Česko nepodalo do globalizačního fondu EU jedinou žádost o dotaci
Půl miliardy eur leží v Bruselu ladem. A Češi o ně zřejmě zájem nemají. V nové vlně žádostí o dotaci z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) totiž Česká republika opět chybí.
K čemu takový globalizační fond vlastně slouží? Je určen především zaměstnancům, kteří byli propuštěni v důsledku velkých změn ve struktuře světového obchodu spojených s globalizací. Například při bankrotu podniku nebo při přemístění výroby za hranice Evropské unie. Každoročně fond disponuje rozpočtem 500 milionů eur, jež mají být využity k aktivní politice zaměstnanosti. Evropské peníze nejsou určeny ani konkrétním podnikům ani na vyplácení sociálních dávek postiženým zaměstnancům. Prostředky mohou být využity na rekvalifikace, vzdělávání a pomoc při vyhledávání volných míst.
Dle europoslance Milana Cabrnocha (ODS) bylo do října 2009 vyčerpáno pouhých třináct milionů eur. Nyní čekají na vyřízení žádosti v celkovém objemu 82 milionů eur z dvanácti zemí (viz Opět bez Česka).
Zjednodušená pravidla
Proč tedy Česká republika nečerpá? Odpověď na otázku, kde je chyba, známe jen zčásti. Na vině byla donedávna tuhá pravidla čerpání. Kvalifikační kritéria se ale za aktivní pomoci českého předsednictví EU podařilo zmírnit. Od května letošního roku mohou země uplatnit nárok na bruselské odškodné i z důvodů dopadů finanční a hospodářské krize. Snížil se také nezbytný počet propuštěných osob z 1000 na 500. Z původně antiglobalizačního fondu se tak stal „antikrizový“ nástroj. Pomoc z evropských peněz dosahuje až 65 procent oprávněných výdajů (oproti původním 50 procentům). U patnácti procent prostředků EFG není nutné splňovat ani výše uvedená kritéria. S jistou mírou zjednodušení lze tedy nyní říci: „Kdo požádá, ten dostane.“
Nechce se proto věřit, že by se u nás nenašel podnik, obor nebo region, v němž by nepřišlo o práci v závislosti na hospodářském útlumu více než 500 lidí. Na vzniklou situaci Cabrnoch upozornil dopisem premiéra Jana Fischera.
Paradoxem přitom zůstává, že to byli zástupci občanských demokratů, kteří se vznikem fondu přerozdělujícím unijní prostředky v počátku nesouhlasili. Ti ho podle slov lidí z okruhu sociálních demokratů dokonce považovali za projev nejhoršího „brežněvismu“. Nyní europoslanci za ODS přiznávají, že pokud existuje příležitost pomoci postiženým regionům, byla by škoda toho nevyužít. „Řekl jsem si, že když přišly žádosti od Litevců, Belgičanů či Němců, měli bychom snad také nějakou kauzu najít,“ osvětluje svou angažovanost Cabrnoch, jenž je v europarlamentu členem výboru pro sociální věci a zaměstnanost.
Ministerstvo bez iniciativy
Další příčinou, proč se nedaří získávat finance z globalizačního fondu, může být liknavost ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). To má předkládání žádostí z EFG do Bruselu na starost. „V současné době MPSV neuvažuje o podání žádosti. Důvodů je několik – tím hlavním je ekonomická nevýhodnost ve srovnání s jinými možnostmi, které máme k dispozici,“ uvádí se v reakci ministerstva. Úřad zmiňuje jako výhodnější alternativu Evropský sociální fond, konkrétně programy „Vzdělávejte se!“, „Školení je šance“ a „Restart“. Jako podpůrný argument resort připojil rovněž dovětek, že globalizační fond využívají z 99 procent jen „staré“ členské státy EU. Někteří experti z ministerstva financí přirovnávají EFG k sociálním fondu pro bohaté, což ale není tak docela pravda. Například Litva podala již čtyři žádosti za 2,5 milionu eur.
Týdeník EURO nyní zjistil, že se v souvislosti s dotacemi z globalizačního fondu chystá iniciativa zdola. Několik krajů zvažuje spojit své úsilí, aby vytouženou evropskou dotaci přeci jen získaly. Cílem podpory by se měli stát skláři z Vysočiny, Karlovarska a Liberecka. Alespoň o tom uvažují tamní krajští zastupitelé. „U nás na Vysočině bylo propuštěno 1500 lidí ve sklárně ve Světlé nad Sázavou a v dalších dvou krajích to bylo také 1500 osob. Přes ministerstvo práce bychom rádi podali společný projekt na podporu zaměstnanosti sklářů,“ říká Petr Krčál, radní Vysočiny pro sociální oblast.
