Menu Zavřít

Krachy nejvíce zasáhnou jatka a mlékárny

30. 9. 2002
Autor: Euro.cz

Koncentrace potravinářského průmyslu je žádoucí a bude pokračovat Vytvoření co nejsilnějších podnikatelských subjektů ve všech potravinářských oborech je podle odborníků základní podmínkou konkurenceschopnosti tuzemského potravinářství na budoucím společném trhu Evropské unie.

Koncentrace potravinářského průmyslu je žádoucí a bude pokračovat

Vytvoření co nejsilnějších podnikatelských subjektů ve všech potravinářských oborech je podle odborníků základní podmínkou konkurenceschopnosti tuzemského potravinářství na budoucím společném trhu Evropské unie.

Zatímco v některých potravinářských oborech v České republice je proces koncentrace zpracovatelských kapacit v zásadě ukončen, některá odvětví čeká zřejmě ještě razantní a patrně i bolestná redukce počtu v současnosti vyrábějících subjektů.

Zpracování masa čeká zemětřesení

Nejvyšší úmrtnost podniků lze v nejbližších letech očekávat v oblasti zpracování masa. Podle Vlaďky Pivoňkové, ředitelky marketingu Kosteleckých uzenin, jednoho z nejvýznamnějších domácích zpracovatelů masa, dojde přitom především k výraznému poklesu počtu porážek - jatek. „V současnosti funguje v ČR několik stovek porážek, což je naprosto neúnosné, řada z nich navíc nebude schopna splnit veškeré hygienické, veterinární a další standardy EU. Zhruba pět velkých jatek na porážky červeného masa (vepřové a hovězí) by byl pro ČR dostatečný počet,“ domnívá se Pivoňková. V procesu zpracování masa navíc podle ní představuje porážka jako prvotní zpracování suroviny od zemědělců největší zdravotní rizika, takže lze ze strany EU očekávat stále přísnější legislativu a normy - a to v praxi znamená neustále do takových provozů investovat. Právě to si nemohou dovolit menší subjekty. K selekci provozů na zpracování masa a živočišné suroviny vůbec přispívá navíc i takzvaná pasportizace provádění Státní veterinární správou ČR (SVS), což je vlastně kategorizace podniků na vyhovující a nevyhovující z pohledu evropských, ale i našich norem. Podle tiskového mluvčího SVS Josefa Dubna přitom požádaly 52 provozy Evropskou unii o takzvaná přechodná období na splnění evropských standardů. „Ovšem je dalších minimálně 200 provozů jen v červeném mase, které o přechodná období nepožádaly, zcela jistě budou mít problémy a mnohé z nich skončí,“ konstatoval Duben. Jednotkou hodnocení je přitom pro SVS provoz, jeden podnik tedy může mít, a také obvykle má, provozů víc. „V loňském roce skončily všechny provozy zařazené do nejhorší skupiny C 3, z toho 17 jich zrušily okresní veterinární správy a 43 ukončily činnost dobrovolně. Dalších 27 jich investovalo a postoupilo v hodnocení do skupiny C 2, celkem 24 provozy pak postoupily ještě o jeden stupeň. Letos do konce června měly skončit všechny provozy zařazené do skupiny C 2, z toho 22 provozy zrušily k tomuto termínu okresní veterinární správy a 67 jich ukončilo provoz dobrovolně. Do skupiny C 1 postoupilo 158 provozů a do vyšší skupiny pak celkem 69,“ uvádí Duben. Do konce letošního roku musejí podle něj navíc ukončit činnost všechny provozy hodnocené jako C 1. „To znamená, že budou buď příslušnými veterinárními správami zrušeny, nebo skončí samy dobrovolně anebo postoupí do vyšší skupiny. Není to jednoduché, vše samozřejmě kontrolují inspekce z Bruselu,“ upozornil Duben.

