Kapitola 194
Kdo všechno chrání ústavu? * Paroubek zase špatně * Totální popletové * Hambasáda v Kábulu * Stromy jako antény * Férový selfmademan * Kraus doporučuje * Zelený správce Liška
Kdo všechno chrání ústavu?
Svrhnout vládu bez plánu na vytvoření nové, který by obstál před inkvizičním šetřením Ústavního soudu (ÚS), lze po posledních událostech pokládat za protiústavní jednání. Poslanci mají štěstí, že již neexistuje Úřad na ochranu ústavy a demokracie (předchůdce dnešní Bezpečnostní informační služby, BIS). V intencích nálezu ÚS by se možná nyní právem stali objekty kontrarozvědného rozpracování ti, kteří hlasovali proti vládě pro předčasné volby a pro nalezení kličky k obejití ÚS – a vůbec, asi všichni.
Při troše dobré vůle se na každého nějaký prohřešek proti ústavě určitě najde. Ale pozor! BIS má stále ze zákona zabezpečovat informace o záměrech a činnostech namířených proti demokratickým základům, svrchovanosti a územní celistvosti České republiky. Jestli by nebylo lepší rychle se zbavit mandátu. Čím kratší poslancování, tím méně prohřešků proti ústavě. Mirek Topolánek možná kalkuloval dobře!
Paroubek zase špatně
Jiří Paroubek nečekaně prezentoval změněný postoj sociální demokracie, která se odmítla podílet na rozpuštění sněmovny. Způsob dosažení předčasných voleb by dle množících se analýz mohl být před volbami ústavně napaden. Po volbách by tatáž argumentace nepochybně posloužila poraženým ke zpochybnění výsledků voleb, což by vyvolalo ústavní krizi. Sociální demokracie si to spočítala nejrychleji, ucukla a nechala ostatní partaje spadnout do jámy, kterou s nimi dosud kopala.
Zanedlouho sice ostatní partaje pravděpodobně tyto argumenty převezmou, ale Paroubek bude zase osočován, že to zvrtal. S Ústavním soudem však nelze bojovat, přestože v jeho konání lze shledat leccos pozoruhodného, řečeno diplomaticky. Někteří politici zpochybňují jeho existenci, protože se jim postavil do cesty. Jedním z evergreenů Charty 77 byla kritika minulého režimu kvůli neexistenci Ústavního soudu. Je proto dobře si zapamatovat, kdo přichází s nápadem na jeho zrušení, neboť jde zcela nepochybně o skrytého příznivce minulého režimu. Jak říká moudrá kniha, po ovoci poznáte je.
Totální popletové
Jedna krajská organizace ODS je už zřejmě z předvolebního boje intelektuálně přetažená. Odklad voleb jí může jen prospět. Hříšné peníze vynakládá na bilboardovou kampaň proti socialistům. Je záhadou, proč si vzali na mušku stranu socialistickou, možná národně socialistickou – o nichž průměrný občan vůbec ani netuší, zda ještě existují. Sociální demokraté se gramotného voličstva bát nemusejí, protože takto vedená kampaň je skutečně nemůže ohrozit. Sociální demokracie může splývat se socialisty pouze vyznavačům hesla Kdo není s námi, je proti nám. Už jsou tu zase!
Hambasáda v Kábulu
Velvyslanectví USA v Kábulu pomáhá hlídat najatá americká bezpečnostní agentura ArmorGroup. Ta byla několikrát kritizována za nedodržování bezpečnostních standardů. Nedávno však vyšlo najevo, že o co méně dělají zaměstnanci této agentury práci, za níž jsou placeni, o to více se věnují donucování a zastrašování svých kolegů, aby se účastnili různých úchylných rituálů, orgií a sexuálních praktik.
Tato aféra ilustruje stav amerických sil v Afghánistánu. Nechat hlídat ambasádu privátní firmou? Státní zaměstnanci přísahají věrnost státu. Komu přísahají zaměstnanci agentury? Tomu, kdo dá víc? Morálka upadá, motivace je ta tam. Vzpomeňme, jak v Afghánistánu dopadli Rusové. Tehdy však Afgháncům přes Pákistán vydatně pomáhali Američané. Nyní si k bědnému konci asi vystačí Američané sami.
