Měsíční splátka hypotéky na 3,5 milionu korun sjednané do 80 procent ceny nemovitosti při fixaci na tři roky, splatnosti 25 let a průměrné nabídkové sazbě 6,23 procenta činí v září 23 035 korun. To není málo. Nicméně to zase není tolik, kolik by experti s přihlédnutím k nedávnému vývoji na úvěrovém trhu čekali.
Po dlouhých měsících, kdy úroky stoupaly a vypadalo to, že porostou ještě výš, totiž naopak klesly. Podle Fincentrum Hypoindexu snížení o pět bazických bodů zájemcům o hypotéku zatím na splátkách příliš neuleví – v případě uvedené hypotéky změna měsíční splátky totiž činí 115 korun –, ale mohlo by poukazovat na zvrat situace. Pravděpodobnější je každopádně dle expertů scénář, kdy se sazby na chvíli ustálí na současné úrovni.
„Toto velmi mírné snížení je způsobeno především akčními hypotečními nabídkami některých bank. Zatím se tedy trh vyvíjí podle našich odhadů z předchozích měsíců – úrokové sazby hypoték víceméně stagnují,“ uvedl Jiří Sýkora, hypoteční analytik společnosti Fincentrum & Swiss Life Select. Souhlasí s ním i Miroslav Majer z Hypo na míru. Ten redakci Euro.cz řekl, že jediné snížení cen, jehož se letos možná dočkáme, budou nárazové slevy.
Data, data, data
Úrokové sazby u hypoték do 80 procent odhadní ceny nemovitosti klesly u všech fixací. Nejvýrazněji se ale snížily u úvěrů s fixací na pět let, a to o 0,07 procentního bodu na 5,94 procenta. Sazby hypoték fixovaných na jeden, tři a deset let klesly shodně o pět bazických bodů. Hypotéky s fixací na jeden rok tak bankovní domy nabízejí v průměru za 6,52 procenta, s fixací na tři roky za 6,41 procenta a s fixací na deset let za 6,03 procenta.
Hypoteční úvěry nad 80 procent odhadní ceny nemovitosti, které jsou určené pro mladé do 36 let, naopak zdražily. Nejnižší nárůst zaznamenaly hypotéky s fixací na pět let, jejichž sazby vzrostly v průměru o pět bazických bodů na 6,28 procenta. Sazby u hypoték s fixací na jeden, tři a deset let se zvýšily o 0,06 procentního bodu. Zafixovat hypotéku nad 80 procent LTV proto spotřebitelé mohou v průměru za 6,27 procenta, na tři roky za 6,74 procenta a na deset let za 6,36 procenta.
„Z našich dat se zatím kloníme spíše k tomu, že se bude jednat jen o krátkodobou změnu. Trh má za to, že dlouhodobé sazby budou klesat. Proto zdroje bank na delší období mírně zlevňují. Výraznější změnu trendu tedy aktuálně nepozorujeme,“ nechal se slyšet Matěj Čermák, vedoucí produktového oddělení poradenské společnosti Chytrý Honza.
Domov se závazky
Nedávné zlevnění veřejnost příliš nemotivuje. „Zatím se zdá, že lidé spíše věnují čas hledání alternativ v podobě nájemního bydlení. Celková nejistota obecně chuť zavazovat se k hypotéce sníží – trh nyní čeká na první setrvalejší signály, že se situace otáčí. Z mého pohledu jsme pravděpodobně na krátkodobém vrcholu, nicméně v zásadnější pokles nevěřím,“ podotkl pro naši redakci šéf portálu Bezrealitky Jan Škrabánek.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) bude opět jednat o nastavení základních úrokových sazeb na konci září. Základní scénář nové makroekonomické prognózy ukazuje, že by centrální banka nemusela ve zvyšování úrokových sazeb pokračovat ani na příštích zasedáních. Rada se ale s velkou pravděpodobností zatím nevydá ani cestou snižování základních sazeb. To by pro hypoteční trh znamenalo, že úrokové sazby hypoték zůstanou nějakou dobu na současných vysokých úrovních.
„Věřím, že přesnější odhady budeme vědět až po Novém roce. Podle vývoje ekonomické situace a inflace se bude vyvíjet i sazba ČNB, na což trh čeká. Příslovečný chleba by se tedy mohl lámat v zimě. Pokud by se růst inflace snížil a ekonomické výhledy by nebyly dobré, mohlo by to již na sazby vliv mít,“ doplnil Čermák.
Mít na čem stavět
Mimo bank hlásí útlum i jiný průmysl stěžejní pro shánění bydlení, a sice stavebnictví. Během letošního července se vybudovalo o 2,7 procenta méně novostaveb než loni. Stalo se tak po roce a čtvrt vykazovaného růstu sektoru. Produkce v pozemním stavitelství klesla o 2,1 procenta. Nejhůře jsou na tom inženýrské projekty, kterých meziročně ubylo o celá čtyři procenta.
Stavební úřady v červenci vydaly 6936 stavebních povolení, tedy o 9,2 procenta méně než loni. Orientační hodnota nově povolených staveb klesla dokonce o 61 procent na 34,6 miliardy korun. Zároveň se během roku 2022 zahájila práce na o 28,6 procenta menším počtu bytů než v loňském, dozvuky pandemie poznamenaném období. Tehdy se firmám zároveň povedlo zdárně zkolaudovat o šest procent víc obydlí než nyní.
„Zatímco náklady na výstavbu nových nemovitostí dál prudce narůstají kvůli zvyšujícím se cenám stavebních prací a materiálů, ceny nemovitostí na realitním trhu začínají stagnovat, či dokonce mírně klesat,“ objasnil hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Drahá hypotéka se vyplatí
Prodej nemovitostí se realitním agentům stále ztěžuje, a tak musejí zlevnit i samotné rezidence. „Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že se začínají rozevírat nůžky mezi nemovitostmi vhodnými k okamžitému bydlení s nízkou energetickou náročností a těmi, které budou potřebovat zásadní investice do rekonstrukce. Ta první kategorie má rozhodně ještě kam růst a v takovém případě bych asi s hypotékou neotálel,“ poznamenal Škrabánek.
Ve světle současné 17,5procentní inflace dává smysl i dražší hypotéka. Dle hypotečního experta Broker Trustu Libora Vojty Ostatka je v případě, kdy hodnota peněz výrazně klesá, výhodnější peníze dlužit, protože se snižuje i reálná hodnota dluhu. „Strašákem nemusí být výše sazby ani z dlouhodobého pohledu, až inflace takto vysoká nebude. Banky budou svolné u spolehlivých klientů, o které nebudou chtít přijít, o výši sazby jednat. Samozřejmě, dostupnost hypoték se výrazně snížila, ale zároveň máme velmi dobře fungující trh práce a růst příjmů je stabilní,“ vysvětlil Ostatek.