Kousal bez zoubka

Železnici už naftu nedodává kladenský Robin Oil, ale Paramo

Než se firma Jiřího Zoubka (46) stala jedním z největších českých prodejců pohonných hmot s šedesáti pumpami a sedmimiliardovým obratem, prošla těžkou krizí. Další starosti jí teď přichystaly České dráhy. Rodák z Prahy, nedostudovaný jaderný inženýr, pracoval dlouhá léta v kladenské Poldovce. V roce 1991, když se začal hutní podnik rozkládat, založil s kolegou Jiřím Bártou firmu Robin a vrhl se na podnikání se dvěma hlavními předměty činnosti: distribuce a obchod s ropnými produkty, autoopravárenství. Jak uvedl v listopadu 1999 v Lidových novinách, přestože neměl na začátku „téměř žádné peníze“, usmálo se na něj štěstí: „V České spořitelně jsem získal garanci na určitý objem dodávek, který jsme chtěli odebrat z rafinerie. Na základě této garance jsme dostali první zboží a začalo se obchodovat.“

Východisko z krize.

Roky 1993 až 1995 popisuje jako tragické: „Tehdy jsem myslel, že to nepřekonám. Prodávat v těchto letech dráž než jiní a říkat ‚kupte si to, opravdu je to to nejlepší‘, to bylo hodně těžké,“ uvedl před čtyřmi lety. V té době si Bárta a Zoubek podnikatelské aktivity rozdělili. První převzal opravy aut a založil společnost Motorobin, druhý si ponechal obchod s pohonnými hmotami. Jiří Zoubek se tak stal jediným majitelem nové firmy Robin Oil, s. r. o., a tak to zůstalo až do dnešních dnů. Přestože to v žádném rozhovoru nezaznělo, k překonání existenční problémů mu pomohlo navázání úzké spolupráce s Českými drahami. Už od roku 1995 totiž Robin Oil dodává železnici motorovou naftu. Až do loňského roku firma úspěšně procházela všemi tendry, což jí umožnilo uzavřené smlouvy prolongovat. Nakonec získala zcela exkluzivní postavení: V posledních dvou letech dodávala naftu všem depům kolejových vozidel Českých drah. Železnice je přitom s přehledem největším odběratelem nafty v republice. Roční spotřeba se pohybuje kolem sto milionů litrů (záleží na délce zimy, výkonech v neelektrické trakci, použitých vozidlech a podobně).

Odchod bez udání důvodu.

Zlatá éra spolupráce byla náhle přeťata. České dráhy podle zjištění týdeníku EURO firmě smlouvy na přelomu loňského listopadu a prosince vypověděly. (Smluv bylo v minulých letech uzavíráno více. Kontrakty se totiž sjednávaly zvlášť pro jednotlivé oblasti, do každé patřilo několik dep kolejových vozidel. Nejdříve byla republika členěna na oblasti A,B a C, později už jenom na A a B.) Získané informace potvrzují, že firmě Robin Oil byla vypovězena jak první smlouva pro oblast A do níž patří depa Liberec, Plzeň, Louny, Praha a Ústí nad Labem, uzavřená loni v březnu na období dvou let, tak i pro oblast B (depa Brno, Olomouc, Ostrava, Česká Třebová, Valašské Meziříčí a České Budějovice), podepsaná v červenci 2003, která měla dobu platnosti stanovenu nekonkrétně do „nové veřejné obchodní soutěže“.
Výpověď smluv potvrdil mluvčí Českých drah Petr Štáhlavský. „Výpovědi byly v souladu s příslušným ustanovením podepsaných smluv bez udání důvodu s čtrnáctidenní výpovědní lhůtou. Z toho vyplývá, že již při uzavírání smluv Robin Oil tuto možnost akceptoval.“

Milionové úspory z Pardubic.

Přestože ve výpovědích podle Šťáhlavského žádné zdůvodnění nebylo, mluvčí je naznačil: „České dráhy k tomuto kroku přistoupily z důvodů ekonomických. Se záměrem konat vůči svému akcionáři – státu – jako dobrý hospodář, v souladu se zákonem o majetku ČR, a využít možnosti levnějších dodávek této komodity od jiné firmy.“
Železnici nyní dodává motorovou naftu rafinérie Paramo Pardubice (součást holdingu Unipetrol). Podle nepotvrzených informací chtějí dráhy s novým dodavatelem ušetřit kolem deseti milionů korun měsíčně. „Jde o významnou úsporu pohybující se řádově v milionech korun,“ uvádí Šťáhlavský a nepřímo tak říká, že nafta kterou dodával Robin Oil, byla předražená. Zákonitě se ale nabízí otázka, jak je možné, že Robin Oil vyhrával tendry, když cena byla jednoznačně klíčovým parametrem soutěží a bylo smluvně ošetřeno, že se bude dále upravovat podle vývoje na světovém i domácím trhu.

