Kdysi přitahovala většinu pražských labužníků a nepříliš utěšenou čtvrť povyšovala do gastronomické extraligy. Platí to i dnes?
O Magické zahradě lze říci, že jde vlastně o restauraci „dvoudílnou“. První místnost hned za vchodem a potom prostor, kvůli němuž se podniku přiznává přídomek magická. Tentokrát byla ona zadní část s výhledem do zeleně stromů a květů ve vnitrobloku mezi činžáky uzavřená pro soukromou akci, musíme se proto spokojit s předním lokálem.
Prostora je řešena nápaditě a v rámci možností efektně. Po délce ji dělí zděná přepážka, výzdoba stěn zahrnuje pár zvláštních obrázků a dvě rozporuplné výstavky. Nad obloukem baru při vstupních dveřích jsou to čtyři patra prázdných i plných lahví, protistěnu okupují police s korbely, sklenicemi a nějakými tretkami. Ze stropu na „sprchových hadicích“ visí barevná ježatá svítidla připomínající plody liči v různém stadiu vyzrání.
Obsažný popis tu má své místo, protože původní vzhled měl kdysi své kouzlo. Jenže tvrdě zapracoval čas, pestrost barev se vytratila, sál zesmutněl a sešel. Prostor kdysi zajímavý nyní působí jako hospoda, jakých je na každém rohu tucet. Zdaleka nemá atmosféru podmanivé zimní či letní zahrady, neoslovuje, uspává. Snad kuchyně dokáže strhnout svými výkony, dobré jídlo bývá hojivou náplastí. Tedy když je opravdu znamenité, jako tomu bývalo zde.
Nešťastný pták Hovězí vývar s masem, zeleninou, nudlemi a játrovými knedlíčky byl takovou první malou průbou, jak se to s kuchyní michelského podniku má, a nedopadla valně. Maso postrádalo jakoukoliv chuť – zřejmě ji všechnu předalo jiným pokrmům či šťávám – vývar ponuře tmavý jako zdejší nálada definovala zmermomocňující převaha chuti zeleniny, zejména mrkve. Na lžíci se tak praly sladké vstupy karotky s polévkovým kořením, další ingredience nechci domýšlet. Nic nezachránily ani knedlíčky. Do tvrdosti golfového míčku jim chybělo málo, co do výrazu nepůsobily o mnoho lépe. Po tradičním projevu jater a stopovém důrazu česneku ani stopa, pokud mělo něco navrch, byla to strouhanka. Start se moc nepovedl a mezi předkrmy mě žádný neupoutal. Nakonec úkol vylepšit matný dojem z prvního jednání dostaly linguine s kuřecím masem, sušenými rajčaty, papričkami jalapeños, česnekem a strouhaným parmazánem. Když pokrm doputoval, už na pohled se zablýsklo na lepší časy. Zlatavé těstoviny – jejich identifikaci coby linguine bych asi nepodepsal – se příjemně živě leskly a z jejich zcuchaného drdolu zamrkalo tu temně rudé sušené rajče, tu kapara a ohnivý kroužek papričky. Bělostných krychliček kuřecího masa bylo také v kompozici hojně. Umně uvařené těstoviny daly pokrmu díky filmu slušného oleje na povrchu základní osnovu italské krmě. Intenzivní rajčata rozvinula chuť do hloubky, kterou ještě více zdůraznily razantní kapary. Ouvertura pro vstup masa byla tedy zinscenována, jak náleží. Chtělo to jediné, trochu slušné kuřecí maso, které by do hry vneslo něco radosti pro nás „masožravce“. Bohužel charakter krmě se odvíjel podle zcela jiného scénáře. Nemusím drůbež, přiznávám, přesto jsem byl připraven na maximální míru tolerance. Už jen pro solidní výkon ostatních surovin. Ovšem ani při tisíci jednotkách smířlivosti jsem se s kuřetem nesešel. Polystyrenová deska má bezpochyby více chuti, než nabídl ten nešťastný pták. Maso bylo suché, vláknité a nepřekousnutelné. Úplně by mi byla bývala stačila varianta receptury, v níž by ostatním vstupům neasistovalo.
Situace se projasňuje
Nahlodán mimořádně špatně upraveným kuřecím, zalitoval jsem v tu chvíli své další volby, jíž byly biftečky z vepřové panenky na argentinském koření Pampa, zapečené švýcarským sýrem raclette. Nevím proč, ale panenka jako by vzdorovala snahám mnoha kuchařů připravit ji vnímavě a s citem. V převážné většině je podávána propečená přes míru, bez života, tuhá. Proč by ji měli zvládat zrovna v Magické zahradě?!
Na omluvu šéfkuchaři a k velké radosti jsem se mýlil. Biftečky byly optimálně propečené, maso od okraje ke středu postupně růžovělo a bylo plné šťáv, křehké a chutné. Povrch se pyšnil opalizujícím, smetanově krémovým polorozpuštěným sýrovým pláštěm, přičemž kombinace raclette s panenkou mi přišla zvláště povedená. Nebyl to ten raclette, který znám: sebevědomý, jenž v chuti před sebe nic nepustí a odérem je na několik dní schopen vyřadit jídelnu z provozu. Velice citlivě se masa jen letmo dotkl, jako by chtěl sdělit „jsem tu také, ale prosím, račte první!“. Chvilku se mi zdálo, že tak umně přichystanou panenku není třeba ničím vylepšovat. To ale jen do chvíle, kdy jsem okusil první sousto masa i se sýrem. Šťouchané brambory byly v tomto případě nenápadným doprovodem. Nezaujaly tak, aby je člověk výrazněji registroval, a to ani v jednom směru.