Mlékárenský průmysl redukce nemine

Další stěžejní potravinářské odvětví, opět z oblasti zpracování živočišné produkce, v němž lze očekávat dramatickou redukci současných podniků, je mlékárenství. Jak se bude proces koncentrace dále vyvíjet, se sice zatím nedá podle výkonného ředitele Českomoravského svazu mlékárenského (ČMSM) Michala Němce odhadnout, jako možná inspirace ale může sloužit příklad bývalé NDR. „Tam bylo po sjednocení Německa celkem 256 mlékáren, dnes jich v tomto teritoriu působí pouhých šest,“ uvádí Němec. U nás však patrně k takové redukci v nejbližší době nedojde. „Pokles počtu mlékáren je v ČR pozvolný, v roce 1990 jich u nás bylo 113, v současnosti nakupuje mléko 61 subjekt,“ konstatuje ředitel ČMSM. Podle nepříliš nahlas vyslovovaných odhadů bude ale v ČR působit nakonec zhruba 10 až 15 mlékáren. „Samozřejmě může na trhu zůstat celá řada malých zpracovatelů vyrábějících specializované nebo regionální výrobky,“ zdůrazňuje Němec. V tom se ostatně shoduje s budoucí vizí všech hlavních potravinářských oborů, podle kterých koncentrace až monopolizace jednotlivých odvětví nebude znamenat likvidaci malých výrobců - ba právě naopak. Role drobných a středních výrobců bude stěžejní v obohacení trhu o specifický sortiment. „Již dnes si ale musejí také podniky uvědomit, co vlastně chtějí vyrábět, budovat si pozici v regionu, obchodní kontakty, a pokud mají ambice umístit krajovou specialitu na společném evropském trhu, musejí splňovat veškeré podmínky norem,“ připomíná ředitel Potravinářské komory ČR (PK) Miroslav Koberna.

Chléb náš vezdejší aneb tvrdý konkurenční boj

Naprosto specifickým potravinářským oborem je ovšem pekárenský průmysl, v němž sice koncentrace průmyslových pekáren do zhruba tří dominantních uskupení na bázi odbytových sdružení proběhla, drtivá většina okresních pekáren ale vyrábí dál a zřejmě i vyrábět bude. Na trhu na víc působí stovky, možná tisíce místních soukromých pekárniček, což všechno dohromady vede k nejtvrdší oborové konkurenci potravinářství v ČR. Důsledky jsou ovšem zničující, neboť právě takové prostředí po celá léta drží ceny pekárenských výrobků neúměrně nízko, takže průměrné ceny v tomto oboru jsou v porovnání s průměrem v EU třikrát až čtyřikrát nižší. To ale neumožňuje investovat do zvyšování konkurenceschopnosti, právě s ohledem na budoucí společný trh EU. Určitým impulzem k selekci, ale také ke zvýšeným dovozům pekárenské produkce ze zahraničí, se přitom může stát podle generálního sekretáře Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů Stanislava Musila i v poslední době diskutovaná vyhláška ministerstva zdravotnictví, zakazující v samoobsluhách prodeje nebaleného zboží. „Pokud si i díky této vyhlášce spotřebitelé zvyknou na balené výrobky, není žádný problém dovézt je ze zahraničí,“ domnívá se Musil. Vyhláška kromě toho donutí výrobce investovat do balicích technologií, neboť na nebalenou produkci již nyní klesá odbyt. Takové technologie si ale nemohou všichni dovolit. „Vyhláška jednoznačně poškodila výrobce,“ zdůrazňuje Musil. Problém je třeba již v tom, že podle výkladu ministerstva zdravotnictví lze jako nebalené zboží prodávat pouze běžné pečivo, v praxi tedy chléb, rohlíky a housky. Jenže záběr tohoto pojmu je ve skutečnosti mnohem širší - z těch nejznámějších produktů lze jmenovat například veky. Pekaři sice budují podle Musila sítě vlastních prodejen (v Praze třeba Michle nebo Odkolek), vzhledem k omezeným investičním možnostem je to ale proces velmi pozvolný. I v pekárenství je přitom podle Musila proces koncentrace žádoucí, na druhou stranu nejspíš řada výrobců přežije, již proto, že k zajištění kontinuálních dodávek čerstvého zboží musí být podle Musila „určitá výrobní nadkapacita“.