Námitka proti výběrové komisi.

Výpovědi smluv ze strany Českých drah předcházela jedna důležitá událost. V polovině října vypsal podnik nový tendr. Předmětem veřejné obchodní soutěže byla tentokrát již dodávka nafty pro všechna depa v republice na tři příští roky (od 1. dubna 2004 do 31. března 2007). Tříletá zakázka umožní vítězi prodat železnici přibližně 300 milionů litrů. V soutěži se proti sobě postavily čtyři firmy: státem vlastněné Čepro, polostátní Benzina z holdingu Unipetrol, Zoubkův Robin Oil a litvínovská soukromá firma Seta. Co závažného se během soutěže událo, není známo, jisté je, že Robin Oil firemní klání ještě před ukončením napadl u brněnského Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Údajně již 19. listopadu kladenská firma podala námitku proti činnosti komise pro otevírání obálek. Brněnský úřad zahájil 17. prosince správní řízení. Rozhodnutí musí být vydáno ve lhůtě 60 dnů, tedy nejpozději příští týden. „Správní řízení stále probíhá,“ uvedl minulou středu mluvčí ÚOHS Kristián Chalupa. Soutěž bude buď dále pokračovat, nebo bude zrušena a vypsána nová. „Netuším, kde bylo pochybení. Mně se tato soutěž naopak poprvé jevila jako velmi transparentní,“ komentuje situaci generální ředitel soutěžící Benziny David Thoma.

Citelné ochlazení.

Zdá se být téměř jisté, že napadnutí soutěže Robin Oilem a následná výpověď starých smluv Českými drahami spolu úzce souvisí. Bylo by to asi možné interpretovat i jako pomstu současného vedení železnice za Zoubkovo blokování tendru. I v minulosti se stávalo, že někdo z účastníků průběh soutěže očernil. V takovém případě obvykle platí, že až do rozhodnutí ÚOHS (čeká se na ně několik měsíců) se nakupuje podle starých kontraktů. Tentokrát to dopadlo jinak. Robin Oil vystřídalo bez tendru pardubické Paramo. České dráhy prohlašují, že jim tento způsob výběru dočasného dodavatele zákon o zadávání veřejných zakázek „ve stavu nouze“ umožňuje. Majitel Robin Oilu Jiří Zoubek nechce vzniklou situaci blížeji komentovat a rozhovor týdeníku EURO odmítl. „Myslím, že v této chvíli by to nebylo vhodné, mohlo by to věci jenom uškodit. V každém případě je to na hraně trestněprávní roviny. Nechme to došetřit příslušené orgány, kterých se to týká,“ uvedl do telefonu Zoubek. Nabídl však náhradní námět: „Zajímejte se raději, kdo v tuto chvíli stojí v čele Českých drah. To je velice pozoruhodné téma.“ Ze Zoubkových slov je každopádně cítit averze vůči současnému vedení drah reprezentovaném předsedou představenstva a generálním ředitelem Petrem Kousalem. „Já jsme zvyklý, že když se s někým uzavře smlouva, tak má vždycky takovou hodnotu, jak kvalitní jsou podpisy pod ní. Bohužel z té jedné strany ty podpisy asi kvalitní nebyly,“ posteskl si podnikatel (loňské smlouvy podepisoval Zoubek právě s Kousalem).

Překupníci uvnitř státu.

Robin Oil kupoval po celá léta pohonné hmoty od České rafinérské. Už v minulých letech někteří lidé s nelibostí poukazovali na to, že rafinerie poskytují nadstandardní cenové zvýhodnění nejen svým zahraničním spoluvlastníkům (Shell, Agip, Conoco) a Benzině (patřící majoritnímu vlastníku Unipetrolu), ale právě i Robin Oilu a další české soukromé společnosti Bena. Robin Oil byl kritiky označován za soukromého překupníka mezi polostátními rafineriemi a státními drahami. Vedení rafinerií i Unipetrolu však tyto smluvní vztahy dokázaly vždy obhájit. Obchody přes prostředníka zdůvodňovalo špatnou platební morálkou Českých drah, kterou by prý zahraniční akcionáři rafinerií stěží byli ochotni akceptovat (EURO 14/1999).
Nad celou minulostí se podivuje Tomáš Kadlec, generální ředitel státní akciové společnosti Čepro, který do funkce nastoupil loni (předtím byl šéfem Národního bezpečnostního úřadu). „Zdá se mi opravdu podivné, že podnik, který teď řídím, nikdy nebyl dodavatelem státních Českých drah, armády, ani polostátních aerolinií. Zisky vždy inkasoval někdo jiný, ač státní Čepro mělo k získání kontraktu ty nejlepší předpoklady. Můžeme se jen dohadovat, co za tím vším bylo,“ končí otazníkem historický exkurz Kadlec, přičemž nezastírá, že by pro Čepro miliardovou zakázku nyní rád získal. Není ale sám.