Dle dostupných informací podnik ve Světlé splňoval podmínky EFG již dříve, MPSV však bylo jiného názoru. Vysočině ministerstvo odpovědělo, že se případ týká jen jediného kraje, tudíž není možné si zažádat. „Nemohli jsme žádat o příspěvek z EFG například na krytí nákladů propuštěných sklářů, nesplňovali jsme tehdy platné podmínky,“ obhajuje dřívější rozhodnutí Štěpánka Filipová, tisková mluvčí ministerstva. Krčál je však přesvědčen, že MPSV nebylo dostatečně iniciativní. Mohlo krajům doporučit, aby se – pokud je tíží stejné problémy – spojily. Navíc se domnívá, že na ministerstvu nepracují specialisté, kteří by dokázali pomoci regionům ve zvyšování zaměstnanosti například právě prostřednictvím globalizačního fondu.
Před třemi týdny proto zorganizovaly zmíněné kraje setkání s Vladimírem Špidlou, eurokomisařem pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti. Ten jim nabídl pomoc. Ze schůzky vyplynulo mimo jiné odlišné hodnocení možností potenciálních žádostí. Zatímco MPSV vnímalo kritéria pro kvalifikaci příliš stroze, Špidla, jenž u zrodu EFG stál, vybízel ministerstvo k větší aktivitě.
Kraje se nyní snaží propojit zástupce nových majitelů skláren, dotčené obce, MPSV i Evropskou komisi, aby se do konce roku odeslal do Bruselu zpracovaný projekt. Jen na Vysočině by se do žádosti mohli dostat skláři ze Světlé nad Sázavou, Škrdlovic, Žďáru nad Sázavou a Jihlavské sklárny Bohemia. U ministerských úředníků však narazí na další argument, proč nelze čerpat. Je jím administrativní náročnost. „Žádost o příspěvek se podává na každý podnik, který propouští (včetně jeho dodavatelů a odběratelů). Žádost nelze podat například na odvětví automobilového průmyslu, což by bylo výhodné v podmínkách ČR. Personální kapacita úřadů práce a MPSV je vytížená stávající úrovní nezaměstnanosti,“ stojí ve stanovisku ministerstva.
Není to ale spíše tak, že si úředníci MPSV nechtějí zbytečně přidělávat práci?
***
TABULKA 1
Opět bez Česka
(nová vlna žádostí o dotaci z globalizačního fondu)
Datum*Země*Požadovaná částka (v eurech)*případ
05/05/2009*Belgie*11 568 654*West Vlaanderen
05/05/2009*Belgie*2 583 460*Limbourg
28/05/2009*Itálie*10 592 075*Merloni
05/06/2009*Švédsko*9 839 674*Volvo
23/06/2009*Rakousko*5 705 635*Štýrsko
29/06/2009*Irsko*14 831 050*Limerick
23/07/2009*Litva*258 163*AB Snaige
04/08/2009*Nizozemsko*386 114*Heijmans
07/08/2009*Irsko*1 459 185*Waterford Crystal
13/08/2009*Německo*6 199 342*Karmann
02/09/2009*Španělsko*6 598 735*Castellón cerámica
08/09/2009*Dánsko*10 106 846*Syddanmark
23/09/2009*Litva*662 088*nábytkářský průmysl
23/09/2009*Litva*1 118 893*stavebnictví
23/09/2009*Litva*523 481*oděvní průmysl
Pramen: Evropský parlament
TABULKA 2
Využití globalizačního fondu
Datum*země*částka (v eurech)*počet propuštěných* pomoc na hlavu (v eurech)
září 2007*Francie*3 816 280*2402*1589
říjen 2007*Německo*12 766 150*3303*3865
říjen 2007*Finsko*2 028 538*915*2217
únor 2008*Malta*681 207*675*1009
únor 2008*Portugalsko*2 425 675*1549*1566
září 2008*Španělsko*10 471 780*1589*6590
září 2008*Litva*298 994*1089*275
říjen 2008*Itálie*35 158 080*5955*5904
prosinec 2008*Španělsko*2 694 300*1082*2490
červenec 2009*Španělsko*3 306 750*1720 *1923
červenec 2009*Portugalsko*832 800*1588*524
srpen 2009*Německo*5 553 850*1337*4220
září 2009*Belgie*9 198 874*2199*4183
září 2009*Irsko*14 831 050*2840*6180
celkem*-*104 064 328*28 243*3684
Zdroj: ministerstvo financí
