S českým premiérem Andrejem Babišem je to těžké. Mluví
rychleji, než myslí, což dost komplikuje pochopení jeho stanovisek, která se
neustále mění, takže nestranný pozorovatel jen velmi těžko určuje, co je
stanovisko a co jen chvilkový názor. Naposledy se tak stalo v souvislosti
s návrhem na vznik Fondu obnovy, skrze nějž chce Evropská komise
distribuovat 750 miliard eur členským státům poškozeným opatřeními proti
koronakrizi.
Premiér Babiš se nejprve jako jediný lídr Evropské unie
postavil radikálně proti tomuto plánu, který má pomoci především Itálii a
Španělsku, tedy zemím nejvíce zasaženým virem. Odmítl se solidarizovat tak, že
z toho jiní budou mít více než Česká republika, a ještě kvůli tomu budeme
ručit za úvěry v konkrétní částce 317 miliard korun, což tvoří zhruba
jeden a půl procenta celého plánovaného balíku. Poté ale premiér částečně
ustoupil a dnes už piluje společné stanovisko s Visegrádskou čtyřkou (V4)
a mluví o tom, že ve Fondu obnovy, když už tedy má existovat, by měly být jen
úvěry a nikoli přímé dotace, jak navrhuje EK.
Ta počítá s tím, že z celkové částky 750 miliard
bude 500 miliard dotací a 250 miliard úvěrů. „Co se týká těchto dodatečných peněz, jsem přesvědčen, že půjčky by tam
neměly být, a pokud by tam měly být a bude to nějak extrémně výhodné, tak by to
mělo být odděleno od celého rozpočtu EU a do rozpočtu by měly chodit jen ty
granty, dotace,“ vysvětlil posun svého původního postoje minulý týden
Babiš, když předtím na videích na sociálních sítích svým voličům vysvětloval,
že něco takového přijmout není možné.
Premiér přesto nevyloučil, že celou dohodu zablokuje. Na to
Babiš sílu má, podle unijních vyjednávání musí být souhlas se vznikem Fondu
obnovy jednohlasný. „Doufám, že je to
jenom Babišův buranský a vyděračský styl, jak dosáhnout výhodnější pozici v
konečné dohodě. Pokud ale skutečně ČR dohodu zablokuje, nepoškodíme nikoho víc
než sami sebe,“ říká šéf poslaneckého klubu TOP 09 a bývalý ministr
financí Miroslav Kalousek.
„Naše ekonomika je
existenčně závislá na jednotném evropském trhu a naše prosperita bude růst či
padat s jeho růstem či poklesem bez ohledu na jakoukoli vlastní hospodářskou
politiku vlády. Důsledky premiérova ‚veta‘ by pro ČR proto mohly být fatální
jak na mezinárodně politické, tak především v ekonomické rovině. S podporou
komunistů, ale i ‚národovecké pravice‘ by nás hnutí ANO vedlo do chudoby a do
vlivové sféry Ruska,“ obává se Kalousek.
Asi něco chce…
Komunistická europoslankyně Kateřina Konečná Kalouskovu obavu potvrdila v nedávné televizní debatě na ČT, kde Fond obnovy odmítla ještě tvrději než premiér Babiš. Premiérova podpora komunistů tu ale není jednohlasná. Dlouholetý ekonomický expert strany Jiří Dolejš vidí situaci dost jinak. „Ten, kdo se šprajcuje, obvykle chce něco vyjednat, něco za něco. Nevím, do jaké míry o tom takto pan premiér přemýšlel, ale jinak to nedává smysl. Bohužel v tomto smyslu zatím nic neřekl,“ usmívá se ironicky i tajemně Dolejš, snad s odkazem na premiérovy problémy se střetem zájmů.
Komunistický poslanec se trochu směje i tomu, že se
v Česku ihned spustil křik, že jde o federalizaci Evropy. „Mně osobně tento prvek federalizace
evropských financí nevadí, přece jen je výjimečná situace. Samozřejmě bude
záležet na tom, jak nakonec bude vypadat struktura fondu. Já bych byl pro větší
podíl půjček a menší podíl přímých dotací. A potom je třeba brát do úvahy
směřování těch peněz: Česko, které má jiný energetický mix než jiné země, třeba
bude těžko tolik investovat do obnovitelných zdrojů, když chce stavět jaderný
reaktor. Ale je jasné, že půjde o cíleně investované peníze, že si to nikdo
nebude moci dát do dálnic nebo jen tak projíst,“ vysvětluje svůj postoj
Dolejš z KSČM.
