Dlouholetý předseda Sdružení nájemníků ČR a někdejší
zástupce ombudsmanky Anny Šabatové mnohokrát v minulosti zopakoval, že se chce
zabývat spíše právy většiny než menšiny. Upozorňuje spíše na práva
bezproblémových lidí žijících ve vyloučených lokalitách než na samotná práva
vyloučených. Romy kritizuje za nesvornost a doporučuje jim, aby si v první řadě
pomohli sami. Diskriminaci se prý bude věnovat jen v omezené míře - pouze pokud
si na ni sami občané budou stěžovat. A to vše navzdory tomu, že ombudsman může
a měl by jednat i z vlastní iniciativy a má k tomu některé pravomoci. Může
například podat k Ústavnímu soudu návrh na zrušení podzákonného předpisu, tedy
nařízení vlády nebo ministerské vyhlášky, či některých jejich ustanovení.
Takto aktivní ale Křeček v úřadu nebude. Spíš lze očekávat, že význam této instituce za jeho vedení upadne. A tím se oslabí i ochrana všech znevýhodněných lidí v této zemi - ať už před úřady, soudy, orgány činnými v trestním řízení nebo veřejnými zdravotními pojišťovnami. Hlavní význam ombudsmana je ale v tom, že by měl v každém případě stát na straně jednotlivých občanů před státní mocí i před většinovou společností, a to především aktivně.
Čtěte komentář: Babiš nejsilnější
Je paradoxní, že právě Křeček byl zvolen hlasy levicových
stran ve sněmovně, pro které by měla být co největší ochrana slabších hlavní
prioritou. Nelze se ubránit dojmu, že u volby Křečka nešlo tolik o ideologii
jako o to, aby se nezávislá lidskoprávní instituce se sídlem v Brně plná téměř
stovky právníků dále neposilovala. Připomeňme, že Křečka do křesla ombudsmana
zvolila jakási postnormalizační koalice ANO-ČSSD-KSČM-SPD-Hrad.
Další volbou, při níž se rozhodne, zda jsme už dostatečně
jasně nastoupili polský a maďarský kurz, je volba nových členů Rady České
televize a Rady Českého rozhlasu. Ty jsou společně s Českou tiskovou kanceláří
jedinými médii v Česku, které se musí řídit speciálním zákonem, a je tak u nich
zajištěna nejvyšší možná míra nezávislosti a objektivity. Zároveň jsou to
poslední velká média, která nevlastní nějaký český oligarcha. Do volby byli
nominováni například konzervativní ekonomka z Institutu Václava Klause Hana
Lipovská, moderátor Luboš Xaver Veselý, jehož XTV si nechala zaplatit za
natáčení spotů od Pražského hradu, nebo ekonom Vladimír Pikora, jehož žena
Markéta Šichtařová působí jako ekonomická poradkyně vůdce hnutí Trikolóra
Václava Klause mladšího.
Všichni tři kritizují současnou podobu veřejnoprávních médií a jsou spojeni s politiky, kteří si přejí minimálně jejich oslabení, ne-li jejich úplné zestátnění tak, aby mohla sloužit státní moci, nikoli už občanům. Volba ombudsmana i členů mediálních rad také nesou jasné znaky politizace těchto ze zákona nezávislých institucí. Politici určitých stran a hnutí se snaží proniknout k těmto vlivným křeslům, aby mohli ještě více ovlivňovat právo, spravedlnosti i veřejné mínění v této zemi. To by mohlo svobodě v Česku zasadit osudovou ránu.
