Koncert spíše prestižní než výdělečný
Když jsme na konci roku 2004 hodnotili zahřívací půlrok provozu Sazka Areny, padla i otázka, zda by se v ní mohla v budoucnu objevit i sama královna popu. I vzhledem k jejímu údajnému osobnímu honoráři, který odhadovali sami manažeři Sazka Areny na zhruba milion dolarů, kroutili lidé z agentur pořádajících v Česku koncerty megahvězd pochybovačně hlavami: Praha nemá šanci zaplatit, pokud by se ceny vstupenek nevyšplhaly do dosud nevídané výše. A vida. Jak nevídaná by ta výše měla být, jsme se dozvěděli již rok a půl poté.
Že v rámci svého v pořadí sedmého turné Confessions on a Dancefloor bude první zemí bývalého východního bloku, kde vystoupí, Česká republika, Madonna oficiálně potvrdila letos 1. června. Přestože ještě v květnu tvrdila v rozhovoru pro deník Aha!, že Prahu v plánu nemá, protože nerada koncertuje v zemích, kde se vypalují cédéčka.
„Při největších koncertech je běžné, že jejich konání ani termín nemůžeme zveřejnit dříve, než ho oznámí celosvětový promotér,“ vysvětluje mlhu zahalující Madonnino pražské vystoupení mluvčí Sazka Areny Zdeněk Zikmund. „V tomto případě se informační výstupy koordinovaly mezi Spojenými státy a Českou republikou na minutu přesně.“
Mlhou hustou tak, že by se dala krájet, je ovšem u snad nejsledovanějšího koncertu zahaleno jeho finanční pozadí. Jaké jsou celkové náklady na uspořádání? Kolik činí honorář ikony světové popmusic? Odpovědi na přímé dotazy zástupci pořadatelské agentury Interkoncerts kategoricky odmítají, veškeré finanční a některé provozní informace podléhají podle kontraktu obchodnímu tajemství a v případě Madonny jsou pravidla ještě přísnější, než bývá u podobných akcí obvyklé. Financování její show patří k velmi speciálnímu a úzkostlivě tajenému know-how.
Ředitel Interkoncerts Robert Porkert již v jednom rozhovoru označil pořádání megakoncertů za svým způsobem adrenalinovou záležitost. Že na svém vystoupení vydělá především sama Madonna, je bez pochyb, Robert Porkert její show označuje z pohledu promotéra spíše za prestižní než výdělečnou: „Ne vždy se vydělá, i když se může zdát, že při cenách vstupenek a obrovské návštěvě se to stát nemůže.“ Po odečtení nákladů se podle něj čistý zisk agentury po zdanění pohybuje někde mezi jedním až třemi procenty.
Zkusme počítat. Podle Zdeňka Zikmunda ze Sazky bylo na každý z obou koncertů ve volném prodeji minimálně dvanáct tisíc vstupenek. Jejich cena činila 5010 korun za sezení v I. kategorii, 3060 ve II. a 3340 k stání. Při průměrné ceně 3800 korun se tedy na vstupném vybralo více než 91 milionů korun. Dále jsou v Sazka Areně k dispozici skyboxy, jichž se při koncertech v závislosti na uspořádání pódia prodává 40 až 50, každý o kapacitě 15 až 20 osob. Cena vstupenky pro nájemce skyboxů činila 1225 korun (plus catering v několika cenových kategoriích). To je další zhruba milion. Na „klubové“ sedadlo, kterých je v hale 1306, stály vstupenky 2060 korun, celkem tedy 2,7 milionu. Do čtyř partyboxů s kapacitou po 62 osobách se jednotlivé vstupenky neprodávají a podmínky pronájmu mimo obchodní jednání Sazka Arena nesděluje. Nebudeme-li tedy počítat technické blokace a místa vyhrazená pro novináře a Madonnin štáb, dostaneme se k částce přes 95 milionů vybraných na vstupném.
