Kreativní statistiky nesplácených úvěrů

14. 4. 2010

ČNB dostává od peněžních ústavů údaje „drsnější“, než se dozvídá veřejnost

Podíl rizikových úvěrů bank se během letošního ledna a února zvýšil téměř o devět miliard korun. Zatímco ke konci roku 2009 byli Češi v prodlení se splácením úvěrů v celkové výši 219 miliard korun, na konci února to bylo už 227,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů České národní banky (ČNB). Podíl půjček po splatnosti déle než třicet dní se vyhoupl na 10,9 procenta. Zjistit, kolik má která banka ve své bilanci rizikových pohledávek, však není vůbec snadné. Některé bankovní domy se totiž chlubí velmi nízkým podílem těchto úvěrů, často nedosahujícím ani pěti procent. To ale údajům ČNB, jež ukazují souhrnně celý trh, vůbec neodpovídá.
Důvodem je fakt, že banky veřejnosti ukazují taková čísla, která „dobře vypadají“. Namísto dat za konkrétní banku uvádějí například údaje za celou skupinu. Anebo namísto půjček déle než třicet dní po splatnosti ukazují podíl úvěrů, jež jsou ve skluzu se splácením minimálně devadesát dní. Uváděný ukazatel se pak hravě udrží pod pěti procenty. „Pravidla bankám odlišnou prezentaci výše nesplácených pohledávek umožňují. Důvodem takového vykazování může být například převzetí pravidel od mateřských bank. Banky mohou rozložit čísla tak, aby jim to navenek lépe vyhovovalo,“ konstatoval analytik společnosti Atlantik FT Milan Lávička.

S pravdou ven

Banky však nakonec stejně musejí s pravdou ven. Z vyhlášky o pravidlech obezřetného podnikání totiž vyplývá, že finanční domy jsou povinné zveřejnit objemy u všech kategorií rizikových pohledávek. Lze tedy přesně zjistit, kolik má kdo úvěrů po splatnosti déle než třicet či devadesát dní, anebo kolik jich eviduje s prodlením úhrady splátek delším než 180 a 360 dní. Najít takové údaje však nějakou dobu trvá. Banky je umísťují na své stránky do několika pododkazů a aktivně tyto údaje zásadně nekomunikují. Potíž je i v tom, že data se objeví na webu nejen v tichosti, ale až dlouho poté, co finanční domy stihnou prezentovat jiná, „přívětivější“ čísla. Zmiňovaná vyhláška jim totiž umožňuje čísla zveřejnit až čtyři měsíce po skončení období, za které se údaje uvádějí.
Přestože ČNB má už nyní od všech bank údaje dle přesné kategorizace nesplácených půjček ke konci letošního února, na svých stránkách mají banky data zatím pouze k 30. září 2009. I tak jde ale o zajímavé porovnání mezi tím, co oficiálně uvádějí ve svých prezentacích, a tím, jaká je skutečnost.

Naředit, zveřejnit

Například ČSOB tvrdí, že nesplácené půjčky má na úrovní pouhých 3,18 procenta. Jenže jde o úvěry, jež dlužník neplatí déle než devadesát dní. Navíc jsou to data za celou skupinu ČSOB, tedy včetně stavební spořitelny či hypoteční banky, kde je podíl rizikových úvěrů nízký. Výslednou kalkulaci tudíž dostatečně „naředí“, a navenek pak vyjde nízké číslo. Na webových stránkách ČSOB lze z podrobných údajů, které banka posílá v rámci reportingu do ČNB, vyčíst, že už v září 2009 činily veškeré úvěry s prodlením ve splácení delším než třicet dní téměř devět procent.
Problematické úvěry, u nichž je doba po splatnosti delší než třicet dní, člení ČNB do čtyřech kategorií. U takzvaných sledovaných pohledávek je dlužník v prodlení od třiceti do devadesáti dní. V případě nestandardních jde o prodlení maximálně do 180 dní. U pochybných pohledávek nepřesahuje zpoždění splátek dlužníka 360 dní a zbytek jsou takzvané ztrátové úvěry. Doba po splatnosti není jediným kritériem členění. Banka může půjčku přeřadit do horší kategorie i z jiného důvodu, než je pouze prodlení se splátkami. Stačí, pokud usoudí, že se zhoršila pravděpodobnost úplného urovnání pohledávky. Například zmiňovaná ČSOB evidovala k 30. září 2009 pohledávky ve výši 216,4 miliardy korun, z čehož bylo 5,5 miliardy korun ztrátových úvěrů, 1,6 miliardy tvořily pochybné úvěry a 3,7 miliardy korun činily nestandardní půjčky. Šéf komunikace banky Ivo Měšťánek týdeníku EURO řekl, že jde pouze o data za banku, v níž nejsou třeba hypotéky. „Hypotéky, které u českých bank obecně mají méně rizikový profil než jiné typy úvěrů, máme všechny v knihách Hypoteční banky, zatímco jiné banky je obvykle mají rovnou ve své bilanci,“ řekl Měšťánek.

