KOSTLIVEC VE SKŘÍNI PADLÉ IPB

ČSOB se snaží utržit z konkursu sladovnické firmy co nejvíce

Různé kostlivce ze Svitu či Vojenských staveb v podobě nesplácených úvěrů převzala ČSOB po své předchůdkyni IPB. Podobným případem je i sladařský podnik Tchecomalt Group, který je od podzimu loňského roku v konkursu. Protože se blíží doba, kdy chce správce konkursní podstaty holdingu Pavel Tomčala majetek prodat, rozhodla se ČSOB razantněji brát o svá práva. Vždyť také na ni připadá 2,35 miliardy korun pohledávek, což je více než 90 procent likvidovaného majetku. ČSOB tvrdí, že ke konkursu nejsou žádné ekonomické důvody a požaduje odvolání Tomčaly z funkce. Správce však o zrušení konkursu nechce ani slyšet. Skupina Tchecomalt patří k největším potravinářům u nás a čítá přes dvacet spřízněných firem. Vlastní několik sladoven, několik podniků ZZN (zemědělského zásobování a nákupu) a společností zabývajících se krmivářstvím, obchodem se zemědělskými komoditami či šlechtěním a produkcí osiv (viz schéma). ČSOB: Udělali to schválně. Spory mezi bývalým vedením Tchecomaltu spřízněným se strukturami IPB, správcem konkursní podstaty (mimochodem Tomčala je již druhým správcem, když loni vystřídal Miloše Hoffa) a ČSOB, která po IPB převzala úvěrování, se táhnou od samého počátku splynutí ČSOB s IPB. Jejich jádrem je otázka úvěrování. ČSOB se hned v létě rozhodla pozastavit navyšování financování holdingu s tím, že peníze budou půjčeny jen přímo dceřiným firmám. „Postoj úvěrové části banky byl pochopitelný, neboť preferuje financování konkrétních obchodních a výrobních společností a prostředky poskytnuté mateřským společnostem zpravidla nesměřují plně k financování konkrétních případů, vysvětluje postoj Marek Ditz, ředitel útvaru restrukturalizace ČSOB. Kvůli tomu na sebe vyhlásilo bývalé představenstvo v září loňského roku konkurs. S touto skutečností však věřitelský výbor a ČSOB, která v něm má samozřejmě silnou pozici, rezolutně nesouhlasí. „Je tu třeba podezření, že bývalé představenstvo v podání návrhu na konkurs uměle vytvořilo závazky vůči dceřiným či ovládaným firmám. Z původních závazků vůči dcerám ve výši 99 milionů korun zbylo pak skutečně přihlášených jen sedmnáct milionů, dokládá jako příklad neopodstatněnosti konkursu Ditz. Ten rovněž říká, že kdyby se konkurs zrušil, pohledávka ČSOB by se stala nesplatnou a ostatní splatné závazky by činily podle výkazů maximálně 28 milionů korun. Přitom v době vyhlášení konkursu měl Tchecomalt na účtech dostačující hotovost 70 milionů. ČSOB se rovněž nelíbí nesprávné ocenění majetkových účastí dlužníka ve spřízněných subjektech (Tchecomalt hojně nakupoval akcie dceřiných firem) provedené auditorskou firmou Ernst & Young. Tento auditor ocenil majetek na 800 milionů korun. Znalecké posudky, které má ČSOB k dispozici, však mluví o tom, že auditor majetek podhodnotil. Bývalé představenstvo se hájí tím, že v té době jiné ocenění k dispozici nebylo. Proto se ČSOB domnívá, že podmínky konkursu nebyly splněny a že situaci šlo vyřešit způsobem výhodnějším pro společnost, pro akcionáře i pro věřitele, a tvrdí, že se tak jedná o účelové a cílené zmanipulování konkursu. Správce se brání. Tomčala se však brání a tvrzení odpaluje protitvrzeními. Oponuje totiž, že právě rozhodnutí věřitelského výboru vycházejí z účelově vykonstruovaných a nepravdivých dedukcí. „Návrh představenstva na konkurs odráží ekonomický stav společnosti a data odpovídají údajům obsaženým v účetnictví potvrzeném auditem, říká. Proto podle něj podmínky konkursu trvají a jeho zrušení nemůže navrhnout. Hlavní důvody konkursu holdingu jsou předlužení úpadce, vysoká pořizovací cena akcií dceřiných firem, která neodpovídá současné tržní hodnotě. Navíc ČSOB chce zrušit konkurs a deklaruje snahu prodávat majetkové podíly samostatně bez kontroly konkursního soudu. Za tímto účelem předložila návrh kapitalizace pohledávky ve výši jedné miliardy korun. „Je pravděpodobné, že po provedení této kapitalizace bude z výnosů prodeje akcií Tchecomaltu uhrazen zbytek závazků vůči ČSOB a v zásadě bezcenné akcie v nominální hodnotě jedné miliardy se přesunou do Konsolidační banky. Tento postup je však značně časově náročný a hlavně v konečném důsledku představuje