Evropská ekonomika vzroste v letošním roce o 1,2 procenta oproti propadu 4,1 procenta v roce 2009. Tento růst je však nedostatečný pro to, aby byly letos překonány dopady globální recese a rizika, jakými jsou zhoršující se stav veřejných financí zemí EU či stoupající míra nezaměstnanosti.
Ve svém právě zveřejněném jarním Ekonomickém výhledu na rok 2010 to uvádí Konfederace evropského podnikání (BusinessEurope), sdružující 40 národních zaměstnavatelských svazů z 34 evropských zemí včetně Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Po podzimním skončení recese BusinessEurope prognózuje pro rok 2010 růst reálného hrubého domácího produktu v Evropské unii na úrovni 1,2 procenta. Výhled vychází z toho, že se začíná projevovat oživení světového obchodu kombinované s intervenčními opatřeními na úrovni evropských vlád a centrálních bank, což umožnilo zlepšení důvěry a ekonomických podmínek počínaje koncem léta 2009. Nicméně oživení je momentálně křehké a dosažení udržitelného oživení je během na dlouhou trať. Poslední údaje o vývoji hrubého domácího produktu v České republice, ale i v EU jsou dokladem nejistoty ohledně budoucího růstu v Evropě, a ty nejsou povzbudivé. Tahounem je v současnosti jen export, který má vzrůst o 4,1 procenta, zatímco ostatní komponenty ekonomiky vykazují minimální růst blízko nuly a investice naznačují další pokles.
Existují případy velkých členských států, které očekávají další stagnaci, mezi něž patří Německo, nebo snížení ekonomické aktivity v roce 2010, jako je například ekonomicky významné Španělsko. Ve srovnání s ostatními velkými ekonomikami USA a Číny bude EU v roce 2010 v růstu výrazně zaostávat.
BusinessEurope poukazuje v této souvislosti na nutnost zdvojnásobení tempa růstu ekonomiky do roku 2014 a nezbytnost politické vůle k potřebným reformám, které by urychlení ekonomického růstu umožnily.
Evropa i v letošním roce musí řešit hlavní přetrvávající problémy a rizika. Mezi ně patří nadále nedobrá situace ohledně veřejných financí zemí Evropské unie. Rychle se zhoršuje stav veřejných financí zemí EU. Dluh zemí sedmadvacítky dosáhne 80 procent hrubého domácího produktu. Některé členské státy se přitom potýkají s odvrácením státního bankrotu a další se mu přibližují. Řecko, ale i Španělsko nejsou z hlediska financování svého dluhu zdaleka z nejhoršího venku. Další státní intervence jsou tak značně omezeny.
Jak potvrzuje ekonomický výhled BusinessEurope, přístup evropských firem k financím a jejich finanční situace se výrazně nelepší. Nezaměstnanost ve většině zemí dále roste. A s rizikem selhání křehkého oživení se zvedá nebezpečí rostoucího protekcionismu.
