Od středy si už v restauracích nikdo nezapálí. Zaniknou stovky především venkovských hospod, jiným to naopak pomůže
Ve zvednuté ruce drží prázdný půllitr. „Lukáši, ještě jedno“ volá na výčepního, zatímco mu v popelníku doutná cigareta.
S prosbou o pivo se k pípě obracejí i další muži od stolu štamgastů. Tenhle obrázek už v šenovské restauraci Na Lapačce ani nikde jinde od středy 31. května neuvidíte. Začíná platit úplný zákaz kouření ve všech vnitřních prostorách hospod.
„Nevadí, s cigaretou se bude chodit ven,“ pokyvuje výčepní Lukáš směrem k terase.
Další možnosti k „tabákovým přestávkám“ dává zastřešený vchod.
I když Šenov, ležící kousek od Havířova, patří k místům, kde cigareta k čepovanému radegastu prostě patří, Lukáš se nebojí, že by kvůli zákazu hostinec se 120letou historií i zkrachoval.
A svědčí o tom i postoj zdejších štamgastů. Do hospody je prý táhne především osobnost výčepního, a ne vidina, že si u piva připalují jednu od druhé.
Přesto už ale na Lapačce vymýšlejí, jaký „program“ hostům místo cigaret vymyslí.
Od června tu stejně jako v řadě jiných výčepů rozjíždějí vědomostní hospodský kvíz. Lidé tak budou soutěžit ve svých znalostech a všeobecném přehledu. A údajně sem začnou chodit i ti, kteří se stolům v zakouřeném podniku vyhýbali. Lapačka se proto pustila do rekonstrukce záchodů a celkové obnovy interiérů.
Přes léto bude klid
Právě změna klientely v hospodách je hlavní novinkou, které pivovary nyní čekají. „Zkušenosti z jiných evropských zemí ukazují, že zákaz kouření přitáhne nové zákazníky, kteří kvůli zakouřenému prostředí své návštěvy odkládali,“vysvětluje Jitka Němečková z centrály Plzeňského Prazdroje.
Náraz, pokud nějaký nastane, navíc nebude kdovíjak rychlý. Zákon začíná platit v sezoně, kdy se pivo pije hlavně na čerstvém vzduchu. „Přes léto očekáváme, že kuřáci využijí především prostor před restauracemi a posezení na zahrádkách,“ reaguje Jana Pikardová ze skupiny Heineken ČR.
I proto se dnes pivovary zaměřují hlavně na možnosti, jak pomoct hospodským s úpravou zahrádek a teras. Kolem restaurací se začala objevovat řada novinek. Ať už jsou to třeba masivní parapety, o něž se můžou kuřáci s pivem opřít a položit na ně půllitr, nebo vysoké stolky pro popíjení vestoje, či jednoduché kryté přístřešky proti dešti.
Jen Plzeňský Prazdroj do takové podpory zhruba dvaceti tisíc hospodských ročně vloží desítky milionů korun.
Potíže na vesnicích
Mohlo by se zdát, že zákaz kouření vnímají výčepní, výrobci piva i samotní pijáci vesměs pozitivně, všem ale po 31. květnu do smíchu nebude. Mluví se o tom, že nová legislativa by mohla „položit“ až několik stovek hospod. Především venkovských a maloměstských pivnic, kam se chodí na cigaretu, čepovanou desítku a několik panáků tvrdého alkoholu.
„Tyto skupiny hospod zřejmě ponesou dopady zákazu kouření hůře,“ potvrzuje Jitka Němečková. Nejde sice o kdovíjak velké číslo - podle Českého statistického úřadu funguje v zemi celkově 63 295 subjektů s převažující činností ve stravování a pohostinství - především pro malé obce je to ale bolestná rána. Restaurace tam představují velmi důležité místo, kde se scházejí sousedé a kde probíhá společenský život.
Přesný počet zaniklých provozů si nikdo netroufá odhadovat. Němečková upozorňuje, že bude velmi složité odlišit konkrétní dopad zákazu kouření. Před pár měsíci totiž došlo k další změně, která mohla být pro řadu provozů likvidační. Řeč je samozřejmě o zavedení elektronické evidence tržeb.
Co to znamená, přijít o obecní hospodu, si už před mnoha lety vyzkoušely Uhřínovice u Jihlavy. Provoz se nerentoval, a tak majitel raději natrvalo obrátil židle nohama nahoru. Jenže s tím tu téměř zanikl život, lidé zůstávali jen na svých zahradách a popíjeli doma u televizí.
Až Martinu Povýšilovi, zdejšímu minipivovarníkovi, došla trpělivost. S heslem „vesnice hospůdku potřebuje“ instaloval v roce 2013 do zdejšího kulturáku nerezový pivní automat. Za dvacet korun si tu může každý dospělý načepovat půllitr Povýšilovy jedenáctky Ruprenz.
Místní přicházejí nejen se džbánkem. Po večerech se scházejí probrat politiku, sedí na lavičkách a zase to tu žije. Jenže jen do středy. „Končím,“ krčí Povýšil rameny.
Protikuřácký zákon totiž mimo jiné zakazuje i prodej alkoholu z automatu.
„Fungovat může jen s obsluhou, takže pravidelný provoz už nebude. Otevřu to jen občas, když přijde exkurze nebo když budeme chtít posedět s chlapy z vesnice,“ popisuje Povýšil.
