Dostáváme se do nejjižnější části burgundské vinohradnické oblasti– do regionu Beaujolais. Nazvané podle městečka Beaujeu, ležícího v srdci tohoto svérázného malebného a úsměvného kraje. Jeden francouzský klasik řekl, že Lyonem, hlavním městem francouzského kulinářství, protékají tři řeky: Rhôna, Saôna a „Beaujolais .
Jižně od Ma^conu tento region volně navazuje na oblast Ma^connais a táhne se v délce asi 60 km, šířce 10 až 20 km. Končí u města Villefranche–sur–Saône, asi
40 km severně od Lyonu.
Dominantní odrůdou (95 %) je Gamay – tedy víno červené, částečně rosé, z bílých (5 %) je to Chardonnay a Aligoté. Celková rozloha vinic činí 22 500 ha, což je více než polovina celé burgundské oblasti.
Apelace
- *1) Beaujolais A. O. C. dekretem z 12. 9. 1937
Vinice této apelace představují 9100 ha. Jedná se o jižní část regionu s půdami jílovito–vápenatými, částečně písčitými a spíše s rovinami v údolí Saôny. Jelikož jsou v celém regionu dominantní červená vína, budeme v dalším pojednání hovořit již jen o červených. Vína této apelace jsou lehká, svěží, otevřená, lákající k pití plnými doušky. Kdysi se pila jako „vin de carafe , tedy jako víno servírované ze sudů přímo do džbánků, respektive ote–vřených těžkých skleněných lahví. Vzhledem k půdním podmínkám a polohám nemají tato vína předpoklady pro zrání v čase. Pijí se tedy mladá v rozmezí roku až tří let. Nedělají si ambice býti „velkými víny , ale jsou k pití příjemná, zpěvná, prostě přítel na cestách.
2) Beaujolais–Village A. O. C. dekretem z 12. 9. 1937
Touto apelací jsou označena vína pocházející z 39 zákonem vyjmenovaných obcí tohoto regionu. Vinice o rozloze 6300 ha jsou vysazeny již ve svažitých polohách, na úbočích masivu Monts du Beaujolais, jenž odděluje od sebe údolí Saôny a Loiry. I půdy mají jiné složení, jsou zde granitová podloží. Výsledkem jsou vína tělnatější, plnější v chuti i ve vůni. Pijí se rovněž mladá.
V dobrých ročnících může lahvová zralost kulminovat v období dvou až tří let. Ne však výrazně déle.
3) Grands Crus de Beaujolais
Jen deset zákonem stanovených vesnic, majících ty nejlepší podmínky z hlediska půdy (granit) a polohy, může požívat na etiketě přímo název vesnice. Spotřebiteli se tedy oznamuje, že víno bylo vyrobeno z hroznů dozrálých ve vinicích nacházejících se na katastru na etiketě označené vesnice. Dekrety, jimiž se přiznávají tyto apelace, pocházejí z let 1936 až 1938, jen jedna je z roku 1985 (Regnié). Půdy obnášejí málo hluboký, zvětralý granit, polohy jsou výrazně svažité, bez možnosti mechanizace práce. Výměry vinic se v jednotlivých vesnicích pohybují od 100 do 1000 ha. Pěstuje se výhradně odrůda Gamay a vyrábějí se pouze červená vína. Tato vína jsou opět tělnatější, už poněkud drhnou na jazyku (tříslovina), a blíží se tak některým vínům z Ma^connais či Côte Chalonnaise. Nicméně aroma drobného ovoce: jahod, malin či černého rybízu, někdy pivoněk nebo fialek – to vše k Beaujolais neodmyslitelně patří.
Těchto deset vesnic má vesměs romantické názvy: CHÉNAS (duby) – 109 ha, JULIÉNAS (vděčí za svůj název Juliovi Cesarovi) – 560 ha, SAINT–AMOUR (svatá láska) – 320 ha, FLEURIE (kvetoucí)
- 700 ha, MOULIN–A–VENT (větrný mlýn) – 562 ha, CHIROUBLES – 260 ha, MORGON – 850 ha, BROUILLY – 900 ha, CÔTE DE BROUILLY – 200 ha a RÉGNIÉ – 600 ha. Vesničky jsou pitoreskní, malebné, pohozené mezi vinicemi a dávají tomuto kraji nenapodobitelnou krásu, romantiku a šarm.
4) Beaujolais Nouveau (Primeur)
To je fenomén, který jednoznačně proslavil tento region po celém světě. Jako zná celý vinařský svět oblasti Champagne, Bordeaux či Burgundsko, tak věhlasné je i Beaujolais. V tomto případě nikoli díky výjimečné kvalitě těchto vín, ale díky promyšlenému marketingovému triku. Jak známo, prvním přikázáním obchodníka je odlišit se, obsadit dosud neobsazený, nebo dokonce vytvořit nový segment trhu. A to se borcům z Beaujolais dokonale podařilo, když v roce 1954 založili tradici Beaujolais Nouveau. Jedná se o nová mladá vína vyrobená zrychlenou technologií, přicházející na trh a ke konzumaci přesně třetí čtvrtek v listopadu každého roku, a to na celém světě (ve 190 zemích). Tedy technologicky a logisticky náročná záležitost.
Hrozny se sbírají ručně, nemelou se a neodzrňují. Macerace se provádí v uzavřených nádobách pod tlakem oxidu uhličitého. Před lahvováním jsou vína ošetřena tak, aby snesla extrémní podmínky cestování a skladování. Na výrobu Beaujolais Nouveau jde 55 procent produkce v Beaujolais (660 000 hl). Již jistě tušíte, že od těchto vín vzhledem k technologii výroby nemůžeme očekávat kvalitativní zázraky ani předpoklady pro další zrání v čase. Opak je pravdou: Tato vína jsou lehká, jednoduchá a veselá, s chutí a vůní ovoce a květů. Jsou symbolem francouzské gastronomie a dobrého žití. Pijí se s přáteli, a jsou tedy symbolem přátelství. Dávají dobrou záminku k oslavám čehokoli, ale pozor – jen ve velmi krátkém časovém období, tedy od třetího listopadového čtvrtka do konce prosince.
Mnohé francouzské firmy (a nejen francouzské) působící na území ČR využívají příležitosti oslav Beaujolais Nouveau k setkání se svými obchodními partnery. A věřte mi, při pohárku voňavého Beaujolais Nouveau (letos chutná po malinách, nebo snad po jahodách?) lze mnohé vyřešit…
Na výrobu Beaujolais Nouveau (Primeur) se používají hrozny dozrálé v apelaci Beaujolais A. O. C. a částečně Beaujolais–Villages. Nikdy Cru de Beuajolais, tedy z oněch citovaných deseti vesnic. Beaujolais Nouveau jde na trh, jak již řečeno, zhruba kolem 15. listopadu. Vína apelace Beaujolais–Village nejdříve po 15. prosinci a Crus de Beaujolais až v dubnu příštího roku.
Vína z Beaujolais nejsou samotnými Francouzi ani labužníky a odborníky ze světa příliš vysoce hodnocena (kromě některých Crus). Nicméně mají v sobě šarm, radost ze života, upřímnost a spontánnost venkova. Odpovídá to i mentalitě obyvatel a pěstitelů z tohoto regionu.
Champagne, Burgundsko, Bordeaux jsou aristokratické, Beaujolais je lidové…Jak s Beaujolais nakládat, jak je darovat či přijímat?
Beaujolais Nouveau – jak již naznačeno, pít, darovat, přijímat či organizovat k němu setkání s přáteli v období listopad až prosinec. Posléze by to mohlo být považováno za urážku. Vína vypít, rozdat, nikdy déle neskladovat.
Beaujolais, Beaujolais–Villages – při darování bych se klonil spíše ke kvalitě
Beaujolais–Villages. Jsou to velmi příjemná vína, ale měli bychom vědět, zda je potenciální obdarovaný má v oblibě, nebo zda k tomuto regionu má pozitivní citový vztah. Mohl totiž podlehnout obecným soudům, které tato vína příliš vysoko nehodnotí.
Grands Crus de Beaujolais – tato vína se blíží svou kvalitou vínům z Côte Chalonnaise. Jsou darem důstojným, majícím v sobě navíc plno poezie. I ve vašem archivu by se měla objevit. Vyberte dob–rý ročník, nechte jej pár let vyzrát. Od–vděčí se vám.
Turistické kuriozity. Pokud vás osud či obchodní povinnosti zavedou do Lyonu či jeho okolí, pokuste se vyšetřit půlden a dopřát si výlet do Beaujolais. Projeďte vesničky s monokulturou vinné révy, poznejte místní mentalitu a nasajte atmosféru (a nejen ji). Zastavte se ve vesnici Vaux en Beaujolais, která se Gabrielu Chevalierovi stala modelem k napsání známého románu Zvonokosy (Clochemerle). Ve sklípku (Cave de Clochemerle) najdete malůvky z tohoto úsměvného románku, popijete s domorodci a pak budete hledat Eulálii Čubíkovou. Nevím, zda ji najdete, ale určitě tam najdete pisoár – ten tam tehdy přece jen postavili, je tam dodnes a vy se do něj za blesku fotoaparátů slavnostně vyčuráte. Beaujolais Village,Ferraud et fils**
Středně velká vinařská firma Ferraud et fils produkuje vína, kterých si všimli a popsali proslulí degustátoři, jako Stevenson či Parker, autoři mnoha vinařských encyklopedií.
Odrůda Gamay dává velmi příjemná mladá vína s nádherným ovocným buketem letního ovoce. Vinař, který má poctivý přístup, vás může velmi příjemně překvapit i staršími ročníky. Dávno neplatí, že Beaujo–lais je lehké, nevýrazné víno.
Servíruje se při teplotě 12 až 13 °C k těstovinám, uzeninám, drůbeži (v kombinaci s ovocem – ananas, broskve, pomeranče), vychlazené je vynikající k rybám. Příznivci ho doporučují i ke gratinovaným ústřicím, avšak vždy řádně vychlazené.
