Sídlo na Loretánském náměstí mělo být zpřístupněno v příštím roce, ale kvůli sporům s památkáři se to asi o něco protáhne
Jsou to ale paradoxy. Proti zamýšleným projektovým plánům na přestavbu domu U Drahomířina sloupu na Loretánském náměstí na Knihovnu Václava Havla (KnVH) protestují památkáři i občanské sdružení Klub za starou Prahu, jehož byl Václav Havel členem. Výhrady měl i samotný bývalý prezident, avšak podle jeho někdejšího poradce, architekta Miroslava Masáka, zůstal nevyslyšen. Přesto bude zřejmě přestavba paláce z konce šestnáctého století, který pro účely KnVH koupil předloni finančník Zdeněk Bakala, probíhat vesměs podle původních plánů španělského architekta Ricarda Bofilla. Tedy včetně nejkritizovanějších prvků, jimiž je „Bakalova luxusní rezidence“ a podzemní bazén. ===== Ušlechtilejší účely
Rezidenční byty a bazén pod nádvořím renesančního domu na Bofillově projektu nedávno kritizovala vědecká rada ředitelky Národního památkového ústavu (NPÚ) Naděždy Goryczkové. Kvůli bazénu by se totiž musel dům podkopat, což by podle památkářů mohlo narušit nejen jeho statiku, ale i statiku sousedních domů. „Podle plánů by došlo k opravdu masivnímu odtěžení podloží, což by vyvolávalo statické poruchy a ohrožení památky,“ tvrdí šéfka památkářů. Goryczková argumentuje i tím, že zhruba před třemi roky žádala ve stejné ulici o povolení k vybudování podzemního bazénu tamní škola pro nevidomé a památkáři to ze zmíněných důvodů zamítli. „Pak by se mělo všem měřit stejně. Zvlášť když tehdy šlo o ušlechtilejší účely,“ dodává.
Architekt Marek Tichý, který se Španělem Bofillem na projektu spolupracuje, má na věc odlišný pohled. „Zachování rezidenční části investorovi mimo jiné předepisuje územní plán a my se snažíme, aby se jednotlivé funkce vzájemně nerušily… Rezidenční prostory – nebo chcete-li byty – v objektu budou využívány k ubytování zahraničních badatelů knihovny, zahraničních studentů a také pro účely ubytování významných návštěv. Nepočítá se s tím, že by rezidence na Loretánském náměstí sloužila k trvalému bydlení ani pana Bakaly, ani kohokoli jiného,“ reagoval e-mailem Tichý. „Bazén je dnes běžnou součástí rezidenčních objektů a není důvod, proč by nemohl být i na Loretánském náměstí,“ dodal. Totéž si myslí ředitel odboru památkové péče pražského magistrátu Jan Kněžínek. Názor magistrátu bude přitom pro projekt nejdůležitější. „Z hlediska památkové péče myslím, že tam problém není. Samozřejmě pokud tam budou udělány archeologické průzkumy,“ sdělil týdeníku Euro. Kromě bazénu kritizují NPÚ s Klubem za starou Prahu rušení původního bytu manželky někdejšího prezidenta Hany Benešové s interiérovou úpravou z 30. let minulého století. „Do výčtu (rezidenčních ploch po rekonstrukci domu) patří kromě několika menších bytů také jedna bytová jednotka větší, která vznikne rekonstrukcí bývalé rezidence manželů Benešových. Důvodem je především fakt, že tento byt i s příslušenstvím je ve své dispozici součástí památkového fondu objektu, a proto byl jako takový v dispozičním rozvrhu domu zachován,“ namítá Tichý. ===== Není proč zdržovat
Richardu Bieglovi z Klubu za starou Prahu se příliš nezamlouvá ani Bofillovo zastřešení nádvoří, kde má vzniknout společenský sál. V radě ředitelky NPÚ toto řešení o jeden hlas prošlo. Výhrady proti způsobu zastřešení měl však podle svého někdejšího poradce architekta Masáka i Václav Havel. „Ten dvůr je mezi dvěma budovami k sobě nepasujícími. S velmi složitou figurou střech a možností zastřešení. Což Bofill vyřešil tím, že do toho vložil takový skleněný kubus, který kašle na skutečnost vnitřních fasád dvora. A vytváří jakýsi poklop. My jsme kritizovali, že to je nešetrné vůči hodnotě těch dvou staveb a že to není potřeba. Protože víc než 60 lidí se může vejít do jedné místnosti v přízemí vlevo od vstupu. A měli jsme i další výhrady, že tam je řada problémů, kdyby se to provedlo: s větráním, s klimatizací atd. Projektanti na to ale zřejmě nebrali ohled, když jsou i dnes proti tomu znovu výhrady,“ řekl týdeníku Euro Masák. „Václav Havel své výhrady tlumočil panu Bofillovi i na osobním jednání, ale myslím, že z toho nic nevzniklo… My jsme věděli, že to nebude příjemné jednání. A tak jsme řekli, že by měl Bofill navrhnout variantní řešení, ve které by zohlednil naše připomínky. To se nám zdálo, že by mohlo být pro Bofilla přijatelné. No, zřejmě tu alternativu neudělal,“ dodal Havlův někdejší poradce. Další prvky, které dnes kritizují památkáři, prý tehdy nehodnotili. „Bakalova rezidence, nebo čí to bude, to nebyl předmět Knihovny Václava Havla. Knihovna měla zůstat v domě směrem do Loretánského náměstí. My ani neměli podklady k tomu, abychom to mohli kritizovat. V té době šlo především o zastřešení dvora,“ podotkl Masák. Spolupracovník na projektu Marek Tichý trvá na tom, že Havlovy připomínky vyslyšeli. „Na jeho přání se v architektonických plánech dokonce dělaly úpravy a nakonec je také osobně schválil. Minimálně v tomto ohledu se tedy s názory Klubu za starou Prahu neztotožňoval,“ napsal Tichý na dotaz, co říká výhradám občanského sdružení, jehož byl Havel členem. Autoři projektu na přestavbu domu původně počítali, že by zastřešená Knihovna fungující od roku 2004 na několika místech Prahy mohla být na Loretánském náměstí veřejnosti zpřístupněna v příštím roce. Kvůli komplikacím s postojem památkářů k projektu přestavby, za kterou Zdeněk Bakala zaplatí zhruba 200 milionů, si však Tichý netroufá odhadovat, zda se původní harmonogram podaří naplnit. Šéf odboru památkové péče pražského magistrátu Kněžínek odhaduje, že průtahy nemusejí být zásadní. „Snažíme se, aby verdikt padl co nejdříve. Řekněme zhruba do měsíce, protože není zas tak velký důvod to zdržovat,“ řekl.