V tom je celá věc dost paradoxní. Česko by podle návrhu
Evropské komise mělo z Fondu obnovy dosáhnout v přepočtu na 518 miliard
korun, 290 miliard by šlo z výhodného úvěru. „Nemylme se, to nejsou nijak závratná čísla, ale zaplaťpánbůh za to.
Pro představu jde asi o čtvrtinu investic, které se otočí za jeden rok
v české ekonomice. I těch 750 miliard eur, které navrhuje EK, tvoří asi
čtyři procenta HDP unie, ale jsou rozloženy na čtyři roky. Je pro mě naprosté
minimum, aby Unie nebyla fiskálně zcela jalová. Každé srovnání kulhá, ale
například americký prezident Trump navrhl pomoc ekonomice ve výši 23 procent
amerického HDP,“ říká Petr Zahradník, ekonom České spořitelny a člen
Evropského hospodářského a sociálního výboru.
„I z pohledu ryze kupeckých počtů, které se u nás bohužel používají jako jediný způsob uvažování o EU, se nám vstup do tohoto programu musí vyplatit. Kdysi jsme s Alešem Chmelařem (dnes státní tajemník pro evropské záležitosti – pozn. red.) počítali ekonomický přínos členství v EU po deseti letech. Zatímco v různých přímých platbách to bylo sto miliard korun ročně, nepřímý přínos pro naši exportní ekonomiku byl až osmkrát větší. Žijeme ze společného trhu EU, to by nám v těchto úvahách o Fondu obnovy také nemělo unikat,“ doplňuje Zahradník.
Vázané finance
Peníze z EU by nedoputovaly do republiky jen tak, musely by se čerpat na konkrétní projekty, které by podobně jako dotace z běžného rozpočtu musely jít do preferovaných investičních oblastí, na nichž se země EU dohodly už v rámci víceletého finančního rámce na roky 2021 až 2027. Tedy na digitalizaci, ochranu klimatu, zvýšení konkurence. Premiér Babiš se také na svých videích pro fanoušky na sociálních sítích pozastavil nad tím, že všechny tyto peníze bychom museli utratit do roku 2024.
„Ale kdo má
připraveno tolik projektů? Já si myslím, že nikdo,“ řekl premiér Babiš.
Tedy stejný premiér, který loni v prosinci hrdě představoval impozantní
Národní investiční plán do roku 2050, který zahrnuje dvacet tisíc projektů za
osm bilionů korun. Plán byl premiérem prezentován jako velmi vážný a závazný
materiál, bylo by proto s podivem, kdyby se v tak velkorysém rozvrhu
investic nenašly projekty, které by se z peněz Fondu obnovy daly
částečně zaplatit.
V odmítavém postoji proti fondu obnovy podporuje
premiéra i Občanská demokratická strana. Europoslanec Alexandr Vondra, který si
zprvu myslel, že fond podpoří, po podrobném nastudování návrhu vidí
v projektu nejen finančně politické nebezpečí, ale především ideologicky
motivovanou snahu protlačit touto cestou zelenou agendu. „Nemůžeme na to jen tak kývnout. Komise do
toho zabalila celý Green Deal. Potřebujeme – a to jako minimum – generální
pardon pro jádro coby bezuhlíkatý zdroj. Pak teprve je možno se začít bavit o
dalších parametrech,“ doplňuje Vondrův kolega z ODS, europoslanec
Jan Zahradil. „Green Deal je v tom
fondu zabalen úplně celý, vlastně jen menší část z toho balíku souvisí přímo s
následky opatření proti covidu-19. To musíme reflektovat. Zrovna v tomto tématu
bych se snažil hledat s vládou spíš shodu než konfrontaci.“
Premiér Andrej Babiš se bude muset se všemi těmito názory popasovat při hledání společného stanoviska V4 už tento čtvrtek, 11. června. Od té doby se sice v otázce české solidarity posunul, když uznal, že Rumunsko je na tom hůře a přispívat bychom mu asi měli, v jedné věci má však on i V4, tvrdí předseda české vlády, pořád stejně jasno. „Jednoznačný postoj je v tom, že my jsme chudší země a že zkrátka se má pokračovat v konvergenci a vyrovnávání bohatství v rámci Evropské unie. To tenhle návrh Fondu obnovy nezabezpečuje.“
