Krása nad zlato

KOSMETICKÉ SLUŽBYKteré zboží v žádném skladu není, a přece ho všichni chtějí? Krása. Obrovský boom obchodu s vizáží přináší čím dál tím kurióznější produkty. K mání je všechno. Od umělých prsou na splátky až po briliantový piercing do nosu. Ze spotřebitelů lačných krásy těží armáda kosmetiček, kadeřnic či plastických chirurgů.

KOSMETICKÉ SLUŽBY Které zboží v žádném skladu není, a přece ho všichni chtějí? Krása. Obrovský boom obchodu s vizáží přináší čím dál tím kurióznější produkty. K mání je všechno. Od umělých prsou na splátky až po briliantový piercing do nosu. Ze spotřebitelů lačných krásy těží armáda kosmetiček, kadeřnic či plastických chirurgů. Prodrat se mezi ně ale není lehké. Konkurence je početná. A někdy fauluje.

Krása se v poslední době prodává skvěle. Důvody jsou dva. Český spotřebitel má stále naditější kapsu, takže si může dovolit víc než dřív investovat do vizáže. A trh pohání média a neustálé nové módní hity, které diktují hudební nebo herecké celebrity.

V Česku díky tomu vyrůstají tisícovky továren na krásu.

A mají na čem stavět. „Současný boom nepřišel jen tak. Už v socialistickém Československu fungoval Ústav kosmetiky a tehdy jsme byli evropskou špičkou. Měli jsme tam všechno. Kosmetické boxy, dermatology, plastické chirurgy. Po revoluci se ale ústav začal rozpadat. Kdo mohl, odešel a založil si soukromou praxi,“ říká prezidentka Unie kosmetiček Olga Knoblochová, která je v České republice průkopnicí svého oboru. „A nyní? Odhaduji, že jen kosmetiček je v Česku už víc než pět tisíc,“ dodává.

ČTVRTHODINKA ZA ŠEST STOVEK

Podnikání v oblasti vizáže má svůj rub i líc. Co patří k výhodám? Jde obvykle o kreativní práci. A může přinést slušné výdělky. „Průměrně pracovitá kosmetička si vydělá bez problémů dvacet tisíc korun měsíčně. To mluvím o čistém zisku,“ říká majitel regeneračního centra Michal Dusil.

Mnohé napoví ceny některých služeb. Třeba čtvrthodinový pealing může vyjít na 600 korun, ostříhání a barvení vlasů u lepší kadeřnice na tisícovku. Cena tetování začíná na dvou tisících, za odstranění podbradku zaplatí zájemce na plastické chirurgii osm tisíc korun.

O co je největší zájem? „Nejvíce požadované jsou operace prsů,“ uvádí doktor Zdeněk Herzan z brněnské kliniky plastické chirurgie Body. „V tetování bylo období delfínků, čínských znaků a ostnatých drátů podle vzoru herečky Pamely Andersonové. V současné době je hodně populární ,véčko‘ na dívčích bedrech,“ říká majitelka kosmetického salonu Ivana Brdíčková. „Klienti mají už i velmi kuriózní přání. Třeba tetování v podobě čárkového kódu nebo znaku arabské televize ,Al Džazíra‘. Opravdu mě pobavila také žádost o vytetování nápisu ,Žižkov forever‘. Nevím, co bude slečna dělat, až se odstěhuje třeba do Nuslí,“ pokračuje Brdíčková. „A piercing? Pokud má někdo z televizních VyVolených náušnici v bradě, chodí hned více klientů na bradu. Nicméně stále vede propichování pupíků, nosů a jazyků. Pokud má někdo zájem o originální šperk, většinou si jej nechá vyrobit sám. Třeba briliant do nosu,“ dodává Brdíčková.

Rostoucí poptávka vede k dalšímu rozšiřování nabídky. „Novinkou je třeba manuální lifting tváře. Doposud se pleť vypínala operativně, teď nabízejí salony ruční masáž s podobným výsledkem v ceně kolem osmi set korun,“ vysvětluje Michal Dusil.

SILIKONOVÁ PRSA BEZ RUČITELE

Dalším zdrojem peněz se salonům krásy stává distribuce kosmetických přípravků. „Kosmetičky se čím dál víc věnují prodeji. Provize od výrobců je v současnosti obvykle 20 až 25 procent z ceny výrobku. Velké firmy zároveň vozí kosmetičky za odměnu na exotické výlety,“ uvádí Olga Knoblochová.

Byznysu pomáhá také to, že krásu už lze pořídit i na splátky. „Bez ručitele půjčujeme peníze do výše třiceti tisíc korun. Například na úpravu prsů, očních víček, na facelifting nebo liposukci,“ vysvětluje mluvčí společnosti Home Credit Andrea Dobšíková. Jde o diskrétní půjčky. „Úvěr pacient vyřídí telefonicky v ordinaci lékaře. Ve smlouvě je uvedeno pouze ,financování zdravotních potřeb klienta‘, konkrétní typ zákroku se tedy nedozvíme,“ dodává Dobšíková.

