Podtitul:
Programové prohlášení vlády je pouze odvarem koaliční dohody a volebních programů
Vznik vládního programového prohlášení je proces podobný výrobě homeopatik. Silné výroky pro přesvědčené voliče na mítincích se zmírní a zředí do volebního programu, a ten se dále naředí koaličním kompromisem. Poté, co se jednotliví ministři seznámí se stavem svých resortů, s odboráři a s příslušnými lobbisty, dojde ke konečnému ředění slibů v programovém prohlášení vlády. Najít v něm originální myšlenky z předvolebních projevů je dost složité, neboť výše popsaným procesem většina z nich doznala takových změn, že s původními tezemi mají mnohdy málo společného.
Umírněný progres
Příkladem může být třeba vyškrtání té části plánované novely horního zákona, která se nelíbí důlním společnostem. Koaliční smlouva totiž slibuje „odstranit možnost vyvlastnění“ soukromých domů a pozemků kvůli rozšiřování dolů a „zajistit povinnost poskytnout orgánům státní správy podklady pro odpis bilančních zásob nerostných surovin, zejména uhlí“. Důlní společnosti by pak nemohly pokračovat v blokování státu při nakládání s jeho majetkem. Jenže v programovém prohlášení už vláda zmiňuje podstatně méně konkrétní „novelu horního zákona, která zajistí hospodárné využívání zásob nerostných surovin“. Podobně také nenalezneme koaličně slibovanou komplexní novelizaci zákoníku práce.
Přitvrdilo se naopak u stavebního spoření. Státní podpora klesne na polovinu a u nových smluv budou muset být peníze použity výhradně na bydlení.
Jen pár dnů po zveřejnění programového prohlášení 4. srpna lze nalézt i jisté protimluvy. Před volbami všechny tři koaliční strany tvrdily, že je nezbytné urychleně dokončit budování dálniční sítě. Minulý týden pak ministr dopravy Vít Bárta vyzval firmy, které se podílejí na stavbách dopravní infrastruktury, aby státu navrhly výrazné slevy. Bez slev se stavby zastaví, pohrozil Bárta. V programovém prohlášení vlády o něčem takovém samozřejmě není ani zmínka. Například jen Ředitelství silnic a dálnic má dle mluvčí Martiny Vápeníkové rozestavěny projekty v celkové hodnotě 200 miliard korun, z toho 120 miliard už bylo investováno. K dokončení aktuálně rozestavěných silnic tak chybí 80 miliard korun.
Kompromis z kompromisu
Ačkoli jsou – co se týče počtu vládních křesel – všechny tři strany nebývale vyrovnané, cena, kterou bylo nutno za ministerské posty zaplatit, už tak rovnostářská nebyla. Nejvíce utrpěl program koaličně nejslabších Věcí veřejných (VV). Z neprosazených předvolebních slibů lze vyjmenovat požadavky na sloučení ministerstva obrany a vnitra nebo sloučení zdravotních pojišťoven do jedné. Ministerstvo obrany také nepřijde o deset miliard ve prospěch školství, jak „Véčkaři“ žádali, nýbrž jen o dvě. Firemní daně se nezvýší, za asistovanou sebevraždu bude i nadále hrozit trestní stíhání a o radikální proměně stavebního spoření, které mělo dle představ voličů VV kromě účelového čerpání zůstat netknuté, už byla řeč. Nedojde ani k realizaci plánovaného posílení institutu protikorupčního agenta, který je kvůli záměru aktivně nabízet úplatky protiústavní.
Asi nejvýraznější neúspěch VV představuje vzhledem k předvolební kampani a programu jeden z „dinosaurů“ Miroslav Kalousek. „My se od nich neumažeme,“ tvrdil před volbami předseda VV Radek John. Kalousek nakonec získal ve vládě resort, o nějž měl zájem, bez větších problémů. A to dokonce na nejdůležitějším ministerstvu ze všech, přestože byl Věcmi veřejnými přímo označen za nepřijatelného.
ODS uprostřed
Občanští demokraté, jejichž pozici vpravo tvrdě napadla TOP 09, ze své agendy sice prosadili daleko více než VV, avšak pouze pokud se podíváme na program strany z minulých let. Pokus zasáhnout středové voliče znamená jasný ústup směrem doprostřed. Byla to zřejmě chyba, jež ODS stála určité procento voličů, i když nejspíše menší, než odebral hluboký vnitrostranický rozkol. Z konkrétních selhání, které lze vyčíst při komparaci volebního a vládního programu, lze jmenovat například daně. Předvolební slib ODS udržet daně na současné úrovni se během dvou měsíců proměnil na zvýšení spodní sazby DPH o dvě procenta už příští rok, a za dva roky má dokonce dojít ke sjednocení na 19 procentech.
Vláda také plánuje speciální povodňovou daň. O té před volbami nikdo neslyšel a začalo se o ní mluvit až po nedávných bleskových povodních, kdy se z plánovaného snížení daňové slevy o stokorunu stala „povodňová daň“.
Chystá se také zrušení většiny daňových výjimek, což bude mít vliv na složenou daňovou kvótu, a tím pádem jde o rozpor s volebním programem ODS. I na porodné, které strana slibovala zachovat, bude mít od příštího roku nárok méně matek. Naopak ve hře zůstává obecně odmítaný ekologický supertendr.
TOP na vrcholu
Nejvíce z volebního programu zatím prosadila TOP 09. Strana ovšem neuspěla s redukcí funkcí v dolní komoře Parlamentu. „Výrazně omezíme počet podvýborů, komisí, funkcionářů a také platů v celé Poslanecké sněmovně,“ říkal před volbami Miroslav Kalousek. Realita po volbách je však jiná. „Máme víc členů výboru než minule. Je jich třicet,“ obhajoval předseda rozpočtového výboru Pavel Suchánek z ODS nárůst počtu místopředsedů z pěti na sedm. TOP 09 ustoupila také v prosazování přímého školného. Nepovedlo se ani protlačení dřívějšího termínu dosažení vyrovnaného rozpočtu – oproti původním plánům o rok. Naopak „Topka“ udržela ve hře již zmiňovaný ekologický supertendr.
Vzhledem k tomu, že programové prohlášení je konkrétní pouze v nejbližším časovém horizontu, není možné přesně odhadnout, jak se vyvinou detailní podoby reforem penzí a zdravotnictví, jež jsou důležitou součástí programu strany. I tak lze ale autora TOP 09 i jejího programu Miroslava Kalouska označit za faktického vítěze voleb i povolebních vyjednávání.
