Podle dosavadních plánů chtělo ruzyňské letiště stavět na svých pozemcích například multifunkční budovy určené pro vývojová či testovací centra, microhuby, sofistikované skladovací kapacity nebo i kliniky stomatologie či plastické chirurgie, které by sloužily zahraničním turistům.
Tyto záměry však doznají razantních změn. „Vzhledem k aktuální složité situaci pochopitelně hledáme úspory a analyzujeme další dílčí projekty, které není nutné realizovat okamžitě,“uvedla mluvčí Letiště Praha Kateřina Pavlíková. Dodala, že státní firma však dále počítá s realizací dlouhodobých rozvojových plánů letiště. Patří mezi ně i dlouho plánovaná nová ranvej, která však kvůli pomalému obnovování světového turismu zřejmě nebude v dohledné době potřeba.
Aktuálně se dokončují jen projekty, které už jsou v běhu, jako například rekonstrukce třídírny zavazadel v obou terminálech letiště, rekonfigurace pojezdových drah, odstavných ploch a letadlových stání a také projekty zvyšující bezpečnost provozu.
Letiště v současnosti prodělává přibližně sto milionů korun měsíčně, propustilo stovky zaměstnanců, začalo čerpat miliardový úvěr na pokrytí provozních nákladů a očekává za letošní rok ztrátu v řádu nižších stovek milionů korun. V loňském roce přitom vydělalo 4,5 miliardy korun.
Letiště Praha rovněž v červnu provedlo účetní operaci, kdy zvýšilo základní kapitál o 24,5 miliardy korun na celkových 27 miliard. Nicméně šlo pouze o změnu nominální hodnoty jednotlivých akcií společnosti v rámci dokončení procesu fúze mezi Českým Aeroholdingem a Letištěm Praha, kterou schválila vláda v roce 2018. •