Co se týče Sazka Areny, Zdeněk Zikmund připouští, že se jedná o prozatím nejnáročnější koncert: „Co se týká technologií, zázemí, pořadatelského zajištění, statiky, doplňkových služeb, jedním slovem všeho.“ Protože s agenturou Interkoncerts spolupracuje Sazka Arena dlouhodobě (Rolling Stones, Phil Collins, Depeche Mode), není podle něj v pronájmu zásadní rozdíl oproti normální ceně, vyšší jsou v tomto případě pochopitelně náklady na technické zabezpečení. Podle dostupných informací se v roce 2005 pohyboval denní pronájem v případě koncertu okolo 800 tisíc korun. Interkoncerts má Sazka Arenu pronajatou na čtyři dny, počítejme tedy s částkou převyšující tři miliony korun.
Další spekulace už budou chůzí po vodní hladině, jako je ta, že jen osobní honorář pro Madonnu činí onen zmiňovaný milion dolarů za vystoupení. Potom je tu její obvyklý podíl na celkovém zisku z koncertu. Pro ilustraci uveďme informaci, která unikla před dvěma lety, že v srpnu 2004 si Madonnina produkce za jeden koncert v irském Slane v rámci své Re-Invention Tour řekla o 4,2 milionu eur, nebo 98,5 procenta z čistého zisku z akce – podle toho, která částka bude vyšší. Její běžný podíl na zisku během turné činil 95 procent a není důvod se domnívat, že by tomu mělo být letos v negativním smyslu jinak. A to nepočítáme další provozní náklady s koncertem a pobytem megastar a jejího týmu spojené. Přestože bývá běžné, že koncerty i menších rozměrů formou partnerství a sponzoringu podporují různé firmy, podle vyjádření Petra Nováka z Interkoncerts „v tomto případě interpret neakceptoval žádné komerční partnery, vyjma mediálních: MF Dnes, Evropa 2 a JCDecaux“, takže na vstupenkách nějaká další loga nenajdete.
Ať už jsou naše spekulativní počty více či méně blízké skutečnosti, z pohledu pořádající agentury se akce podobného kalibru nejspíš skutečně zařadí spíše do kategorie prestižní. Nabízí se jen otázka, co rostoucí požadavky hudebních megastar v posledních letech způsobilo. Odpověď nabízí pohled do studie ekonoma z americké Princeton University Alana Kruegera, považovaného za prvního a předního profesora „rockonomiky“. Zatímco v roce 1982 představovala pro horní jedno procento hudebníků koncertní turné 26 procent ročního zisku, v roce 2003 se tento podíl vyšplhal na 56 procent. Jen čtyři z top 35 nejvýdělečnějších muzikantů v roce 2002 vydělali více prodejem nahrávek než živými vystoupeními. V top 35 současnosti přitom zisky z koncertních turné převyšují zisky z prodeje nosičů dokonce 7,5krát oproti dvojnásobku v roce 2002.
Proč se ceny za vstupné na koncerty zvýšily tak závratným tempem, vysvětluje profesor Krueger takzvanou Bowie teorií. Upozorňuje na to, že pokles prodejů nahrávek mezi lety 1999 a 2002, jejž má podle něj na svědomí častější stahování hudby z internetu a kopírování CD, způsobil umělcům výrazné snížení příjmů. Rovnice, že když nasadím nižší cenu vstupného na koncert, díky sekundárnímu efektu živého vystoupení se mi zvýší prodej nahrávek, prostě přestala fungovat. Na tuto tendenci podle Kruegera upozornil v roce 2002 v New York Times právě zpěvák David Bowie: „Samotná hudba se začíná stávat něčím jako plynoucí vodou či elektřinou.“ Proto takový příklon ke stále spektakulárnějším vystoupením, proto stále vyšší ceny vstupného.