V EU zemědělci majetkově kontrolují zpracovatele

Ačkoli jsou pro zemědělce na první pohled silné zpracovatelské podniky odebírající jejich produkty nevýhodou, hodně zemědělců proces koncentrace podporuje také. Velké podniky totiž mají možnost minimalizovat celou řadu nákladů. I tady je ale české specifikum. Podle tajemníka Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) Michala Pospíšila je totiž vlastnická struktura potravinářských podniků v ČR na rozdíl od EU zásadně jiná. „V Evropě se vyrábí 60 procent potravinářské produkce za majetkové účasti družstev zemědělců,“ zdůrazňuje Pospíšil. Zatímco tedy v EU jsou zpracovatelské podniky ve vlastnictví sedláků, v ČR jde podle Pospíšila o vlastnictví kapitálu. „V Dánsku jsou ve vlastnictví zemědělských subjektů například dvoje největší jatka, V Nizozemí dvě největší mlékárny,“ upozorňuje Pospíšil. V ČR mají přitom zemědělci majetkovou účast pouze v některých mlékárnách, zejména na Moravě (Kunín, Olma). Jednou z možností budoucího vývoje je tedy postupné majetkové propojení prvovýroby se zpracovateli - v podmínkách ČR to ale bude ještě trvat asi dost dlouho. Majetkovou účastí přitom zemědělci sledují zejména cíl „nestat se pouhými řidiči traktorů pro potravináře nebo podniky zemědělského zásobování a nákupu“.

Další vývoj v zemědělství určí Agropol a Agrofert

Právě v oblasti prvotního zpracování zemědělské suroviny se přitom na českém trhu schyluje zřejmě k historicky nejrozsáhlejší agropotravinářské fúzi. Druhý největší tuzemský agropotravinářský komplex Agropol vedený Jiřím Malúšem má zájem o zemědělské firmy patřící jedničce v tomto oboru na domácím trhu, konkurenční společnosti Agrofert. Podle informací z tisku se Malúš na toto téma již několikrát setkal s šéfem Agrofertu Andrejem Babišem. To nepopírá ani Babiš. „Jsou investoři, kteří mají o tyto firmy zájem,“ uvedl před časem. Chystanou transakcí se zabývá i ministerstvo zemědělství. Pokud by totiž ke spojení obou agropotravinářských gigantů došlo, ovládl by Agropol prakticky celý český trh s obilím, olejninami a zejména s krmnými směsmi a mohl by být po vstupu do EU téměř výhradním příjemcem dotací na týkající se oblasti rostlinných komodit. I tato transakce by však měla spíše pozitivní důsledky než negativní dopady - zejména při obchodování se zahraničím. Prvovýrobci by se ale v tomto případě stali zřejmě opravdu „řidiči traktorů pro Malúše,“ jak se vyjádřil tajemník ASZ Pospíšil.

Rozdělení

(Hodnocení českých zpracovatelských závodů pod státním veterinárním dozorem podle veterinární legislativy EU)

Základní možnosti rozdělení:

* kategorie A - subjekt plně vyhovuje požadavkům EU (exportuje do EU)

* kategorie B - subjekt vyhovuje požadavkům s menšími, odstranitelnými nedostatky

* kategorie C - subjekt nevyhovuje požadavkům EU

Přehled finálního vypořádání s provozy hodnocenými jako C3, tedy nevyhovujícími EU (rok 2001)

typ provozu konec provozu zlepšení hodnocení

OVS skončil o stupeň větší

zrušila sám

provozní jatky 0 1 1 0

sanitní jatky 1 0 0 2

porážková místa 1 4 1 1

sběrná místa zvěřiny 3 15 1 5

bourárny červeného masa - samostatné 0 2 1 1

bourárny červeného masa - při výrobnách 2 0 0 3

bourárny červeného masa - při prodejnách 6 3 0 0

porcovny drůbežího masa - při prodejnách 0 0 1 0

masné výrobny - červené maso - tepelně zpracované výrobky 3 3 2 3

vaječné výrobny 0 0 0 1

třídírny vajec 0 1 0 0

závody na zpracování mořských ryb 0 1 0 0

mrazírny - červené maso 0 0 10 0

mrazírny - drůbeží maso 0 0 2 0

mrazírny - ryby a jiní živočichové 0 1 4 0

mrazírny - ostatní komodity 0 0 2 0

mlékárny - výroba konzumního mléka, smetany, … 0 1 0 0

mlékárny - výroba sýrů 0 1 0 0

závody na zpracování medu a včelích produktů 0 1 0 0

lahůdkářské výrobny mimo zpracování ryb 0 1 0 0

prodejny nuceného výseku 0 0 0 1

prodejny ostatních potravin 0 6 1 6

tržiště a tržnice 0 1 0 1

sklady potravin chlazené 0 1 0 0

tavírny tuků 1 0 1 0

bitcoin_skoleni

VŠECHNY PROVOZY 17 43 27 24

PRAMEN: STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVA, FOTO: ARCHIV

  • Našli jste v článku chybu?