Kouzelné prognózy

Příští rok zřejmě poroste domácí ekonomika podstatně vyšším tempem, než se čekalo

Jako uvázaní na gumovém laně si nyní mohou připadat analytici ministerstva financí. Během nástupu krize se každá špatná zpráva přebíjela ještě horší a čísla o propadu výkonu české ekonomiky vypadala hrozivě. Ve snaze uklidňovat veřejnost přizpůsobovalo ministerstvo odhady vývoje těm nejaktuálnějším číslům postupně, protože přímá revize předpovědi z necelých pěti procent růstu na více než šest procent poklesu během jediného roku by zřejmě způsobila paniku. Nyní se vše opakuje v opačném gardu. Ministerstvo financí poslalo do prvního sněmovního čtení rozpočet na rok 2010, který je založený na růstu hrubého domácího produktu o 0,3 procenta. Spořicí balíček však z této hodnoty odmaže 0,8 procenta, takže výsledkem by měl být půlprocentní pokles HDP v příštím roce. Už delší dobu ale zejména z bankovního sektoru zaznívají podstatně optimističtější čísla. Deficit státního rozpočtu by tak v příštím roce mohl významně klesnout.

Hra s čísly Výsledný růst reálného HDP se v říjnové predikci ministerstva financí nově odhaduje vyšší, a to okolo tří desetin procenta. Jde pouze o lehce matoucí shodu čísel. Podobnost s původním odhadem je čistě náhodná. Prudká změna vnějšího okolí během posledních pár měsíců totiž zásadně mění strukturu růstu. O skutečném stavu ekonomiky lze nyní jen spekulovat, protože po celý uplynulý rok se čísla o propadu HDP a další makroekonomická data neustále měnila. „Předběžné údaje o vývoji HDP v letošním roce jsou o něco optimističtější, než čekaly trhy. Consensus forecast (publikace obsahující průměry odhadů rozsáhlého reprezentativního vzorku analytiků a prognostiků – pozn. red.) ukazoval na meziroční pokles ve třetím čtvrtletí 2009 o 4,8 procenta, zatímco skutečný výsledek byl 4,1 procenta. Společně se zveřejněním údajů za nové čtvrtletí došlo k revizi starších údajů, a to směrem dolů, v případě HDP za rok 2008 na celkové 2,3 procenta,“ uvádí hlavní ekonom Komerční banky Kamil Janáček. Přitom běžné odhady z první vlny krize říkaly, že rok 2008 uzavřeme s jednoprocentním poklesem. Aktuální prognóza České národní banky nyní pracuje s meziročním poklesem v roce 2009 o 4,4 procenta, přitom ještě před pár týdny centrální banka trvala na propadu o 4,9 procenta. Snad nejkonzistentnější obraz o stavu české ekonomiky ukazuje objem produkce ve stálých cenách, který se nyní pohybuje na úrovni prvního čtvrtletí 2007. První konečné údaje za letošek, které budou statistici stejně během roku 2010 revidovat, budou známy až po novém roce. Objem produkce ve stálých cenách nicméně můžeme použít pro zjednodušené přirovnání, kolik nás vlastně doposud krize stála – dva roky života.

Téměř o řád V takovém zmatku se nelze příliš divit tomu, že jednotliví analytici v reakci na stále nové zprávy z našeho bezprostředního okolí výrazně mění pohled na blízký vývoj české ekonomiky. „Centrální banka v nové prognóze pro příští rok předpokládá růst hrubého domácího produktu o 1,4 procenta,“ říká guvernér ČNB Zdeněk Tůma. Někteří bankovní analytici jdou ještě dál a pouštějí se ve svých odhadech až ke dvěma procentům. Janáček zůstává konzervativní. Domácí poptávka je stále slabá a s ohledem na přetrvávající nepříznivou situaci na trhu práce prý nelze čekat výraznější růst poptávky domácností. Proto očekává celkový pokles HDP v roce 2009 okolo 4,2 procenta a v následujícím roce potom mírný růst přibližně o procento. Naopak hlavní ekonom České spořitelny Martin Lobotka a jeho protějšek z Unicreditu Bank Pavel Sobíšek svými odhady míří podstatně výš, až k růstu o 1,9 procenta. Slibným faktorem pro růst zůstává postupné obnovování zásob, které letos v létě dosáhly v Česku téměř nulové hodnoty. K naplňování skladů navíc dochází i v zahraničí, i když možná ne tak výraznému. Bankéři nechtějí zveřejňovat konkrétní údaje, avšak z údajů o rostoucím provozním financování vyplývá, že proces obnovy zásob už začal, a to jak v tuzemsku, tak v cizině.

