Kraj navazuje na baťovskou tradici

Ve Zlínském kraji se střetávají tři rozdílné oblasti. Úrodná Haná, folklórem prosycené Slovácko a svérázné, horami ovlivněné Valašsko.

Ve Zlínském kraji se střetávají tři rozdílné oblasti. Úrodná Haná, folklórem prosycené Slovácko a svérázné, horami ovlivněné Valašsko.

Podstatná část území Zlínského kraje má kopcovitý nebo hornatý charakter. Kromě nížinné oblasti v povodí Moravy, kde se pěstují náročné plodiny, je půda nekvalitní a vhodná spíše pro pastevectví. I to bylo jedním z důvodů, proč tento kraj vždy patřil spíše k chudším oblastem.

Velmi významným způsobem Zlínsko ovlivnil prvorepublikový podnikatel Tomáš Baťa, který je učinil proslulou průmyslovou oblastí. Průmyslová tradice se udržela i v době socialismu, jehož součástí bylo i přejmenování Zlína na Gottwaldov.

Přechod na tržní ekonomiku byl pro Zlínský kraj bolestivější než pro většinu dalších oblastí republiky. Zejména kvůli nedokonalé restrukturalizaci mnoho původních podniků zkrachovalo nebo dlouhodobě stagnuje. Mezi negativní faktory patřilo také osamostatnění Slovenska v roce 1992, čímž se část Zlínského kraje stala v rámci České republiky „periferií“.

Přestože výroba obuvi kvůli levnému dovozu z Asie téměř zanikla, řada jiných odvětví se zachovala. Gumárenský, kovodělný, elektrotechnický, chemický či dřevozpracující průmysl vzkvétá. Dobrým předpokladem pro rozvoj dalších perspektivních oborů s vysokou přidanou hodnotou je výchova vzdělaných odborníků - kromě několika externích fakult brněnského Vysokého učení technického k tomu od roku 2000 přispívá Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Skládá ze z Fakulty technologické, Fakulty managementu a ekonomiky a Fakulty multimediálních komunikací.

Zlínský kraj láká investory nejen na průmyslovou tradicí, ale také na nižší cenu práce a výhodnou pozici v centru střední Evropy. Společně se sousedním Moravskoslezským krajem nyní soupeří o obří investici automobilky Hyundai, která chce využít blízkosti Slovenska, kde jihokorejský koncern začne vyrábět vozy Kia.

Velkou bariérou pro silnější příliv investorů i pro podnikání řady místních firem je špatná dopravní dostupnost, násobená hornatým terénem území. Ve Zlínském kraji zatím není ani kilometr dálnice či rychlostní komunikace. Po mnoha letech odkladů se ale konečně výrazněji rozběhly práce na dostavbě dálnice D1 z Brna směrem k hranicím Zlínského kraje, staví se již také kolem Kroměříže. Též železniční síť je zde nejřidší v celé republice. Krajem sice prochází železniční koridor, chybí však rychlé spojení s Prahou či Brnem.

Pro menší a střední firmy existuje v kraji řada příležitostí také v turistickém ruchu. Zámecká zahrada v Kroměříži je zapsaná do seznamu UNESCO, vyhledávané jsou také lázně Luhačovice, často nazývané Perla Moravy. Čím dál tím více turistů vyhledává také funkcionalistickou baťovskou architekturu či „obyčejnou“ přírodu daleko od velkoměst. Zlínský kraj jim má v tomto směru, zvláště ve spojení s tradiční pohostinností místních obyvatel, co nabídnout.

PODNIKÁNÍ VE ZLÍNSKÉM KRAJI

(údaje k 31. 12. 2003)

EKONOMICKÉ SUBJEKTY

1) pouze výběr subjektů Pramen: ČSÚ

NEJVĚTŠÍ MĚSTA ZLÍNSKÉHO KRAJE podle počtu obyvatel

Pramen: ČSÚ (k 31. 12. 2004) NEZAMĚSTNANOST PODLE OKRESŮ**

(hodnoty v procentech) | Kroměříž|11,50 |

Pramen: MPSV, srpen 2005