Prezident odmítl plán vyslat velvyslance při NATO na ambasádu do Moskvy
Klaus Kovandu v Moskvě nechce. Prezident republiky nesouhlasí s plánem ministerstva zahraničních věcí, aby se novým českým velvyslancem v Rusku stal po exministrovi Jaroslavu Baštovi současný český zástupce při NATO v Bruselu Karel Kovanda.
Za Klausovým rozhodnutím jsou zřejmě ještě staré spory z doby krize kolem Kosova. Klaus se v té době stavěl proti vojenskému zásahu sil NATO, podporoval spíše diplomatické řešení. A Kovanda se odvážil veřejně kritizovat vlažný postoj státu. Málem tehdy přišel o místo.
Dnešní prezident například v březnu 1999 uvedl, že „není pravda, že je vyjádření nesouhlasu s bombardováním Jugoslávie snadným, oportunním, a snad dokonce zbabělým postojem, jak se nám dnes někteří naši politici a žurnalisté snaží namluvit. Jde naopak o vyjádření složité a spíše odvážné, protože jde o vyjádření do značné míry nepopulární. Někteří naši politici a žurnalisté si totiž chtějí našeho několikadenního členství v NATO „užít“, a tváří se proto „rozhodně, ostře a válečnicky…“.
Politiky a novináře, kteří útok na Jugoslávii obhajovali, Klaus obvinil z toho, že jsou „tragicky neodpovědní k zájmům vlastní země“.
O den později český velvyslanec při NATO Kovanda prohlásil, že „postoj České republiky je vnímán jako politická nezralost, jako snaha najít v NATO deštník pro vlastní ochranu, ale nezabývat se ochranou dalších… Myslím, že vysvětlování našeho tradičního přátelství s bývalou Jugoslávií tady příliš nezabírá. Tady převládá pocit, že si doma neuvědomujeme celou míru zvěrstev, jichž se Miloševičova vláda dopouští…“.
Přesluhující doyen.
Kovanda se stal českým zástupcem u Severoatlantické aliance už v březnu 1998. Dnes je doyenem, služebně nejstarším členem diplomatického sboru v alianci. Ve své funkci už několik měsíců „přesluhuje“. Ke konci svého služebního pobytu v Moskvě - funkční období velvyslanců je obvykle tři až čtyři roky - se blíží i velvyslanec Jaroslav Bašta, který začal ambasádu řídit v září 2000. Za pár měsíců bude třeba ho vystřídat.
„Vybírá se kvalitní člověk, čas přitom nehraje roli,“ říká k výběru nového českého zástupce v Ruské federaci mluvčí ministra zahraničí Vít Kolář. Výběr diplomatů je ale kvůli citlivosti veden v režimu utajení „důvěrné“. „Nikdo k tomu nic víc neřekne. Přišel by o bezpečnostní prověrku,“ dodal mluvčí Kolář.
Týdeníku EURO se přesto podařilo zjistit, že v souvislosti s Baštovým nástupcem zatím padla dvě jména. Kromě Kovandy, kterého si vybralo ministerstvo zahraničí, projevil o post velvyslance v Moskvě neoficiálně zájem i náčelník vojenské kanceláře prezidenta republiky Vlastimil Picek. Vzápětí ale názor změnil. Údajně zjistil, že by pro svůj plán nezískal podporu vlády. „To je naprosto bláznivá informace, úplná kachna,“ reagoval na dotaz ohledně Pickovy diplomatické kariéry prezidentův mluvčí Petr Hájek.
Bez komentáře.
Kovanda by si na rozdíl od Picka podporu vlády získal, neprošel by ale přes Hrad. Prezident Klaus se při konzultacích s ministerstvem zahraničí vyjádřil odmítavě. Jeho mluvčí Hájek to nechce komentovat. „Opravdu nevím, odkud máte informace o neoficiálním dotazu ministerstva zahraničních věcí. Jistě pochopíte, že na takovou informaci nemohu nijak reagovat,“ řekl Petr Hájek.
Kovanda sám nechce na otázky ohledně jeho další kariéry v diplomacii odpovídat. „Vy samozřejmě nečekáte, že to budu jakkoliv komentovat,“ uvedl. Na otázku, zda se už na misi v Bruselu nechystá skončit, odpověděl: „Není vyloučeno, že tady někdy skončím. Služební postup, přeřazování, kariéra diplomata je ale naprosto v rukou jeho nadřízených orgánů. Tam jde někdy o řadu aspektů, které je třeba brát v potaz. U nás na ministerstvu se říká, že dokud člověk nesedí v letadle, tak ještě neví kam poletí,“ řekl Kovanda. „Jeden můj řecký kolega měl už naložený kontejner se svými věcmi, adresovaný do Londýna. Na poslední chvíli ho ale povolali zpět do Atén, do Londýna nikdy nedorazil,“ dodal.
Velvyslanec Kovanda se sice k možnosti sloužit v Moskvě nevyjádřil, je si ale jistý tím, že by ho vedení ministerstva neposlalo někam, kam by nechtěl. „Nepřichází v úvahu, že by mě poslali někam, kde bych vyloženě sloužit nechtěl. Víc vám neřeknu,“ ukončil rozhovor.
Výběr českých diplomatů má na starosti ministerstvo zahraničních věcí. Konkrétní jména pak schvaluje vláda, poslední slovo má ale vždy prezident republiky. Právě proto s ním ministerstvo zahraničí jména kandidátů na jednotlivé posty ještě před odesláním do vlády konzultuje, aby se nepokoušelo někoho „protlačit“ zbytečně. Veřejnost se jméno nového diplomata oficiálně dozví až poté, co ho přijme hlava státu, do kterého je vysílán. Do té doby je výběrový proces tajný.