Politické strany se neshodnou, zda by se měly dotace na přímé platby v novém období zemědělské politiky od roku 2020 krátit u velkých farem, nebo by se měly dávat jen do určité výše a dále již ne. Proti tzv. dotačnímu stropu jsou například lidovci, naopak pro omezení jsou ODS, Piráti nebo Zelení. Hnutí ANO a ČSSD se konkrétně nevyjádřily.
Evropské orgány původně počítaly s maximální dotací u velkých farem v hodnotě 300 000 eur (7,8 milionu korun) ročně už pro současné období po roce 2014, nakonec bylo krácení dobrovolné a nižší. Podobné myšlenky se ozývají i při formování společné zemědělské politiky po roce 2020. Samotná přímá platba na plochu je pro Českou republiku v hodnotě asi 12,5 miliardy korun ročně. Další miliardy představují platby pro mladé zemědělce a na tzv. ozeleňování.
Hnutí ANO oficiální volební program zatím nemá, jeho předseda Andrej Babiš, který donedávna vlastnil holding Agrofert působící i v zemědělství, se ale oblasti zemědělství věnuje ve své knize O čem sním, když náhodou spím. V ní mimo jiné hovoří o tom, že by si přál podporovat chovatele zvířat a pěstitele plodin. „Aby naše zemědělství prosperovalo, tak farmy, které nevyrábějí a nezaměstnávají lidi, dostanou podporu minimální,“ dodává.
Sociální demokracie se ve svém programu vytváření hranice u plateb detailně nevěnuje. „Evropské prostředky určené pro venkov budou v maximální možné míře využity na podporu českých zemědělců a pro vytvoření nových pracovních míst na venkově,“ píše ve svých plánech.
Přečtěte si komentář:
O lančmítu a lidech
„ODS je pro zastropování přímých plateb do zemědělství. Strop si představujeme pro výměry nad 2500 až 3000 hektarů. Chceme podporovat především malé zemědělce a potravinářské podniky,“ sdělil předseda strany Petr Fiala.
TOP 09 si není jistá, zda je krácení peněz pro velké firmy nejlepším způsobem, jak podpořit malé farmáře. „Praktické zkušenosti zemědělců z východní části Německa a z Maďarska ukazují, že pokud se stanoví určité fixní procento krácení dotací, začnou se podniky účelově dělit na menší, což jim zajistí stálý a maximální přísun peněz,“ uvedla strana. Raději by se zaměřila na podpory na první hektar.
Pro vytvoření limitu na dotace jsou Piráti. „Zjednodušíme a zastropujeme systém dotací. Snížíme dotace velkým firmám a zvýšíme je drobným farmářům. Zveřejníme kompletní data. Zrušíme dotace na řepku a jiná 'bio' paliva. Změníme dnešní systém podpory, která je neekologická a vybízí farmáře k poškozování půdy,“ sdělil vedoucí jejich mediálního odboru Mikuláš Ferjenčík.
Krácení peněz podporují i Zelení. „Podporujeme zastropování přímých plateb, které umožní, aby většina peněz z dotací nekončila u obřích agrokomplexů,“ uvedli.
Vytvoření hranice, nad kterou by farmáři nemohli získat více peněz, odmítli lidovci, jejichž místopředseda Marian Jurečka (KDU-ČSL) je ministrem zemědělství v současné vládě. „Vzhledem k historickým souvislostem vývoje je v Česku největší průměrná výměra zemědělského podniku v EU, tedy 133 hektarů. Tyto podniky zaměstnávají významné množství pracovní síly ve venkovských oblastech, produkují velmi významnou živočišnou a rostlinnou výrobu a současně se starají o krajinu,“ řekli lidovci. Pokud by Evropská komise ale zavedla povinné snížení peněz pro velké podniky, jsou připraveni posílit ekologický profil přímých plateb. Zastavení podpory pro velké podniky si nepřejí ani komunisté, kteří by naopak chtěli dávat peníze na výrobu a výnos.
Dále čtěte:
