Menu Zavřít

Koučink vás naučí správně myslet

11. 4. 2009
Autor: Euro.cz

Koučování je efektivní způsob, jak manažery a pracovníky nastartovat k vyššíma lepším pracovním výkonům. Jde jen o módní vlnu, nebo o skutečně účinnou metodu, která přinese firmě dobré výsledky i v době hospodářské krize?

Autor: Isifa.cz

Předseda představenstva, inteligentní, vzdělaný a schopný, dokázal téměř všechny pracovní záležitosti řešit lépe než jeho podřízení. Snažil se jim být svými vysokými výkony vzorem, ale stále se mu nedařilo je pohnout k lepší práci. Rozhodl se tedy využít pomoci kouče. Během sezení si uvědomil, že svým přístupem vlastně brání ostatním členům týmu, aby se prosadili. Podařilo se mu dosáhnout toho, že nepotřebuje už být vždy první a nejlepší, svým zaměstnancům nechal víc prostoru, častěji je oceňoval, což nakonec vedlo k neočekávanému růstu jejich výkonnosti a aktivity.

Pomoz si sám „Koučování pomáhá lidem, aby uměli lépe využít svého potenciálu, aby viděli věci v nových souvislostech a přicházeli na nová řešení. Lidé většinou pod vlivem různých faktorů nevyužívají dostatečně svých možností a schopností, někdy zdánlivě jednoduchá řešení je vůbec nenapadnou. A kouč jim vlastně pomáhá, abysi pomohli sami,“ vysvětluje předsedkyněČeské asociace koučů Klára Hejduková. I na počátku její profesní kariéry stál kouč. „V devadesátých letech jsem dělala tréninky manažerských dovedností, ale po pár letech už mě to neuspokojovalo. Zkoušela jsem nové metody, techniky, ale pořád se mi zdálo, že výsledky neodpovídají mému úsilí. Rozhovor s koučem mě přivedl k novým nápadům. Do té doby mě vůbec nenapadlo zjišťovat, co vlastně účastníci kurzů potřebují. Udělala jsem si několik výcviků a začala se této profesi věnovat,“ vypráví. Dnes už má za sebou práci s několika stovkami klientů a je supervizorem výcviků koučů a konzultantkou. A co je největší výhodou koučinku? Klient se díky vhodně voleným otázkám naučí přemýšlet o sobě, o překonávání různých bariér, o nových postupech a možnostech. Na rozdíl od mentoringu, kdy například starší, zkušenější kolega předává zkušenosti svému spolupracovníkovi, při koučování dospěje člověk ke změně chování sám. I když je koučování zaměřeno hlavně na pracovní výkon, jde ruku v ruce s osobním vývojem. „To jsou věci, které spolu souvisejí. Důvody, proč nevyužíváme naplno své schopnosti, jsou často osobní, jako třeba nedostatek sebevědomí nebo strach či obavy. Kouč tak vlastně řeší problémy klientů i v osobním životě,“ říká Hejduková. Podle Davida Seluckého z Evropské organizace mentorů a koučů pomáhá koučink klientovi nejen přesně určit jeho cíle, ale také jich dosahovat rychleji a efektivněji. Kouč přitom klientovi ponechává odpovědnost jak za stanovení cílů a hledání cest, tak i za dosažení konečného výsledku. „Cíle nejsou vždy měřitelné, ale v byznyskoučinku by měly být vždycky vyhodnotitelné,“ dodává Hejduková. „Změna mého jednání a myšlení vychází ze změny mého přirozeného chování, proto se dá předpokládat, že se po skončení kurzu nevrátím k odstraněným nedostatkům,“ říká obchodní ředitel akciové společnosti Sudop Praha Tomáš Slavíček, který koučováním prošel. „Na pravidelných sezeních sám sleduji a hodnotím pokrok při dosahování cílů. Kouč je pro mě partnerem, který mi nenásilnou formou pomáhá uvědomit si vlastní rezervy a pracovat na odstraňování nedostatků,“ dodává Slavíček. Naprostá diskrétnost nutná Kdo a proč vyhledává pomoc koučů? Často firmy, které chtějí pomoci manažerům zvládnout nejrůznější situace. Někdy je společnosti nabízejí jako benefit pro své klíčové zaměstnance. Jindy zkusí koučink sám manažer, protože chce být výkonnější a úspěšnější. Podle Hejdukové je koučování přínosné hlavně tím, že přináší skutečně trvalé změny a zvyšuje výkonnost a spokojenost. „A to nikomu kurzy a tréninky nezajistí. V kurzu se můžete naučit, jak postupovat v nějaké situaci, jaké techniky použít, ale když se v praxi setkáte s nečekanou překážkou, nedokážete si podle naučených postupů, triků nebo technik poradit. V oblastech, na které nestačí prostá školení, přednášky nebo nácviky, pomůže koučování, které jde do hloubky, pomáhá klientovi změnit myšlení, postoje a chování,“ říká. HISTORIE KOUČINKU Koučink jako nástroj pro dosahování cílů v byznysu vznikl v USA. Do západní Evropy se rozšířil v osmdesátých letech minulého století. V Česku se poprvé objevil v devadesátých letech, a to díky příchodu zahraničních firem. Dnes jej využívají malé, střední i větší firmy z nejrůznějších oblastí podnikání. Cílovou skupinou jsou především vedoucí pracovníci firem. Ale aby bylo koučování úspěšné, musí kouč klientovi „sednout“. Nezbytná je totiž důvěra. „Někdy se může stát, třeba je-li zadavatelem firma, že manažer má ke koučinku odpor. Záleží na profesionalitě kouče, zda se mu podaří navázat důvěryhodný vztah. Kouč musí být diskrétní, nesmí podávat žádné informace, dokonce ani zadavateli, který ho platí,“ ujišťuje Hejduková. „Koučové jednají většinou s vysoce postavenými lidmi z byznysu, členy představenstva, generálními řediteli a podobně. Vzhledem k tomu, že klient musí být otevřený, dozví se mnoho důvěrných informací, které by mohla využít například konkurence. Proto je naprostá diskrétnost nutná,“ potvrzuje David Selucký. Ale někdy zaměstnanec koučink od své firmy nepřijme, protože jej bere jako určitý tlak na svůj osobní rozvoj. Základním předpokladem pro úspěch je, aby byl ke změně motivován i sám klient. Koučem může být každý, dobrým koučem jen někdo Koučink je volnou profesí a v podstatě ji může dělat každý. Podle Seluckého však může být dobrým koučem jen člověk, který má dostatek životních zkušeností, je zdravou integrální osobností s určitým přehledem a dostatečným životním nadhledem. „Měl by mít charakter, hrát fair play, umět navázat kontakt, naslouchat a porozumět klientovi. A samozřejmě musí znát a umět používat nástroje z oblasti koučinku a mentoringu,“ dodává Selucký. S tím souhlasí i Hejduková. „Důležité je nevnucovat klientovi vlastní názory a stále pracovat i na sobě.“ I když patří v Česku mezi vyhledávané profesionály, pořád je v nějakém typu vzdělávání, aby „se stále více poznávala a pracovala na svém růstu“. „A také se samozřejmě hodně naučím od svých klientů,“ dodává. Pokud se firma rozhodne pro koučování, měla by pečlivě vybírat. Určitým vodítkem je podle odborníků certifikát o absolvování speciálního vzdělání pro kouče v nějaké uznávané škole. V Česku existují tři organizace, které sdružují kouče. Kromě nejstarší a největší České asociace koučů působí v Čechách ještě Evropská organizace mentorů a koučů a International Coach Federation. „Máme jedny z nejuznávanějších odborníků,“ tvrdí šéfka jedné z nich Klára Hejduková. Podniky investují do klíčových lidí Firmy, na které dopadá hospodářská krize, začínají šetřit. A mnohdy začínají krátit peníze v oblasti vzdělávání. „Někteří šetří na marketingu a vzdělávání. Ale jiní naopak vidí, že v obtížné situaci je příležitost k nějaké změně, ale žádají kvalitu. Takže zkušení a kvalifikovaní koučové mají stále dost práce, mladí junioři o ni však dnes mají nouzi,“ připouští Hejduková. Koučování je totiž hodně drahá záležitost, proto podniky dnes investují jen do lidí na nejdůležitějších postech. „Cena za hodinu koučování se pohybuje od čtyř do deseti tisíc korun,“ prozrazuje Hejduková. Obvykle má s klienty tří až čtyřhodinové sezení jednou za čtyři až šest týdnů po dobu půl roku. Ale jiní koučové mají sezení kratší a třeba častěji. Půlroční práce je však obvyklá. KDO KOUČUJE KOUČINK**

• Česká asociace koučů (ČAKO)

• Evropská organizace mentorů a koučů (EMCC)

• International Coach Federation (ICF)

bitcoin_skoleni

Ale ti, kteří koučinkem prošli, takovou investici nepovažují za vyhozené peníze. „Po počátečních rozpacích, zda je koučink efektivní, jsem pochopil obrovskou přidanou hodnotu kouče, který mě nenutí se změnit, ale nutí mě přemýšlet o tom, jak já sám se chci změnit. Tlak na aplikaci závěrů získaných v rámci koučinku je téměř stoprocentní, neboť tyto závěry, byť pořízené v diskuzi s koučem, si formuluji sám,“ potvrzuje předseda představenstva a generální ředitel České podnikatelské pojišťovny Jakub Strnad. Koučování ho přivedlo k poznání, že jeho manažerským cílem není „převýchova“ lidí, ale využití jejich potenciálu, spočívajícím v jejich různosti, ke kolektivnímu prospěchu celé společnosti. „Tuto skutečnost jsem si nikdy nepřipouštěl. Nebyl bych si ji schopen připustit ani četbou odborné literatury, ani posloucháním přednášky na dané téma. Pouze aktivní interakce s koučem mě přiměla ke změně pohledu,“ uznává Strnad.

Není proto divu, že i když je koučink mladou disciplínou, začíná jej i v Česku využívat stále více firem.

  • Našli jste v článku chybu?