Jiřím Besserem
Středočeský Beroun byl v polovině dubna vyhlášen Historickým městem roku 2009. Zvítězil tak v klání, které každoročně pořádá Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, ministerstvo kultury a ministerstvo pro místní rozvoj. Beroun porazil v soutěži, jež hodnotí, jak města pečují o své památky, dalších 51 konkurentů. V posledních šesti letech navíc vyhrál krajské kolo, a loni se dokonce dostal do národního finále. „Na naší památkové zóně intenzivně pracujeme od roku 1992. A právě za dobře zvládnutou regeneraci historického jádra města uskutečněnou v pěti etapách jsme obdrželi zmíněnou cenu,“ vysvětluje úspěch starosta Berouna Jiří Besser, jenž stojí v čele města již šestnáct let.
EURO: Jakou část regenerace města hodnotíte jako nejpovedenější? BESSER: Naší chloubou jsou krásně opravené městské hradby a Husovo náměstí, které těžce poškodily povodně v roce 2002. Spojili jsme tedy opravu následků záplav s dalšími kroky, jež centru města navrátily historický charakter. Kromě pořízení historizujícího mobiliáře a vhodného veřejného osvětlení to bylo především kompletní předláždění celého náměstí. Tak se nám podařilo skloubit historické prvky s moderními funkcemi této plochy plnící úlohu středu města. Historický dlažební materiál – zejména takzvané kočičí hlavy – doplnily žulové pásy usnadňující chůzi a autům zůstala k dispozici asfaltová vozovka. Původní dlažba ze zmíněných dlažebních kostek totiž není příliš vhodná pro chůzi ani pro jízdu vozů, zvyšovala by se tak hlučnost v centru města. Dále jsme revitalizovali i stromořadí na náměstí a místně významné památky: sochu Záboje věnovanou obětem první světové války, pomník Mistra Jana Husa a také jsme sem vrátili kašnu se sochou sv. Jana Nepomuckého.
EURO: Máte odhad, kolik celá regenerace městské památkové zóny Berouna stála? BESSER: Od roku 1993 to bylo 600 milionů korun. Při dostatečné prozíravosti však naopak můžete dost peněz ušetřit. My jsme například dlažby na Husově náměstí pořídili poměrně levně – kdykoli se při nějakých pracích narazilo na kočičí hlavy nebo obrubníky, schovali jsme je do skladu v technických službách. Dokonce se nám podařilo za odvoz získat kostky i od soukromých subjektů. Takhle jsme jich nahospodařili několik desítek nákladních aut.
EURO: Daří se Berounu navzdory vysokým investicím držet vyrovnaný rozpočet? BESSER: Máme každoročně přebytkový rozpočet, pracujeme však i s úvěry, které nám pomáhají získávat prostředky z fondů Evropské unie. I díky tomu se nám jen od roku 2003 podařilo získat z evropských zdrojů skoro půl miliardy korun. Stabilitu hospodaření města potvrzuje od roku 1998 i rating – původně CRA Rating Agency a nyní od Moody’s.
EURO: Často se mluví o partnerství veřejného a soukromého sektoru. Podařilo se zapojit do obnovy města i privátní subjekty? BESSER: Nejlepším příkladem z Berouna je trojpodlažní pseudorenesanční Duslova vila. Zde před rokem 1989 sídlila okresní knihovna, a to jí dalo hodně zabrat. Nám se podařilo dohodnout se s místní firmou, které jsme dům na 32 let pronajali s tím, že přízemí zůstane jako výstavní prostory městské galerie, a tedy přístupné občanům. Za peníze získané pronájmem se památka dočkala kompletní rekonstrukce za téměř šedesát milionů korun. Navíc umíme získávat i partnery ze zahraničí. To potvrzuje příklad dobudování 26 historizujících domů na místě někdejší čtvrti Hrdlořezy. Nabídku výstavby v této lokalitě velké české stavební firmy v roce 1996 odmítly, přestože jsme již na naše náklady provedli archeologický průzkum i odkanalizování. V tom okamžiku nám pomohlo partnerské město Rijswijk, které přesvědčilo stavební fond nizozemských měst, aby se výstavby chopil. Navíc za vložení pozemků do projektu Beroun získal zdarma jeden z domů investora do svého vlastnictví.
