Z aktuálního průzkumu mezinárodní sítě poradenských společností KPMG mezi vedoucími pracovníky společností ze střední a východní Evropy vyplývá, že v přibližně polovině firem došlo v letech 2009 a 2010 k výraznému nárůstu odhalených podvodů.
Foto: Profimedia.cz
Důvodem však podle většiny respondentů byla spíše větší pozornost věnovaná řízení rizika podvodného jednání než samotný nárůst reálně páchaných podvodů. „Podvodná jednání mají obecně tendenci vyplouvat na povrch v období recese spíše než v dobách růstu,“ informuje Maroš Holodňák z oddělení Forenzních služeb společnosti KPMG Česká republika. Jeho slova potvrzují výsledky průzkumu Fighting Fraud during and after the Financial Crisis: Téměř polovina respondentů ve střední a východní Evropě (48 procent) totiž uvedla, že právě ekonomická krize je motivovala investovat nemalé částky do posílení vnitřních kontrolních mechanismů k řízení rizika podvodné činnosti. O něco méně dotazovaných společností (43 procent) je pak přesvědčeno, že bude v průběhu příštích dvou let řízení rizika podvodu nadále posilovat.
Povaha investic se u jednotlivých respondentů liší, k nejčastěji uváděným oblastem nicméně patří:
- zefektivnění účinnosti stávajících kontrolních mechanismů (60 procent),
- koncentrovanější zaměření na prevenci podvodné činnosti (58 procent),
- neustálé zkvalitňování firemní kultury (48 procent),
- podrobné analýzy rizika podvodné činnosti (46 procent),
- zpracování interních směrnic a postupů umožňujících rychle a účinně reagovat na podvodnou činnost (46 procent).
V České republice investovalo do zlepšení účinnosti stávajících kontrolních mechanismů za účelem řízení rizika podvodné činnosti jen 44 procent respondentů, což je méně než průměr za celou střední a východní Evropu.
Nejvíce odhalení? V Česku v odděleních nákupu
| Nárůst detekce případů podvodné činnosti byl nejčastěji zaznamenán v oblasti odbytu (64 procent), nákupu (41 procent), řízení zásob (32 procent) a správy majetku (27 procent). Specifickým zjištěním u respondentů z České republiky je vyšší nárůst odhalených podvodů v nákupu (67 procent) než v odbytu (50 procent). |
Citlivé firemní informace – běžná kořist českých podvodníků
Nárůst odhalených podvodů se většinou týká „standardních“ typů podvodné činnosti, s níž se lze v komerčním prostředí setkat. Jde například o postranní dohody s obchodními partnery, podvodné výplaty prostředků a zneužití motivačních systémů v oblasti prodeje. K nejčastěji odhaleným případům podvodné činnosti patří podle 45 procent dotázaných krádež nebo únik citlivých informací. V České republice tuto formu podvodu zaznamenaly dokonce tři čtvrtiny respondentů: „V době ztížených hospodářských podmínek mají firemní informace pro další hráče na trhu logicky o poznání větší hodnotu. V mnoha organizacích navíc pracuje vinou restrukturalizací řada nespokojených zaměstnanců, kteří se rádi příležitosti pomoci konkurenci chopí,“ doplňuje Maroš Holodňák.
| Nejběžnějšími typy podvodných činností, u nichž v průběhu krize vzrostl počet odhalení, byly střet zájmů a postranní dohody s obchodními partnery, krádež nebo únik citlivých informací (shodně 45 procent), podvodné výplaty prostředků (41 procent) a zneužití motivačních systémů v oblasti prodeje (41 procent). |
Půlka českých firem podvod odhalí, vyšetří… a tím to „hasne“
Na nárůst detekovaných případů podvodné činnosti dotazované firmy vždy reagovaly konkrétním opatřením – všechny provedly interní šetření, přičemž mnohé rovněž podnikly kroky k lepšímu řízení rizika podvodné činnosti (86 procent), přijaly disciplinární opatření vůči příslušným zaměstnancům (77 procent), případně vyhodnotily vzniklé ztráty (77 procent). Podvody organizace většinou řešily i formálními právními kroky (59 procent), řada jich (41 procent) také využila služeb externích poradců. Kroky se nicméně lišily v jednotlivých zemích, přičemž v České republice byla reakce na nárůst odhalených podvodů poměrně slabá – pouhá polovina firem, které se setkaly s nárůstem podvodné činnosti, podnikla jakákoliv opatření nad rámec vyšetření případu.