Ukazuje se však, že skutečný fanoušek je ochoten za to, že spatří svůj idol na vlastní oči, dát první poslední. Jinak by jen těžko mohli překupníci s úspěchem nabízet lístky na Madonnu za jedenáct i více tisíc korun. Jinak by i přes oficiální ceny dosahující tří set i více dolarů Madonna jen těžko vyprodala všech 34 amerických koncertů. A jen těžko by si mohla dovolit v anglické Wembley Areně po otázce do hlediště, zda se publiku líbí její nová deska, a jednohlasém „Yeees!“ reagovat větou: „Good, I made it for you, fuckers!“
Robert Porkert
Madonna je extrém,
připouští ředitel agentury Interkoncerts v rozhovoru pro EURO Light
Česko mělo Madonnu na dosah již v roce 2004 během její Re-Invention Tour. „Bylo to hodně drahé, ale našli jsme cesty, jak propočítat náklady,“ citovala vloni MF Dnes ředitele agentury Interkoncerts Roberta Porkerta. „Už jsme měli datum, dolaďovali jsme podmínky, ale pak se to celé skrečovalo.“ Robert Porkert získal v letech 2003 a 2004 výroční cenu akademie populární hudby Anděl za nejlepšího promotéra, jeho Interkoncerts se předloni stala součástí Live Nations, vlastnící nejprestižnější agentury na světě i řadu takzvaných venue, což jsou sály, kluby, stadiony. A letos konečně přivezl i Madonnu.
Jak se vyvíjejí ceny megakoncertů? Do revoluce se u nás koncerty zahraničních kapel de facto nepořádaly. Výjimkou byli snad Depeche Mode, které se podařilo zprostředkovat tehdy monopolnímu Pragokoncertu. Začátky Interkoncerts (založena v roce 1992 – poznámka autorky) byly složité i s ohledem na tehdejší kurz koruny vůči dolaru. Například běžná cena za špičkovou zahraniční kapelu tehdy činila sto tisíc dolarů, což pro nás bylo naprosto nereálné. Na první námi pořádaný koncert písničkářky Joan Baez v Lucerně stálo vstupné 290 korun a finanční zisk byl nulový. V roce 1993 následoval megakoncert Deep Purple v pražské sportovní hale - cena za jejich vystoupení činila čtyřicet tisíc dolarů, což byla na poměry začínající agentury obrovská částka. Vstupenky se pohybovaly okolo tří set korun. Během dalších třinácti let vzrostly nároky kapel zhruba na dvoj až trojnásobek.
A vstupenky na Madonnu dosáhly pěti tisíc korun… Madonna je opravdu extrém. Její koncert nás stojí možná i víc než v západní Evropě. Například v Londýně se cena nejdražších vstupenek pohybovala okolo sta liber. Přesto byly nejdražší lísky u nás vyprodány během několika desítek minut.
Proběhly také spekulace o místě pořádání, zazněla Letná… Kdyby se koncert konal na Letné, mohla vstupenka za účasti nějakých sto tisíc diváků stát dva tisíce korun. Ovšem ze vzdálenosti 250 metrů by z koncertu nic moc neměli, navíc nevyzpytatelné počasí. Management turné se zkrátka rozhodl pro halu, která má své jistoty.
Jak si kapely vybírají své agenty? Zastupujících top agentů je pár a jméno dobrého agenta je značka. Kapela, kterou zastupuje slavný agent, je dražší, ale má větší jištění a podporu. S koncertem Madonny je to obdobné. Nebudu sdělovat know-how, ale celé turné probíhá pod hlavičkou Live Nations. Ta vytvořila globální dohodu a na jejím základě pak smlouvu s Interkoncerts. Vstupem do tohoto konglomerátu v roce 2004 jsme si zajistili přístup ke špičkovým kapelám. Kdybychom nebyli dobří a neměli renomé, nebude agent riskovat a umělce nám neprodá.
Co když nastane nepředvídatelná okolnost, která naruší průběh koncertu nebo povede k jeho zrušení? V žádném případě se nám nemůže stát, že by byl koncert odložen či zrušen kvůli nesolventnosti. Pochopitelně může umělec onemocnět, ale i tehdy se snažíme vystoupení nerušit a domluvit náhradní termín. Při pojišťování koncertů máme výhodu, že veškeré související úkony mají na starost právnické kanceláře z Live Nations.
