Za změnu projektů může především obrovský propad počtu cestujících, kdy
například letecká společnost Wizz Air aktuálně na šest týdnů zcela zastavila
svůj pražský provoz. „Projektanti už dostali za úkol přepracovat své návrhy
budoucích projektů směrem k levnějším a skromnějším variantám,“ řekl týdeníku
Euro zdroj z leteckého průmyslu, který si nepřál být jmenován.
Podle dosavadních plánů chtělo ruzyňské letiště stavět na svých pozemcích například multifunkční budovy určené pro vývojová či testovací centra, microhuby, sofistikované skladovací kapacity nebo i kliniky stomatologie či plastické chirurgie, které by sloužily zahraničním turistům.
Tyto záměry však doznají razantních změn. „Vzhledem k aktuální složité
situaci pochopitelně hledáme úspory a analyzujeme další dílčí projekty, které
není nutné realizovat okamžitě,“ uvedla mluvčí Letiště Praha Kateřina
Pavlíková. Dodala, že státní firma však dále počítá s realizací dlouhodobých
rozvojových plánů letiště. Patří mezi ně i dlouho plánovaná nová ranvej, která
však kvůli pomalému obnovování světového turismu zřejmě nebude v dohledné době
potřeba.
Aktuálně se dokončují jen projekty, které už jsou v běhu, jako například rekonstrukce třídírny zavazadel v obou terminálech letiště, rekonfigurace pojezdových drah, odstavných ploch a letadlových stání a také projekty zvyšující bezpečnost provozu.
Letiště v současnosti prodělává přibližně sto milionů korun měsíčně,
propustilo stovky zaměstnanců, začalo čerpat miliardový úvěr na pokrytí
provozních nákladů a očekává za letošní rok ztrátu v řádu nižších stovek
milionů korun. V loňském roce přitom vydělalo 4,5 miliardy korun.
Letiště Praha rovněž v červnu provedlo účetní operaci, kdy zvýšilo základní
kapitál o 24,5 miliardy korun na celkových 27 miliard. Nicméně šlo pouze o
změnu nominální hodnoty jednotlivých akcií společnosti v rámci dokončení
procesu fúze mezi Českým Aeroholdingem a Letištěm Praha, kterou schválila vláda
v roce 2018.