Stromy jako antény
Čeština dostává na frak. Obecná mluva se zapleveluje neuvěřitelnými patvary. Jeden politik kdysi začal mňoukavě všechno „vnímat“, což je dle jedné definice velmi případně „duševní proces, který bývá provázen i myšlením“. Nikoli nezbytně. Čeština je rozhodně bohatší a namísto „vnímat“ nabízí třeba porozumět, pochopit, soudit, nahlížet, pojímat, pokládat, brát, vidět… Podobně namísto „vysílání signálů“ můžeme naznačovat, navrhovat, nastiňovat, projevovat, uvádět, vyjadřovat, vyvolávat a tak dále. V jednom přírodopisném filmu zazněla formulace „losi tlučou svým parožím o stromy, čímž vysílají signály“. Když se následně dočteme, že si politici vysílají navzájem signály, jak se pak vyhnout svůdné představě, že též tlučou svým parožím o stromy?
Férový selfmademan
Peter Kovarčík se v rozhovoru pro Magazín MF Dnes pěkně rozpovídal. Vynachválil svou krásnou a inteligentní přítelkyni Kateřinu a vynadal si, že na ni byl v ožralosti sprostý. Proto již prý nepije.
Ač z chudé rodiny, vypracoval se k velkému bohatství, protože prý má dobrý nos, co se bude dít. Obchody, které se u nás začaly provádět až po revoluci, dělal již dávno před ní. V branži, o níž si uděláme představu z jeho dalších slov, je již 27 let. Ještě před revolucí začal pro Inchebu zajišťovat české expozice v zahraničí. Rozhodně musel být víc než kvalitním kádrovým pracovníkem! Otázkou je, co rozumět pod těmi „expozicemi“ například v Bagdádu, kam se dostal „za války“ (z kontextu vyplývá, že jde o irácko-íránskou válku v letech 1980 až 1988). Ještě před revolucí začal dělat pro zahraniční firmy a rychle se naučil anglicky, německy, francouzsky a rusky. Chytrému napověz.
Ačkoli byl Václav Klaus hostem u něho na Mallorce, nebyl tam jako ústavní činitel a hostitel se nechoval jako lobbista. Klaus by si to nenechal líbit, tvrdí. Zdá se, že Klause zná a ví, jak na něho. Například v tenise ho vyhrát nenechal a dokonce se s ním na několik let rozkmotřil. Už jsou zase kamarádi. Proto ví, že Klausovi „vadí svět Dalíka“, o němž sám soudí, že ho všichni značně podceňují. To, co Dalík dělá, by v USA bylo federálním trestným činem. Korupce organizovaná shora! Škoda že se Kovarčík trochu nevyzpovídal na protikorupční policii. Pokud jí nevěří, jistě tento světák ví o dalších možnostech, jak korupční hydře zatrhnout tipec. Kdyby tedy opravdu šlo o toto.
Kraus doporučuje
Červencový newsletter Centra pro ekonomiku a politiku přinesl zdrcující kritiku knihy s titulem Ekonomie dobra a zla od extrémně medializovaného mladého ekonoma Tomáše Sedláčka. Názory hlavního makroekonomického stratéga ČSOB, bývalého člena Nervu, exporadce Václava Havla a ministra financí Bohuslava Sobotky mladí pravicoví ekonomové z líhně Václava Klause nesdílejí. Sedláčkova publikace u odborníků prý vyvolává rozpaky a pobavený úsměv. „Fakt, že knihu doporučuje na zadní obálce i bavič a moderátor Jan Kraus, by nás měl varovat,“ píší recenzenti. To znamená, že kritika může být nejen tvrdá, ale i vtipná.
Zelený správce Liška
V současné šílené politické situaci se najdou i úsměvné momenty. Například předseda zkrachovalé Strany zelených Ondřej Liška. Ten je neustále zván do televizních diskusí, ač jeho názory již nikoho nezajímají a v zásadě pouze zdržuje. Proto se tomuto křečovitému mladíkovi už neříká jinak než správce konkurzní podstaty.