Jaké jsou výše pojistek? V současné době tři až pět procent pojistné částky. Existuje ale také black list s nepříliš spolehlivými umělci, u nichž se pojistné pohybuje až na dvanácti procentech pojistné částky.
Confessions on a Dancefloor v číslech
• 1,5 tuny váží diskotéková koule použitá na začátku koncertu
• 2 miliony dolarů stál křišťál od Swarovského, kterým je koule ozdobena
• 2 týdny vydrží Madonně jedna řasenka Yves Saint Laurent #5
• 467 312 fanoušků zhlédlo jeden z jejích 34 vyprodaných severoamerických koncertů
• 464,5 čtverečního metru měří čtyři koncertní pódia (obvyklé rozměry činí 241,5 m2)
• 1000 hodin během 12 týdnů trvalo nacvičení vystoupení
• 27 účinkujících včetně Madonny a 22 tanečníků vystoupí během koncertu na pódiu
• 253 masáží potřebují tanečníci
• 1 láhev pleťového mléka Shu Uemura Green Tea spotřebuje Madonna týdně
• 1 tubu zvlhčujícího krému Yonka spotřebuje Madonna během tří týdnů
• 350 lidí je potřeba pro stavbu pódia
• 5 dní trvá postavení pódia na stadionu
• 2 dny zabere jeho demontáž a naložení do nákladních automobilů
• 106 lidí čítá Madonnin štáb během koncertního turné
• 12 metrů měří točna na hlavním pódiu
• 25,8 kilometru v hodině je rychlost jejího otáčení
• 1 „diskotékový“ kříž vyjede z pódia
• 1,2 metru dělí Madonnu na vysunutých pódiích od stojících diváků
• 70 tun váží vybavení nad hlavním pódiem
• 24 nákladních automobilů je potřeba k přepravě pódií mezi městy
• 2 soukromá letadla slouží k dopravě Madonnina štábu
• 18 dodávek a osobních automobilů k tomu
• 5 autobusů vozový park doplňuje
• 543 tepelných zábalů spotřebují tanečníci
• 200 tun váží celá show (stejně jako bitevní křižník)
• 400 000 wattů energie spotřebuje jedno noční vystoupení
• 8 Madonniných zlomených kostí na rentgenových snímcích se objeví na obrazovkách během písně „Like a Virgin“
• 7krát se Madonna během vystoupení převlékne
• 30 kostýmů navrhl pro Madonnu a její tanečníky Jean Paul Gaultier
• 8 párů bot Madonna přezuje během jednoho večera (převážně od Yvese Saint Laurenta)
• 1 jediný šperk má Madonna na sobě (diamantový a ametystový náhrdelník Chopard)
• 600 kostýmů celkem je třeba na celé vystoupení
• 25 věšáků je potřeba na převážení kostýmů
• 1 trnová koruna s 50 trny od Cotters Church Supply z Los Angeles
• 1 lahev vodky spotřebují v zákulisí na čištění skvrn od potu
• 61 centimetrů měří Madonna v pase
• 4 lidé převlékají Madonnu během představení
• 1 pár profesionálních síťovaných punčoch od Capezia potřebuje na jedno vystoupení
• 4,5 kilogramu váží pásek navržený Michaelem Schmidtem, který Madonna nosí během jedné části vystoupení
• 4000 křišťálů od Swarovského zdobí tento pásek
• 34 sponek je potřeba na Madonnin účes
• 2 příčesky značky Smoothie používá Madonna během vystoupení (jeden blond, jeden bílý)
• 4 velké vlásenky drží Madonnin drdol během úvodní části koncertu
• 3 různé účesy používá Madonna během jednoho vystoupení
• 2 produkty používá Madonna na vlasy (Kerastase Oleo-relax a vodu Evian proti statické elektřině)
• 2krát změní oční řasy (jedny norkové a jedny norkové s diamanty pro diskotékovou část koncertu)
Pramen: www.madonna.com
