Miliarda liber v pozemcích. Na takové bohatství světoví experti odhadují dědictví, které britská královna Alžběta II. zanechala svému vnukovi, princi Williamovi. Panovníci však své poslední vůle nikdy nezveřejňují, a tak se veřejnost pravděpodobně nikdy nedozví, co se stane s velkou částí královnina osobního jmění, jež Forbes odhaduje na půl miliardy dolarů.
Co se ale ví, je přibližná skladba bohatství. Královna vlastnila sbírky šperků, klenotů, dalších investičních předmětů, zámek Balmoral ve Skotsku a rezidenci Sandringham House v Norfolku. Obě sídla sama zdědila po otci, králi Jiřím VI. Ten se, stejně jako jeho dcera a další příbuzní, nikdy nezmínil o jediném řádku své závěti, a tak nezbývá než věřit odhadům expertů na život královské rodiny. Ti celkovou hodnotu uloženou v pozemcích, majetku a investicích určili dle serveru CNN na 18 miliard liber. Minimálně.
Královnino dědictví se nyní podle staleté tradice musí rozdělit mezi krále Karla III. (dříve známého jako Charlese) a prince Williama. Následník trůnu poté zdědí po svém otci soukromé panství ve vévodství Cornwall. Nový panovník se totiž zapsal do historie jako jeden z nejúspěšnějších královských podnikatelů, a to ještě dlouho předtím, než dosedl na trůn. Pod správu vévodství Cornwall, kterou opouští, spadá významné kriketové hřiště známé jako The Oval, úrodná zemědělská půda na jihu Anglie, rekreační pronájmy u moře, kancelářské prostory v Londýně a předměstské skladiště supermarketů.
Portfolio nemovitostí o rozloze 130 tisíc akrů generuje dle NY Times na pronájmech miliony dolarů ročně. Celkově se hodnota vévodství počítá na 1,2 miliardy liber, vedle čehož se královniny soukromé statky téměř ztrácí. Příjmy plynoucí ze zmíněného majetku jsou podle webu panství „používány k financování veřejných, soukromých a charitativních aktivit“ vévody z Cornwallu. Tento titul nyní náleží princi Williamovi.
Vévodství jako firma
Zdaleka největší část rodinného jmění, a sice pozemky Crown Estate v hodnotě 16,5 miliardy liber, nyní patří králi Karlu III. jako vládnoucímu panovníkovi. Jako takové zahrnují rozsáhlé oblasti v centru Londýna a mořské dno kolem Anglie, Walesu a Severního Irska. Zisky z toho králi ale nekoukají – ty musí dle zákona z roku 1760 věnovat vládě výměnou za takzvaný Sovereign Grant, což má být zhruba 15 procent příjmů z majetku. Britové se však rozhodli mezi lety 2017 a 2027 ponechat královské rodině celou čtvrtinu, aby pomohli zaplatit rekonstrukci Buckinghamského paláce.
Královské jmění má v zákoně status korporace ležící v rukou generálního ředitele, kterého jmenuje panovník na doporučení ministrů. Za minulý rok tato ,společnost‘ vykázala zisk 13 miliard liber, z něhož britské ministerstvo financí vyplatilo královně Sovereign Grant ve výši 86 milionů liber. To odpovídá HDP v hodnotě 1,29 libry na hlavu. Panovnická rodina většinu výdělku vkládá do správy majetku a výplat svých zaměstnanců.
Král Karel III. také zdědí vévodství Lancaster, soukromý majetek z roku 1265, který byl podle posledních informací oceněn na asi 653 milionů liber. Příjmy z něj rodina používá zkrátka tam, kde nestačí Sovereign Grant. Navzdory astronomickým částkám z něho totiž král ani princ nesmí těžit. Sovereign Grant smí utratit pouze na plnění královských povinností a nemůžou kvůli osobnímu zisku ani nic z královského jmění prodat – pokud už se tak stane, získané finance by podle Institutu pro vládu měli panovníci investovat zpět do rozvoje bohatství.
Ministerstvo financí Spojeného království musí také schválit všechny velké transakce s královskými nemovitostmi. Příjmy z vévodství se na rozdíl od Sovereign Grantu považují za soukromou záležitost rodiny, a tak je Windsorové nemusí nijak komentovat, mimo zákonem daných hlášení. Z nich se však dá vyčíst, že král, toho času vévoda z Cornvallu, si loni vyplatil 21 milionů liber. On ani jeho synové nemusí ze svých statků odvádět daně, ačkoli posledních 29 let tak činí dobrovolně.