Na druhé straně je pravděpodobné, že trhat žíly kvůli zavírání venkovských podniků si nebudou velké pivovary. Samozřejmě ztratí řadu stálých odběratelů, zlepší však dohled nad kvalitou svých produktů. Právě výčepní na malých městech, kde se o zákazníky nebojuje, patří k těm, kdo se o přípravu čepovaného piva a technologie příliš nezajímají, a ve výsledku tak poškozují značku.
Ostatně zvětralými a teplými desítkami čepovanými z nepropláchnutých výčepů či do špinavých sklenic jsou „proslavené“ právě vesnické hospody. Zákaz ve špatnou chvíli
Co pivovary tíží víc, je načasování nového zákona. „Rostou mzdy, inflace je nízká, do restaurací chodí víc lidí. Gastronomie se dnes dává dohromady, ale zasáhla do toho elektronická evidence tržeb a zákaz kouření“ shrnul to pro týdeník Euro už dřív Jiří Boček, bývalý dlouholetý ředitel Budějovického Budvaru.
Jeho slova potvrzují i čerstvá data Českého svazu pivovarů a sladoven. Poprvé po deseti letech se loni meziročně o 0,7 procenta zvýšila spotřeba výčepního piva.
Zákaz kouření se teď podepíše na růstu rozdílu mezi množstvím piva vypitého v restauraci a koupeného ve skle či PET lahvích. Loni byl tenhle poměr 39 ku 61.
Přitom ještě před patnácti lety se většina piva - 54 procent - vyčepovala.
Na základě těchto čísel si Boček myslí, že podíl piva vypitého v hospodě se bude dál snižovat. Zmiňuje Německo, kde se přímo v barech zkonzumuje jen 20 procent piva. Zbytek míří do regálů supermarketů.
Pivovary se snaží pijáky do hospod přilákat speciálně uvařenými pivy, která se nelahvují, či reklamními akcemi.
Češi už nemusejí závidět
Řada podnikatelů, kteří kouření ve svých restauracích zakázali už dřív, by mohla povídat, co všechno tahle novinka způsobila. To je případ Miloslava Beznosky.
Na pražském Proseku provozuje se svou rodinou restauraci a penzion Školička, před několika lety k němu přidal i minipivovar Beznoska. „Bylo to v roce 2015 po rekonstrukci, kdy jsme se rozhodli pro úplný zákaz cigaret. Místní štamgasti od nás odešli“ vzpomíná Beznoska.
Židle ale dlouho prázdné nezůstaly.
Ze dne na den se tu prý naprosto vyměnili zákazníci. A byla to změna k lepšímu. „Původní štamgasti tady za večer vypili pět piv a koupili jednu krabičku cigaret. Dnes si tu lidé dají sice tři až čtyři naše piva, ovšem k tomu třeba i hamburger, což je pro nászhlediska maržídaleko lepší“popisuje Beznoska.
A jak tedy na Proseku vypadají štamgasti nové generace? Jde o muže ve věku 30 až 35 let, kteří sem chodí zhruba dvakrát do týdne.
Miloslav Beznoska přesto, poměrně překvapivě, plošný zákaz kouření nevítá.
Jeho hospoda totiž rázem ztratí pověst něčeho výjimečného. Nekuřáckých restaur rací v okolí moc neexistuje, a lidé tak dnes nemají příliš na výběr, kam zajít. A t o se po 31. květnu změní.
Z rozhovorů s pivovarskými je znát, že věří, že se situace ze Školičky zopakuje i v dalších provozech. Na klasické ležáky či svrchně kvašené ležáky by mohli začít chodit i pijáci, kteří se dnes výčepům vyhýbali. Mimo jiné ženy. Ve výsledku by tedy ke stolům mohli usednout „fajnšmekři“, pro něž není zádrhel za pivo zaplatit víc a rádi zkoušejí nové speciály.
Navíc jiné evropské země, kde už se nekouří mnoho let, dávají dobrý příklad.
Žádná apokalypsa nenastala, hospodský byznys funguje a pivovary stále zaměstnávají tisícovky lidí. Ajedna věc na závěr. Od čtvrtka už nebudeme muset závidět cizincům ze západních zemí. Protože ten pocit, kdy se člověk vnoci vrátí po pár pivech domů a nesmrdí mu oblečení, je jednoduše k nezaplacení. Pokud nesmrdí výpary z kuchyně. • Více na straně 56
Pivovary se zaměřují především na možnosti, jak pomoct hospodským s úpravou zahrádek a teras. Jak zákaz obejít Pokud by hospodští chtěli obejít zákaz kouření, jednou z mála možností je založení klubové pivnice či neziskových spolků. Členové by měli platit členský příspěvek a spojovat je musí společný zájem, kluby musejí fungovat podle daných stanov. V takovém případě se na klubovny s čepovaným pivem nevztahuje protikuřácký zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek ani povinnost vést elektronickou evidenci tržeb.
Původní štamgasti za večer vypili pět piv a koupili jednu krabičku cigaret. Dnes si tu lidé dají sice tři až čtyři piva, ovšem k tomu třeba i hamburger, což je z hlediska marží daleko lepší.
O autorovi| Ondřej Stratilík, stratilik@mf.cz