Dezert už neměl takovou brizanci, i když teplé višně macerované v portském víně, podávané s kopečkem oříškové zmrzliny nechutnaly špatně. Nešlo zjevně o zmrzlinu vlastní výroby, na to byl projev příliš průmyslový. Nicméně trpkost ovoce, okleštěná a nazdobená stopovým dotekem portského, se spojila s bohatou chutí ořechů a společně napsaly zdařilou poslední kapitolu romaneta na téma kuchyně v Magické zahradě.
Navzdory zbytečným a málo pochopitelným lapsům kuchyně má Magická zahrada co říci. Pokud se usadíte u „auslágu“ s pohledem na ptačí klece ve větvích stromů na zahradě, plné podivných obyvatel, a budete mít šťastnější ruku ve volbě menu, potom se vám i cena bude zdát přívětivá. V ponurém představení „na předscéně“ se mi to však nestalo.
Plusy
+ přes ospalou atmosféru poctivě odvedená práce personálu
+ nepříliš obsažná, ale slušně poskládaná nabídka vín, zvlášť v segmentu moravských
Minusy
- absence hudby – jakékoliv, která by mohla náladě pomoci
- ceny mírné jen zdánlivě, poměr cena × výkon v přední části neuspokojující
- neurovnané, většinou nepříliš zvládnuté výstupy z kuchyně
- ošlý vzhled prostoru s patrným vlivem „zubu času“ – týká se předního lokálu
Restaurant a Café Magická zahrada
Nuselská 114/159, 140 00 Praha 4 – Michle, tel.: +420 261 214 252
e-mail: restaurant@magickazahrada.cz, http: www.magickazahrada.cz
Otevírací doba : Po-So 11.30–24.00, Ne 11.30–23.00
Kuchyně: především steaková
Země původu nabízených vín: ČR, Austrálie, Francie, Itálie, Rakousko
Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě.
Výběr z jídelního lístku
Restovaná kachní játra s pikantním mexickým dresinkem 69 Kč
Zeleninový krém s praženými dýňovými semínky 49 Kč
Kořeněný grilovaný kozí sýr na míchaném salátu z hlávkových listů, černých oliv, pomeranče a karamelizovaných vlašských ořechů 189 Kč
Domácí bramborové noky s kuřecím masem, hříbky, žampiony a smetanou 179 Kč
Grilovaná filátka modrohlava s teplou zeleninovou salsou 209 Kč
Kuřecí steak gratinovaný česnekovým špenátem a mozzarellou 149 Kč
Uruguayský rumpsteak s restovanou italskou slaninou pancettou, červenou cibulí a piniovými semínky 259 Kč
Vepřová panenka plněná italskou slaninou pancettou, špenátem a čerstvým rozmarýnem 189 Kč
Marinovaný steak z afrického černého pštrosa s koňakovou omáčkou se zeleným pepřem 289 Kč
Filátka z králičího hřbetu restovaná s bylinkami, hořčicí a smetanou 189 Kč
Cheesecake s ostružinovým dresinkem 89 Kč
Výběr z vinného lístku
Veuve Clicquot Ponsardin Brut 1900 Kč
Müller Thurgau 2007 – pozdní sběr, suché, Vinařství Baloun, vinařská oblast Morava, podoblast Velkopavlovická, obec Zaječí, viniční trať Stará hora 309 Kč
Veltlínské zelené 2007 – pozdní sběr, suché 329 Kč
Anthília 2003 – Sicilia IGT – Donnafugata – Sicilia 648 Kč
Barossa Semillon 2003 Vinařství Peter Lehmann, Austrálie 699 Kč
Grüve 2004 – Jurtschitsch – Kamptal 890 Kč
Chablis 2003 – Domaine – Jean-Paul & Benoit Droin 999 Kč
Cabernet Moravia rosé 2007 – pozdní sběr, polosuché Vinařství Baloun, vinařská oblast Morava, podoblast Velkopavlovická, obec Velké Pavlovice, viniční trať Nadzahrady 329 Kč
Modrý Portugal 2007 – pozdní sběr, suché, Vinařství Baloun, vinařská oblast Morava, podoblast Velkopavlovická, obec Hustopeče, viniční trať Růženy 339 Kč
André 2007 – pozdní sběr, suché Vinařství Baloun, vinařská oblast Morava, podoblast Velkopavlovická, obec Velké Pavlovice, viniční trať Nadzahrady 349 Kč
Chianti Vernaiolo 2003 DOCG – Rocca delle Macie – Toscana 498 Kč
Châteauneuf-du-Pape 2001 – Domaine Saint Gayan 1599 Kč
Stonewell Shiraz 2002 Vinařství Peter Lehmann, Austrálie 2999 Kč