Kolik vyděláme Pokud by se předpovědi analytiků nebo i jen podstatně konzervativnější pohled guvernéra Tůmy potvrdily, státní pokladna by vydělala. Nicméně ještě daleko konzervativnější analýza ministerstva financí na výši deficitu nic měnit nehodlá. „Při bližším pohledu do struktury nominálních daňových základen lze konstatovat, že zvýšení odhadu růstu na 0,3 procenta oproti návrhu státního rozpočtu na rok 2010 nepřinese při očekávaném nižším růstu objemu mezd a platů zvýšení daňových výnosů,“ uvádí ministerstvo ve své poslední predikci. Faktem je, že nelze považovat vztah mezi růstem reálného HDP a vývojem příjmů za lineární. Pokud by to tak bylo, růst o dvě procenta by se ve státní pokladně projevil růstem příjmů o více než sedmdesát miliard korun. To se nedá očekávat. Záleží především na struktuře příjmů a vývoji HDP v běžných cenách (viz Zadlužení stagnuje, deficity rostou), kde je pro Českou republiku klíčovým faktorem ovlivňujícím daňový výnos zahraniční poptávka. „To je důvodem, proč ani lepší než očekávaný růst domácí ekonomiky nemusí přinést vyšší příjmy. Vyvážené výrobky totiž nepodléhají ani DPH, ani spotřebním daním,“ upozorňuje ministr financí Eduard Janota. Na druhé straně s exportem spojená meziprodukce, tedy obnovování zásob, růst zakázek subdodavatelů a investice do rozpočtu, část peněz na DPH a spotřebních daních přinesou. Uvažovat o výrazném vlivu vyššího výběru přímých daních nemá po letošním prodělečném roku příliš smysl, zde účinně zapracují odpisy ztrát. Celkový výnos by se dle odhadů analytiků mohl pohybovat ve výši deseti až patnácti miliard korun. „Pokud by se podařilo získat do státního rozpočtu peníze navíc, použili bychom je na snížení deficitu,“ potvrzuje Zuzana Chocholová z tiskového odboru ministerstva financí.

BOX:
Zadlužení stagnuje, deficity rostou Vyšší růst HDP je pro Česko pozitivní zprávou i z důležitějšího důvodu, než je pouhé snížení deficitu. Česká míra zadluženosti kolísá v posledních pěti letech kolem třiceti procent HDP – a přitom veřejný dluh stále roste. Paradox? HDP se v běžných cenách zvyšoval za poslední roky průměrným tempem 8,5 procenta, zatímco úroky státního dluhu se pohybovaly mezi třemi a čtyřmi procenty. Pokud by se podařilo udržet poměr mezi úrokovou mírou a nominálním růstem na stejné úrovni, relativní zadlužení by se dokonce snižovalo o něco více než o procentní bod ročně. Problém by nastal, kdyby se úrokové sazby placené z veřejného dluhu vyrovnaly růstu HDP v běžných cenách. Reálný HDP letos poklesne nejméně o tři procenta, průměrná inflace se bude pohybovat kolem 1,5 procenta. Nominální HDP tedy poklesne, a to poprvé od roku 1995. Výše zadlužení odpovídala vloni 29,9 procenta HDP. Letos se však nezvýší pouze o odhadovanou výši deficitu veřejných financí, tedy minimálně o šest procent, ale také o procento vzniklé překlopením poměru mezi úrokovými sazbami a nominálním růstem HDP do nepříznivých čísel. Relativní zadluženost tak v roce 2009 dosáhne nejméně 38 procent HDP. Na základě těchto čísel je poměrně snadné si dopočítat, jak dlouho by při pokračování tohoto trendu trvalo vyčerpat dluhový polštář, který nás dnes dělí od překročení maastrichtského kritéria pro poměr veřejného dluhu k HDP ve výši šedesáti procent. Pramen: ČNB

Graf:
Vývoj státního dluhu
Poměr veřejného dluhu k HDP