Za určitých okolností mohou peníze přijít i z Všeobecné zdravotní pojišťovny. „Úkony, jako je modelace ušního boltce nebo měkkých částí nosu, nehradíme, pokud se jedná o výkon na žádost pacienta z kosmetických důvodů.

Pokud k nim však existuje lékařské doporučení, například kvůli vrozené vadě či deformitě po úrazu, hradíme je po předchozím schválení revizním lékařem,“ vysvětluje Eva Nováková z tiskového oddělení pojišťovny.

ŠKOLA ZÁKLAD KOSMETIKY

Peníze tedy tečou do kosmetického průmyslu plným proudem z různých zdrojů.

Než se k nim ale dostanete, čeká vás mnoho úskalí. Už rozjezd vlastního salonu krásy může být problémem.

„Musíte nejdřív projít tříměsíčním školením.

Nejlevnější kurz kosmetiky přitom stojí 11 tisíc korun,“ uvádí Michal Dusil. „V případě tetování vychází školení dokonce na 35 tisíc,“ připojuje Ivana Brdíčková.

Kvalita kurzů je různá. „Kdekdo si otevírá školu, přestože tomu sám nerozumí. Dívky pak zaplatí velké školné, udělají si kurz, ale nic je tam nenaučí,“ upozorňuje Olga Knoblochová. Michal Dusil připomíná, že na školení lze získat dotaci od státu: „Mám zkušenosti s tím, že si dali žádost lidé evidovaní na úřadu práce a stát jim v plné výši uhradil rekvalifikační kurz.“ S dalšími penězi je třeba počítat na základní investici do výbavy salonu. „Průměrný náklad na jedno standardní lehátko a stolek je sto tisíc korun,“ říká Knoblochová. „Pokud chcete začít s tetováním, je třeba jen na vybavení okolo 120 tisíc korun,“ konstatuje Ivana Brdíčková.

MÍSTO ZAMĚSTNANCŮ RADĚJI NÁJEMNÍKY

I po rozjezdu je samozřejmě nutné počítat s nemalými provozními náklady. Vedle nájmu je to nákup barev, kosmetických přípravků, dezinfekcí nebo odvoz kontaminovaného odpadu.

Vyplatí se zaměstnat v salonu přímého zaměstnance? „Pro majitele je výhodnější, pokud pronajme křeslo. Živnostnice mu pak platí nájem a má případně nějakou provizi z prodeje kosmetiky. Český člověk je, jaký je. Pokud máte přímé zaměstnankyně, někdy ,dělají do své kapsy‘. Také se nám stávalo, že pracovnice si na večer nosila náš materiál domů. Tam si dělala soukromé zakázky, ale s našimi přípravky,“ upozorňuje Knoblochová.

S HYGIENIKY DO BOJE

V oboru je velmi tvrdá konkurence. Někdy padají i rány pod pás. „Například vám konkurent přetáhne dobré kadeřnice, které si sami nejdřív pracně vyškolíte. Zákony v této zemi jsou takové, že to nemáte šanci kloudně pojistit nějakou konkurenční doložkou,“ uvádí majitel kadeřnictví, který nechtěl být jmenován.

„Konkurenti na sebe často vzájemně posílají hygienické kontroly, pomlouvají se,“ říká Olga Knoblochová. Inspekce pak končí byrokratickými obstrukcemi. „Třeba jsme zaznamenali případ, kdy si dívka otevřela salon na vesnici ve svém domku. Ale přišla kontrola a vytknula jí, že nemá bezbariérový vstup pro vozíčkáře. Přitom v okolí prakticky žádný vozíčkář nebyl. Nakonec se to urovnalo s tím, že v případě potřeby bude za vozíčkáři docházet,“ vypráví Knoblochová.

I přes konkurenční strkanici se ale zdá, že díky rostoucí kupní síle a zájmu spotřebitelů bude i nadále možné najít si na veletrhu krásy své místo. „Ano, konkurence je už velká. Ale stále vidím obrovský prostor pro další podnikatele. Jen ho využít,“ uzavírá Michal Dusil.

PRÁVNÍ SKULINA

Podnikatelka Ivana Brdíčková upozorňuje na jeden nelogický právní paradox, který kolem provozu salonů krásy panuje. „Pokud chci vykonávat pouze piercing, musím mít zdravotní vzdělání. Tedy být zdravotní sestrou nebo lékařem. Jestliže chci dělat tetování, stačí být pouze kosmetičkou a projít kurzem. Na jeho základě si mohu zažádat o živnostenský list pro činnosti, které porušují integritu lidské kůže,“ vysvětluje Brdíčková. „To znamená, že pokud si udělám kurz na tetování, mohu automaticky dělat i piercing, protože patří do činností porušujících integritu kůže. Přitom to ani nemusím umět. Ale když se chci naučit pouze piercing a nejsem zdravotníkem, nikdo mi živnostenský list nevydá,“ upozorňuje Ivana Brdíčková.

Poznámka: Ceny jsou orientační a v jednotlivých salonech se mohou výrazně lišit. Pramen: internetové stránky salonů