Menu Zavřít

Křehkost živé kultury. Hudební branže počítá ztráty způsobené koronavirem

20. 7. 2020
Autor: Rocco Caruso

Z pódií ve vyprodaných klubech se přesunuli na obrazovky v rámci koncertních přenosů. Namísto dlouho dopředu naplánovaných turné se jejich svět na několik měsíců pozastavil a uzavřel do karantény. A s ním i byznys okolo. Nouzový stav se dotkl snad všech oborů a činností od technologií přes gastronomii až po kulturu.

Opatření a nevyhnutelné proměny zdánlivých jistot se nevyhnuly ani tuzemským
hudebníkům, respektive nahrávacím společnostem, pod jejichž hlavičkou umělci
vydávají svou tvorbu.

Domácím i světovým labelům, které vedle vzniku a distribuce nahrávek v mnoha
případech zajišťují i koncertní činnost a marketingovou podporu svých svěřenců,
nezbylo než improvizovat. Kvůli zákazům pořádání kulturních událostí před
vícečlenným publikem musely labely rušit nejen jednorázové koncerty, ale také
letní festivalová vystoupení.

„Hlavní problém pro nás bylo zastavení veškeré koncertní aktivity. Zde
ztráty dosahují desítek milionů jak pro nás, tak především pro domácí umělce,
které zastupujeme,“ upřesňuje ředitel české pobočky Universal
Music
Tomáš Filip.

Koncerty jako hlavní ukazatel

Universal Music je nejsilnější vydavatelství na tuzemském trhu, zastupuje u
nás mimo jiné i popové hvězdy jako Lenny a Mirai. Pozastavení koncertní
činnosti postihlo samozřejmě i další majoritní hudební vydavatelství v čele s Warner
Music
a Supraphonem,
ale také žánrově vyhraněnější labely, které stavějí na dlouhodobém budování
více osobního vztahu s fanoušky. „Hlavní příjmy labelu jsou z booking provizí a
hlavní příjmy umělců jsou z koncertů,“ tvrdí Josef Změlík alias Idea, šéf
rapového Ty Nikdy, podle něhož patří živá vystoupení zároveň mezi hlavní
ukazatele funkčnosti labelu.

Ztráty z koncertních aktivit se v případě Ty Nikdy pohybovaly v řádech stovek tisíc. „Na jedné straně label není aktivní, co se týče koncertů, na druhé straně vzniká prostor pro tvorbu nových věcí. Což se ale nijak neprojevuje navenek, takže label pak působí mrtvě,“ dodává Idea.

Nahrávací společnosti i promotérské agentury však brzy přišly s alternativami.
Staly se jimi například živé přenosy koncertních vystoupení přímo z klubů,
obýváků i daleko neobvyklejších míst. Jako jedno z prvních na situaci tímto
způsobem reagovalo vydavatelství a nakladatelství Bigg Boss. „V
polovině března jsme přišli se streamingem vystoupení z Lucerna Music Baru,
které někdy sledovalo až 250 tisíc diváků. Po zrušení většiny letních festivalů
jsme s PSH naplánovali třeba turné po vodních plochách Středočeského kraje,
takže se snažíme přizpůsobit situaci. Přesto se za celý label pohybujeme kolem
milionu korun jenom na zrušených koncertech,“ říká hlavní produkční původně
ryze hiphopového labelu Bigg Boss Stefan Motika.

Éra streamingu a podpory

Digitální poslechové služby přitom už od roku 2017 tvoří více než polovinu
celkových prodejů hudby v České republice a každoročně markantně sílí. Vliv
internetového prostředí tak během koronavirové krize nijak neoslabil, spíše
naopak. „Většinu našich příjmů tvoří streaming přes servisy jako Spotify, Apple
Music nebo YouTube. Tam vše fungovalo beze změny. Fyzický prodej CD se
podstatně snížil, ale online zásilkový prodej částečně propad nahradil,“
vysvětluje Tomáš Filip z Universal Music.

Náhlé globální proměny hudebního průmyslu v březnu reflektovala například streamovací platforma Bandcamp, prostřednictvím které lze nejen poslouchat, ale zároveň nakupovat alba především nezávislých hudebníků z celého světa. Společnost se 20. března rozhodla na 24 hodin vzdát veškerých zisků z prodeje nahrávek a vše stoprocentně přenechat umělcům a jejich příslušným vydavatelstvím. Celosvětově včetně Česka se za pouhý den vydělalo přes čtyři miliony dolarů, což Bandcamp přimělo k tomu, aby podobnou „akci“ zopakoval i v následujících třech měsících. „Všimli jsme si určité zvýšené poptávky po nové hudbě, ale hlavně větší chuti fanoušků podpořit kapely v této nelehké situaci,“ konstatuje Tomáš Tkáč, šéf nezávislého labelu Divnosti.

