Podle aktuální studie mezinárodní sítě poradenských společností KPMG European Stadium Insight 2011 patří návštěvnost českých fotbalových zápasů k vůbec nejnižším v Evropě. Studie zjistila, že kapacita českých stadionů se využívá z pouhých 46 procent. Hůře jsou na tom už jen prvoligové kluby na Slovensku nebo v Maďarsku.
Foto: Profimedia.cz
Naproti tomu ve „velké pětce“ (tj. ve francouzské, anglické, německé, italské a španělské lize) jsou arény dlouhodobě téměř vyprodány – konkrétně v anglické Premiere League jsou zaplněny z 92 procent. Nízká návštěvnost stadionů se pak promítá i do ekonomiky klubů. Zatímco v zemích „velké pětky“ se příjmy ze vstupného podílí na celkových příjmech klubů průměrně z 21 procent, v České republice se jedná o pouhých osm procent. Kromě nízkého počtu diváků je pro český fotbal charakteristický také nedostatek nových moderních stadionů.
„Ačkoli je v Česku fotbal sportem číslo jedna, návštěvnost tomu příliš neodpovídá. Pokud bude chodit na fotbal tak málo lidí jako doposud, ekonomická situace klubů se v blízké budoucnosti nezlepší,“ říká Vladimír Dvořáček, Partner společnosti KPMG Česká republika, a doplňuje: „Inspiraci, jak nalákat fanoušky na fotbal, by měly kluby hledat v zahraničí a následně ji přizpůsobit českým podmínkám.“
Některé stadiony se blíží takřka důchodovému věku
Necelá čtvrtina klubů v nejvyšší fotbalové lize v Česku má stadion ve svém vlastnictví. Ostatní kluby si pak stadiony většinou pronajímají. Průměrné stáří českých stadionů se pohybuje mezi 30 až 50 lety. Velká část z nich však byla za posledních sedm let rekonstruována za finanční pomoci soukromých investorů nebo měst, ve kterých kluby působí. „Za povedené modernizace můžeme například považovat stadiony v Jablonci nad Nisou, Liberci, Uherském Hradišti, Mladé Boleslavi, Českých Budějovicích, Plzni nebo v Praze na Letné,“ říká Vladimír Dvořáček. Historicky vůbec nejstarší stadiony v Evropě se nacházejí ve Skotsku, Anglii, Švédsku a Itálii. Naopak nejmladší jsou v Portugalsku nebo Nizozemsku.
„Například v Anglii, kde má fotbalové fanouškovství velmi silnou tradici, došlo za posledních osm let k výrazným modernizacím. Svůj podíl na tom ovšem mají i významné příjmy ze vstupenek a permanentek, které naplňují klubové rozpočty z 26 procent,“ upozorňuje Dvořáček.
Jak zvýšit úspěšnost stadionu?
Před výstavbou – výběrem většího pozemku, než je potřeba. Zbylý prostor lze využít pro stavbu přidružených objektů.
Zajištěním pohodlné dopravní dostupnosti.
Investicí do bezpečnosti (např. v podobě instalace kamerového systému).
Multifunkčností stadionu – víceúčelovost zvyšuje pravděpodobnost ziskovosti.
Vybudováním reprezentativních prostor pro VIP klientelu.
Flexibilitou – tzv. modulární stadiony umožňují vybudovat provizorní tribuny, které mohou pojmout mimořádné množství diváků při větších akcích. Multifunkční stadiony nabízí širokou škálu úprav herního prostoru pro nejrůznější typy akcí.
Tvorbou prostoru pro reklamy –
např. multimediální vnější plášť pozvedne nejen vizuální zážitek, je také lákavým prostředkem pro reklamu sponzorů a navýšení zisků.
Zdroj: KPMG Česká republika
České fotbalové stadiony zejí prázdnotou
V loňském ročníku Gambrinus ligy, jejíž 18. sezóna odstartovala v srpnu 2011, přišlo fotbalisty na stadion podpořit v průměru 4 473 diváků na zápas. „Jednou z příčin takto nízké návštěvnosti může být obecně menší počet obyvatel České republiky, než je v zemích ,velké pětky‛,“ myslí si Dvořáček. „Češi navíc mnohdy nechtějí nebo nemůžou utrácet za zábavu v podobě návštěvy fotbalového utkání. Často tak dají přednost pasivnímu fandění u televize, než aby podpořili svůj klub přímo na stadionu. Na druhé straně, pokud se českému klubu poštěstí uvítat atraktivního soupeře v evropské klubové soutěži, návštěvnost výrazně stoupne, jak jsme tomu byli svědky při nedávném utkání Plzně s Barcelonou.“
Sdílení stadionu více kluby rozděluje české diváky
Přestože jedno z doporučení UEFA říká, že sdílení stadionů více kluby je efektivním řešením, v Česku fanoušky zatím spíše rozděluje na dva tábory. „Situace konkrétně nastala mezi kluby SK Slavia Praha a Bohemians 1905 v pražském Edenu,“ říká Dvořáček a dodává: „Vedení obou klubů tak nyní kromě stadionu sdílí i mnohdy ostrou kritiku svých fanklubů.“
Střecha? Na stadionu to nejdražší…
Ve financování velkých nebo malých fotbalových „chrámů“ neexistuje z hlediska procentuálního rozložení investic téměř žádný rozdíl. Náklady na konstrukci u menších stadionů s kapacitou do 20 000 diváků počítají s vynaložením zhruba 20 až 25 procent z celkové investice.
U stadionů s kapacitou nad 60 000 diváků se konstrukční náklady průměrně pohybují okolo 20 procent. K největšímu rozdílu z pohledu nákladů dochází při stavbě zatahovací střechy, která u velkého stadionu přijde téměř na čtvrtinu všech nákladů (viz. graf č. 1).
U stadionu s kapacitou do 20 000 sedadel vyjde výstavba střechy na zhruba 60 milionů korun. Téměř 125 milionů korun se podle studie vynaloží na samotnou strukturu stadionu. Asi na 100 milionů korun pak přijde technické zázemí.
**
Zdroj: Gardiner & Theobald
Zdroj: Gardiner & Theobald
Evropská fotbalová unie UEFA doporučuje výstavbu menších stadionů s kapacitou mezi 15 000 až 20 000 diváky. Investice do realizace takových projektů, které by měly splňovat všechna výše uvedená kritéria, by se měla pohybovat okolo 20 milionů eur. V přepočtu na české koruny se jedná o částku téměř půl miliardy.
V České republice se největší stadiony nacházejí v Praze na Letné a v Edenu (necelých 21 000 sedadel), hned za nimi jsou Teplice a Ostrava (cca 17 500 sedadel). Naopak nejmenší stadiony prvoligových klubů jsou k nalezení v Mladé Boleslavi, na pražském Žižkově nebo na Julisce (mezi 4 5000 až 5 600 sedadly). Většina z nich byla založena účelově a slouží zejména fotbalovým oddílům.
