Dnes se, po zevrubné procházce vinařskou současností Čech a Moravy, načas s tuzemskými víny rozloučíme. A učiníme tak v místě, které je symbolem tohoto řemesla, v místě, které vytane při zmínce o vinařství a vinohradnictví v Čechách na paměti snad každému, v Mělníku. Město a víno k sobě patří už od desátého století. Tehdy se v kraji objevil první sud moravského, dar to Svatoplukův kněžně Ludmile. Druhým obdobím, které ovlivnilo historii města coby vinařské metropole české země, byla doba panování Karla IV. Tehdy začal opravdový - dnes bychom řekli boom - vinařství na soutoku Labe a Vltavy. Slavnou etapu, přerušenou na padesát let po druhé válce, znamenalo pro existenci vinařství v tomto kraji působení rodu Lobkowiczů. Krom jiného daly knížecí sklepy Čechám první domácí sekt.
S novodobým rozvojem pěstování révy pod mělnickým zámkem je spojeno jiné jméno, v tété souvislosti přinejmenším stejně významné jako ta předešlá. Na počátku devadesátých let minulého století vstoupil do hry Vilém Kraus. Vinařský dům Bacchus, jak nazval svoji firmu syn lednického profesora „Viléma prvního“, nabízel pouze vína sudová, hlavní jeho činností byla produkce sazenic.
Povodně znamenaly krutou, ne však nejhorší ránu pro slibně se rozvíjející podnik. Uprostřed prací na likvidaci katastrofy prohrál vinař souboj s těžkou chorobou. Prázdné místo v čele firmy zaujal další z rodu, Vilém Kraus toho jména třetí. Dokončil renovace po řádění živlu, stabilizoval společnost a pustil se do dalších aktivit. Vybaven rodovými geny a zkušenostmi ze studií a hlavně praxe ze zahraničí, počal rozšiřovat svůj záběr. K firmě Bachchus připojil další - Mělnické vinařství Kraus. Rozšířil rozlohu vinic na dnešních 30 hektarů a zahájil produkci vlastních vín lahvových. Krom toho chystá vybudování nového zpracovatelského a ubytovacího komplexu v rámci nabídky agroturistického programu, pro který má Mělník díky své historii optimální podmínky.
Rulandské modré ´03 jakostní. Rubínové tóny s přechodem na antukový odstín, brilantní čirost s výraznou jiskrou, to jsou první vyslanci tohoto vína. V nose zahraje buket, možná ne nejsilnější, ovšem odrůdově čistý, ovocitých tónů s lehkým akcentem hořčinek v závěru. Chuť se představí především důraznou přítomností ovoce, doprovázenou patrným karamelovým pohlazením a v závěru oživenou lehce svíravou přítomností taninů. Celý závěrečný dojem je vyskládán v široký, příjemně však ladící celek držený v mantinelech ctících charakter odrůdy s lehkým tříslovitým podtextem ve finále dlouhého odeznívání. Víno se velice dobře rozvíjí v čase po nalití. Po chvíli se otevře a nechá zaznít tónům, které avizují jeho perspektivu do budoucnosti. Jde o báječnou ukázkou skloubení vlivu vinařské bravury a citu pro možnosti kraje. Je to i potěšující důkaz toho, že jméno Kraus nezmizelo a hned tak nezmizí z vinařské současnosti a budoucnosti této země.