Právě menší komunitní labely, které se v některých případech nestarají o
domlouvání samostatných koncertů svých hudebníků, negativní dopad koronaviru
logicky nezaznamenaly v takové míře jako největší hráči na trhu. Jejich
vydavatelské, produkční i nahrávací činnosti mohly fungovat téměř beze změn.
„Máme v rámci labelu hodně odlišné to, jak jsme kdo finančně závislí na živé
hudbě. Situace na nás osobně dopadla z různých stran, ale kolektivně jako label
nás příliš nepostihla,“ říká spoluzakladatelka pražského labelu Bad Names Aneta
Martínková.

Čas na novou hudbu?

Povinná karanténa dala nicméně hudebníkům a v důsledku i jejich nahrávacím
společnostem jeden velký dar – čas a prostor tvořit. „Měli jsme čas navíc něco
vymýšlet. Ze situace nám vyplynulo, že bude dobré hlavně dodělat rozdělané
věci,“ potvrzuje Martínková. Posluchači přirozeně projevili zájem výsledek
jejich kreativity slyšet, a to nejen skrze zmiňované koncertní přenosy.
„Vydávání novinek se omezilo, ale úplně nezastavilo. Je samozřejmé, že lidé v
domácnostech byli víc hladoví po obsahu na internetu, ale na druhé straně se
mnoha umělcům zdálo nemorální v době pandemie přicházet s novou zábavou,“ uvádí
ředitel české pobočky Universal Music.

Stejně tak i Bigg Boss pokračoval s přípravou knižních titulů a hudebních novinek. „V dnešní době interpret pracuje na singlu klidně i dva měsíce, a co nemáte naplánováno dlouhodobě dopředu, tak vlastně neexistuje. Ale třeba náš raper Maniak má skoro hotové EP, které natočil doma v rámci karantény,“ přibližuje Stefan Motika.

Chuť po nové produkci zaznamenali také v labelu Ty Nikdy, kde se během
koronavirové krize překvapivě dobře prodávaly gramofonové desky. „V karanténě
jsem vydal speciální edici vinylového EP s názvem O rakvích a lidech. Vyprodalo
se to díky jednomu příspěvku na Instagramu přes noc,“ líčí Idea, který
odhaduje, že nás čeká vánoční přetlak a během zimy spatří světlo světa většina
„karanténních nahrávek“.

Náhlá brutální propast

Nezbývá než věřit, že podobný scénář už hudební průmysl znovu nečeká. Pokud ano, velké nahrávací společnosti budou lépe připraveny. „Ukázalo se, že jde hodně věcí řešit bez cestování. Ať už na dlouhou, nebo krátkou vzdálenost. Doufám však, že se už do takové situace nedostaneme a nevyužijeme tyto organizační zkušenosti,“ poznamenává Filip za Universal Music.

Na takto náhlou a enormní negativní transformaci trhu se ovšem nedá zcela
připravit. „Nikdo z nás nikdy opravdu nečeká náhlou brutální propast. Ale po
prodělání koronové situace teď budeme zase silnější,“ doplňuje Idea z labelu Ty
Nikdy.

Rovněž nakladatelství a vydavatelství Bigg Boss si z posledních měsíců
odnáší především to, jak klíčové je myslet v kontextu striktně daného plánu na
několik let dopředu. „Prvních pár dní krize jsme nikdo nevěděli, jak se k celé
věci postavit, ale hodně pomohla láska k naší práci a projektům,“ rekapituluje
Motika. Pokud však pandemie okolo hudebního průmyslu na něco razantně upozornila,
je to především jeho nevypočitatelnost. „Ukázala se extrémní křehkost především
nezávislé živé kultury, tedy i té naší,“ uzavírá Tomáš Tkáč z labelu Divnosti.

Digitální poslechové služby od roku 2017 tvoří více než polovinu celkových
prodejů hudby v České republice a každoročně markantně sílí.

MM25_AI

Autor je spolupracovníkem redakce

  • Našli jste v článku chybu?