Trojice hříšníků

Rovněž Česká spořitelna prezentuje pouze úvěry, které jsou po splatnosti déle než devadesát dní. Ke konci roku 2009 prý činil jejich podíl na celkových klientských půjčkách 4,8 procenta. Od třetího čtvrtletí 2009, kdy podíl ukazoval 4,4 procenta, tak nastalo jen mírné zhoršení, říká banka. Jenže data ze září lze opět porovnat s podrobnými údaji na webu banky. Pokud by tedy Česká spořitelna prezentovala stejně jako pro ČNB celkový podíl půjček déle než třicet dní po splatnosti, vycházel by podíl ze září 2009 na 10,3 procenta, což vypadá podstatně hůř než zmiňovaných 4,4 procenta. Banka ale upozorňuje, že nedávno zpřísnila způsob vykazovaní těchto půjček. Pokud by ho nezavedla, byl by podíl úvěrů devadesát dní po splatnosti namísto uváděných 4,8 procenta dokonce pouze 3,4 procenta, uvedla spořitelna. „Nový způsob vykazování rizikových úvěrů jsme zavedli v souladu s vykazováním skupiny Erste. Udává nejen stav nesplácených pohledávek, ale také lépe podchycuje možná rizika. Náš reporting je nyní konzervativnější než v minulosti,“ konstatovala Pavla Langová z tiskového oddělení České spořitelny.
Trojici „hříšníků“ z největších domácích bank uzavírá Raiffeisenbank, která tato čísla aktivně neuvádí vůbec. „Naše mateřská společnost objem nesplácených úvěrů zveřejňuje jen jako celek za celou skupinu, nikoli za jednotlivé banky zvlášť. Každá banka či skupina tak má nastaven svůj režim zveřejňování těchto citlivých údajů,“ uvedl mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň. Pro představu: objem úvěrů po splatnosti déle než třicet dní činil ke konci loňského září necelých dvanáct miliard korun, což znamená podíl na celkových úvěrech ve výši zhruba osm procent, jak ukazují data z webu Raiffeisenbank.

Bude hůř

Rozdílně pojatý přístup v prezentaci výsledků hospodaření znevýhodňuje ostatní banky, které celkový objem klasifikovaných úvěrů neschovávají do nitra svých webových stránek či pro reporting ČNB. Aktivně čísla ukazují například Komerční banka nebo UniCredit Bank. „Rozdílů v reportování těchto údajů mezi jednotlivými bankami jsme si vědomi a případné sjednocení bychom uvítali,“ konstatoval Michal Teubner z tiskového oddělení Komerční banky. Ta uvádí podíl veškerých nesplácených úvěrů ke konci roku 2009 ve výši 10,4 procenta. UniCredit Bank s 8,6 procenta dokonce ukazuje i podíly rizikových úvěrů zvlášť za firmy a domácnosti.
Nesplácené půjčky jsou v každém případě pro finanční domy noční můrou. Musejí k nim vytvářet opravné položky, což jim podstatně krátí zisky. „Je to sice problém, ale zatím zvládnutelný. Banky zatím dokážou vytvářet opravné položky v dostatečné míře a se situací se vyrovnat,“ komentuje podíl 10,9 procenta rizikových půjček David Marek, hlavní ekonom Patria Finance. Podle odhadů se přitom banky budou muset připravit na další zhoršování úvěrového portfolia. Někteří analytici předpokládají, že se letos objem všech nesplácených půjček dostane na dvanáct procent. „Lze očekávat zhoršení k hranici dvanácti procent, ovšem nějak výrazně nad tento podíl bych růst neočekával,“ domnívá se analytik Milan Lávička. Podobný názor má i David Marek.
Nijak optimistická není ve své prognóze ČNB. Ve výsledcích zátěžových testů tuzemských bank napsala, že při základním scénáři vývoje české ekonomiky, který počítá pouze s mírným růstem HDP, narostou půjčky nesplácené déle než devadesát dní ze současných zhruba osmi procent na deset až dvanáct procent. Podle analytiků budou hlavním „tahounem“ zhoršování spíše domácnosti než firmy. Zatímco firemní nesplácené půjčky „sprintovaly“ vzhůru ihned po vypuknutí krize, na domácnosti má ekonomický pokles vliv s větším zpožděním. Potvrzují to i statistiky. Domácnosti ke konci února nesplácely 74,8 miliardy korun, což je oproti konci roku 2009 o pět miliard víc. U firem byl nárůst „jen“ dvě miliardy.

TABULKA
Není pohledávka jako pohledávka (klasifikace úvěrů dle České národní banky)

BEZ SELHÁNÍ DLUŽNÍKA
Standardní pohledávky Není pochyb o tom, že dojde k úplnému splacení pohledávky a dlužník není v prodlení déle než třicet dní.
Sledované pohledávky Splátky jsou sice hrazeny s mírnými problémy, ovšem dlužník není v prodlení déle než devadesát dní. Takto označovaná pohledávka zároveň nesměla být v posledních dvou letech restrukturalizována.

SE SELHÁNÍM DLUŽNÍKA
Nestandardní pohledávky Není jisté úplné splacení pohledávky, její částečné splacení je však vysoce pravděpodobné. Splátky nejsou po splatnosti déle než 180 dní. Pochybné pohledávky Úplné splacení je vysoce nepravděpodobné anebo splátky nejsou po splatnosti déle než 360 dní. Ztrátové pohledávky Úplné splacení není možné. Předpokládá se, že pohledávka bude uspokojena jen z velmi malé části. Splátky jsou v prodlení déle než 360 dní.
Pramen: ČNB

GRAF 1
Úvěry celkem

GRAF 2
Klasifikované úvěry

Rizikové pohledávky v portfoliu (Pohledávky dle doby po splatnosti v portfoliu jednotlivých bank, k 30. září 2009)

Česká spořitelna Sledované*27,7 mld. (5,79 %)
Nestandardní*9,8 mld. (2,05 %)
Pochybné*3,8 mld. (0,8 %)
Ztrátové*8,0 mld. (1,67 %)

ČSOB Sledované*8,3 mld. (3,84 %)
Nestandardní*3,7 mld. (1,71 %)
Pochybné*1,6 mld. (0,74 %)
Ztrátové*5,5 mld. (2,54 %)