Menu Zavřít

Koupit si iluzorní vliv

12. 5. 2004
Autor: Euro.cz

Dal byste do českého fotbalu peníze?

Dal byste peníze do českého fotbalu za současného stavu (úplatkářské aféry fotbalových rozhodčích) jako investor či jako sponzor?

bitcoin_skoleni

  • 1) ano 18,3 %
  • 2) ne 76,7 %
  • 3) nevím, nemám názor 5 %

Je to téma, o kterém se v Česku mluví roky. Poté co se podařilo odhalit úplatky pro pět ligových fotbalových rozhodčí a jednoho manažera, se zdá, že korupce ve sportovním prostředí přestala být tabu. Zeptali jsme se proto účastníků Manažerského barometru, jestli by investovali do českého fotbalu. Takřka 77 procent dotazovaných uvedlo, že ne. Jejich mnohdy emotivní odpovědi napovídají, že je vesměs mrzí, že i tuto „lidovou zábavu“ zachvátil úplatkářský mor. Reakce prvního odpovídajícího naznačuje, že peníze by měly směřovat úplně jinam: „Příjmy sportovců jsou v nepoměru ke všemu ostatnímu a peníze je třeba dávat lidem potřebnějším. Jako bychom se vraceli do dob, kdy heslem bylo dát lidem chléb a hry a přimět je, aby nemysleli. Kult sportu a sportovců podle mého názoru je již příliš nezdravý.“ Takových a podobných afér tady už bylo a stejně se nic nezměnilo, míní tento tázaný: „Současná úplatkářská aféra v českém fotbalu je vlastně pro movitého sponzora velká výzva. Podle informací, které se objevují v médiích, má totiž každý sponzor v českém fotbalu již předem zajištěno, že dostane přesně to, co si zaplatí. Osobně se domnívám, že vyšetřování bude stejně nakonec odloženo pro nedostatek důkazů, někteří rozhodčí budou potrestáni zákazem činnosti do konce roku a celá aféra opět vyšumí do ztracena.“ Kolem fotbalu se vždy točili zajímavé osobnosti, jejichž činnost posléze zaujala policii: „Korupce byla v českém/československém fotbalu vždy a stačí si připomenout, jací lidé ovládali český fotbal od roku 1990. Mnozí (ne-li většina) majitelé fotbalových (i hokejových) klubů byli zároveň i majiteli v lepším případě zbankrotovaných (v horším případě podivně vytunelovaných) podniků a nezanedbatelný počet z nich skončil následně ve vězení nebo byl předmětem vyšetřování v trestních věcech: Chvalovský, Mach, Rezeš, Čekan, Junek, Starka, Zubík…“ Jako by současná kauza byla něco nového. Další z ředitelů míní, že o dané situaci všichni vědí a nic s ní nedělají: „Mé peníze nebo peníze společnosti, u které pracuji, bych nikdy nedopustil dávat do fotbalu. To nemá až tak moc společného se současným děním, protože všichni víme, že toto se děje již dlouhou dobu. Jedná se pokrytectví nejvyššího stupně, že se stav naší kopané dlouhodobě neřeší.“ Autor následujícího příspěvku se ve fotbalovém prostředí pohyboval, a přesto by své finance na tuto činnost nevěnoval: „Vylučuji, že bych dal do českého fotbalu peníze, a upřímně se divím, že je někdo dává. Důvodem není současná snaha policie o odhalení korupce. Důvodem je fakt, že evropské, to je světové velkokluby, jsou instituce, které přes astronomické částky vydávané na nákupy a platy hráčů ve valné většině ekonomicky prosperují. Peníze sponzorů přitom v jejich rozpočtu hrají zanedbatelnou roli. V Česku je situace opačná, kluby nejsou schopny samostatné ekonomické existence a jejich rozpočet je prakticky kryt pouze sponzorskými platbami. Nabízená protihodnota je otřesná: několik set platících diváků v průměru na zápas, jejich vulgarismy, neschopnost pořadatelů situaci zvládat, velmi pravděpodobná korupce, obrovská schopnost celého fotbalového hnutí žít nad české ekonomické a etické poměry. Nejsem ochoten se smířit s tím, že hráči v této situaci pobírají xmilionové příjmy ročně. Nechápu schopnost generálních ředitelů firem dávat do tohoto prostředí peníze a za posezení ve viditelné lóži a chvilku iluzorního vlivu poskytovat těm pobíhajícím chlapcům neskonale větší příjmy, než má nejen špičkový chirurg, ale než mají dokonce často oni sami. Podotýkám závěrem, že jsem žákovským mistrem republiky ve fotbale, hrál jsem za špičkový pražský klub dorosteneckou ligu a za známý klub jako student soutěž mužů.“ Co když je to všechno jen sehrané a cílem je odvést pozornost od vážnějších problémů: „Dělá to ně mě dojem práce na objednávku, která má dle modelu „Lizner“ odvrátit pozornost od kauz jiných, v rozsahu o několik řádů vyšších a nepochybně nepoměrně důležitějších a pro společnost zásadnějších.“ Smířlivá odpověď naznačuje, že nejde o ryze českou záležitost a že investovat do fotbalu nemusí být nevýhodné: „Při přípravě takových investic jsem se kdysi profesionálně pohyboval a domnívám se, že pokud je taková investice provedena na základě dobrého investičního záměru a po důkladné due diligence nemusí být vůbec špatná i přes současné potíže, které se ostatně čas od času vyskytují ve všech fotbalově vyspělých zemích.“ Není nad to, když víte, komu a za co dáte obálku. V tomto duchu zareagoval poslední oslovený: „V tomto případě bych alespoň věděl, koho a za co uplácím, na rozdíl od ministerstev.“

Odpovídalo 120 manažerů

  • Našli jste v článku chybu?