nižší výnos z prodeje majetku, zní názor Tomčaly. Úvěr jako záminka? Vše se točí kolem zmiňovaných úvěrů a jedna strana obviňuje z úpadku druhou. „Již v dopise ze září loňského roku ČSOB deklaruje připravenost obnovit možnosti čerpání úvěrů, říká k tomu Ditz. Tuto verzi však bývalé představenstvo striktně odmítá a kontruje. „ČSOB mlčí o vlastním podílu viny. Byla to ale právě dvouměsíční nečinnost a liknavost této instituce, která zapříčinila faktický úpadek společnosti, praví se v jeho vyjádření podepsaném bývalým předsedou představenstva Dušanem Falgem. V dalších materiálech, které má týdeník EURO k dispozici, zase správce Tomčala k financování uvádí, že mu nebyly sděleny žádné bližší informace kromě toho, že ČSOB projevila v této věci zájem dál jednat. Jinými slovy, nebyl mu předložen relevantní návrh financování, jehož přijetí by znamenalo faktický zánik konkursu. Transparentnost především. Čas však kvapí. Správce Tomčala se totiž minulý týden nechal slyšet, že se s věřitelským výborem dohodl, že bude pro prodej majetku holdingu vybrán investiční poradce. Osloveno bylo deset firem, z nichž by měla být na konci března vybrána nejlepší. Podle předsedy věřitelského výboru Víta Krejčiříka byli už ve středu vybráni čtyři uchazeči, se kterými bude dál jednáno. „Byly tak vyslyšeny připomínky věřitelského výboru, který volal po profesionálním přístupu k prodeji, dodal Krejčiřík. Kdy bude majetek prodán skutečnému zájemci, je těžké odhadnout. Předběžně projevilo zájem několik tuzemských i zahraničních subjektů. Hodně se v této souvislosti hovoří například o českém Agrofertu. Připomeňme jen, že téměř stoprocentním vlastníkem Tchecomaltu je nizozemský fond Lento Investments. Podle odhadu Tomčaly by mohli věřitelé Tchecomaltu dostat nazpět 50 až 70 procent svých pohledávek. To však považuje ČSOB za nedostatečné. I když výběrové řízení na poradce ČSOB i věřitelský výbor vítají jako transparentní metodu, která by měla vést k dosažení co nejlepší ceny (původně správce navrhoval za způsoby ještě přímý prodej či dražbu), přesto podaly k soudu návrh na předběžné opatření. To by mělo správci majetku zakázat s akciovými podíly úpadce jakkoli nakládat. „Cílem je dosáhnout, aby správce nakonec neobešel věřitelský výbor a neprodal majetek dřív, vysvětluje Krejčiřík. Jinými slovy, ČSOB Tomčalovi nevěří. Situace se totiž komplikuje ještě tím, že soudkyně celého případu Ludmila Hanzlíková nemůže činit právní úkony, protože je obviněna z podjatosti. K té ČSOB rovněž nemá důvěru a domnívá se, že se sama obvinila z podjatosti proto, aby nemohla činit rozhodnutí ve věci majetku Tchecomaltu či ve věci správce konkursní podstaty. Hanzlíková zase naopak tvrdí, že návrh na její podjatost vznesla právě ČSOB. To však nic nemění na faktu, že při podjatosti může činit nezbytné úkony (za což lze považovat i prodej majetku) právě správce, čehož se ČSOB obává. ČSOB proto vítá vstup nejvyššího státního zástupce Jiřího Hejla z krajského státního zastupitelství do konkursu, který by měl na celý případ dohlížet. Tomčala ven. Výhrady ČSOB vůči Tomčalovi šly až tak daleko, že požaduje jeho odvolání z funkce. Vadí jí například to, že pracuje jako správce konkursní podstaty či likvidátor ve třiceti dalších společnostech. To naopak Tomčala považuje za důkaz své dostatečné zkušenosti. „Je pravdou, že jsem v minulosti působil ve 27 firmách, nyní jsem však kromě Tchecomaltu a Potravinářského holdingu (stoprocentní dcera Tchecomaltu, která je také v konkursu) činný jen ve dvou dalších konkursech a čtyřech likvidacích, uvádí v jednom z materiálů. Celý spor provází i několik soudních žalob. Například s Lentem Investments spřízněný Accord Development Fund podal trestní oznámení na bývalé představenstvo a na soudkyni Hanzlíkovou. Hříchy minulosti. Lidé spříznění s bývalými strukturami IPB donedávna sedící v orgánech Tchecomaltu už ve svých funkcích nepobývají. V představenstvu tak už není například jeho tehdejší předseda Dušan Falge. V dozorčí radě už nesedí takoví lidé jako Michal Vodrážka, někdejší šéf RIF, či Jindřich Beznoska. Tchecomalt má nyní nové statutární orgány v čele s předsedou představenstva právníkem Adamem Rakovským. V dozorčí radě zase sedí lidé navržení ČSOB.