Jak funguje krácení dovolené
Práva a povinnosti zaměstnavatele i zaměstnance z hlediska dovolené včetně podmínek a způsobu jejího krácení upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Dle tohoto legislativního dokumentu má každý pracovník, který u svého zaměstnavatele odpracoval zákonem stanovený minimální počet dní, nárok na nejméně čtyři týdny dovolené za kalendářní rok. Existují ale i výjimky, u nichž je rozsah dovolené stanoven na pět nebo osm týdnů. Těmito výjimkami jsou například státní zaměstnanci nebo akademičtí pracovníci.
Pokud nastala skutečnost, kvůli které zaměstnanec pracovní činnost v určité dny vykonávat nemohl, stanovená doba dovolené se vzhledem k počtu těchto neodpracovaných dnů může poměrně zkrátit. To znamená, že mu v takovém případě bude náležet méně dnů dovolené, než by tomu bylo, kdyby odpracoval všechny pracovní dny za daný kalendářní rok.
Krácení dovolené při nemoci
V případě krácení dovolené z důvodu nemoci nastala v roce 2021 důležitá změna. Do tohoto roku krácení dovolené při pracovní neschopnosti probíhalo tak, že za prvních 100 zmeškaných pracovních směn náleželo zaměstnanci snížení dovolené o 1/12 jejího základního výměru a dále stejné množství za každých dalších 21 neodpracovaných směn.
S novelou zákoníku práce platnou od 1. 1. 2021 se situace zásadně změnila a krácení dovolené při nemocenské bylo sníženo. Dnes to tedy funguje tím způsobem, že pokud pracovní neschopnost netrvá déle než je dvacetinásobek týdenní pracovní směny, počítá se nemoc do výkonu práce. To znamená, že za 100 neodpracovaných směn při úvazku 40 hodin týdně se vám dovolená krátit nebude. Je však potřeba dodržet jednu důležitou podmínkou, a sice mít odpracován minimálně 12násobek týdenní pracovní doby.
Stejně jako ve chvíli, kdy doba nemoci nepřekročí výše stanovený limit, se nekoná ani krácení dovolené při pracovním úrazu nebo v případě nemoci z povolání. Pakliže je za vaši pracovní neschopnost zodpovědný výkon zaměstnání, máte nárok na stoprocentní výměru dovolené stanovené v pracovní smlouvě. Tento nárok vám vzniká za předpokladu, že u daného zaměstnavatele vykonáváte činnost celý kalendářní rok. Pokud jste do zaměstnání nastoupili v průběhu roku, krátí se vám dovolená na základě počtu odpracovaných směn.
Co se děje se zbývající dovolenou v případě výpovědi
Krácení dovolené při výpovědi je jedním z případů, kdy dochází k poměrnému snížení počtu dnů volna, na které máte dle pracovní smlouvy nárok. Pokud jste se vy nebo váš zaměstnavatel rozhodli ukončit váš pracovní poměr, stanoví se ve výpovědi nebo v dohodě o jeho ukončení datum, ke kterému budete z práce odcházet. Právě toto datum je zásadní pro výpočet zbývajících dnů dovolené. Pakliže jste v průběhu kalendářního roku dovolenou už čerpali, krácení dovolené při ukončení pracovního poměru se stanoví na základě toho, kolik dnů vám k čerpání ještě zbývá.
Výpočet krácení dovolené
Zaměstnanci ze zákona náleží poměrná část dovolené za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu. Tato část činí jednu dvaapadesátinu stanovené týdenní pracovní doby (dle počtu týdnů v roce) vynásobenou počtem hodin dovolené, na něž má pracovník dle smlouvy za daný kalendářní rok nárok. Pro lepší představu je možné uvést příklad, kdy je výměra dovolené 20 dní za kalendářní rok a jedna denní směna má rozsah osmi hodin, jako 1/52 × 160. Výpočet nám tedy udává, na kolik hodin dovolené má zaměstnanec nárok za jeden pracovní týden.
Je-li pro vás výpočet moc složitý, pomůže vám pro stanovení krácení dovolené kalkulačka. Chcete-li si ale sami zkusit spočítat, na kolik dnů volna máte ještě před vaším odchodem z práce nárok, můžete využít pro zjištění míry krácení dovolené výpočet dle následujícího vzorce:
(počet odpracovaných týdnů/52) x roční výměra řádné dovolené v hodinách = poměrná část dovolené v hodinách
Krácení dovolené za neomluvenou absenci
Není to tak dávno, co měli zaměstnavatelé v případě nezodpovědných pracovníků volnější ruku při postizích, které se týkaly snižování dnů dovolené za neomluvenou nepřítomnost na pracovišti. Ještě do roku 2021 měli možnost se sami rozhodnout, zda zaměstnanci zkrátí dovolenou o jeden až tři dny za jednu celou zmeškanou směnu. Novela zákoníku práce však celou problematiku upravila a nastavila nové podmínky.
Neomluvená absence krácení dovolené zaměstnavatelům stále umožňuje, avšak v trochu mírnějším režimu. Nárok na dovolenou se v současné době snižuje tím způsobem, že zmeškané hodiny jsou odečteny od stanovené výměry dovolené. Nadále je ale potřeba řídit se pravidlem, že lze takto učinit pouze za předpokladu zmeškání celé směny, ne jen její části.
Jak je to s dovolenou během mateřské
Dobrou zprávou pro nastávající maminky je, že krácení dovolené při mateřské neprobíhá. Naopak, mateřská dovolená se započítává do odpracované doby. Většina maminek si tak vybírá dovolenou bezprostředně po skončení mateřské, to znamená před nástupem na rodičovskou. Mateřská trvá 28 týdnů v případě narození jednoho potomka a nastupuje se mezi šestým a osmým týdnem před předpokládaným termínem porodu. Pokud čekáte vícerčata, budete mít nárok na 37 týdnů mateřského volna.
