Rozdíl mezi státníkem a politikem je hmatatelný. Politik svá
rozhodnutí činí tak, aby se zalíbil voličům, a zvýšil svou popularitu a tím
šanci na další zvolení. Politikovi jeho názor vytváří PR tým a průzkumy
veřejného mínění. Státník na rozdíl od politika dokáže činit rozhodnutí,
kterými nepomůže své oblibě, ale jsou prospěšná státu. Rozhodnutí ve prospěch
státu, či ve prospěch vlastní popularity, činí rozdíl mezi státníkem a
politikem.
Většina obyvatelstva je vyděšená. Pasivní konzumace dobře
vybraných zpráv vytvořila náladu apokalypsy. Dávno si mnozí odvykli kriticky přemýšlet,
a reálně zvažovat rizika. Strženi davem činí závěry neracionální a neproporční
situaci, které čelíme. Státník by vysvětloval, uklidňoval, hledal rozumnou
střední cestu. Politik uspokojí poptávku. Vyděšenému obyvatelstvu přinese rázné
kroky. Jak vlna za vlnou jedno extrémní rozhodnutí za druhým. Extrémnost kroků
přináší občanům pocit silného vůdce a správného boje. Čím extrémnější kroky to
jsou, tím více chlácholí vyděšené. Ještě elektřinu bychom mohli vypnout.
Průměrně chřipkou každý rok onemocní dva miliony Čechů. V
chřipkové sezóně 2017/2018 zemřelo na čistou chřipku v Česku 267 lidí. Dalších
cca 1 500 lidí zemřelo na jinou vážnou nemoc chřipkou komplikovanou. Na
rakovinu v roce 2017 zemřelo v Česku 27 320 lidí.
Je pravděpodobné, že chřipka připraví letos o život více
spoluobčanů nežli Covid-19. A je zcela jisté, že rakovina vezme za jeden rok
život více lidem, než by vzal Covid-19 za sto let. Přesto se zdá, že chřipka i
rakovina něco dělají špatně. Nedokáží na sebe navázat ani zlomek podobného
zájmu, jaký vyvolal současný vir.
A tak v chřipkové epidemii 2017/2018 děti chodily do škol,
tatínkové mohli k porodu, hrála se fotbalová liga a hokejoví Indiáni váleli
podporováni plným stadionem lidí. Politici si chřipkové epidemie ani rakoviny
nevšímali. Nebyly v televizi, a nebylo se tedy na nich, jak zviditelnit.
Covid-19 má zajímavý marketingový trik. Pokud někdo s
rakovinou dostane chřipku a zemře, je za příčinu úmrtí označena rakovina. Pokud
zemře 95letý muž s rakovinovými ložisky v celém těle nakažený koronavirem, je
za příčinu úmrtí ve statistikách uvedený Covid-19. 90 % mrtvých v Itálii mělo
jinou vážnou nemoc. Přesto se jako důvod úmrtí uvádí koronavirus. Bohužel, víme
už dávno, že se statistikou se dá čarovat. Každý vidí, co vidět chce. A mnozí
znuděni svými životy chtějí právě teď prožívat svou malou apokalypsu.
Nezávidím politikům dnešní dny. Poptávka občanů po rázném
gestu, a snaha vytěžit ze situace pozitivní mediální obraz, vehnal politiky do
extrémních řešení. Do řešení, které si však náš stát může dovolit spíše dny než
měsíce. Do řešení, které bude muset skončit dávno předtím než Covid-19.
Lékaři mají krásnou etickou zásadu. Nepouštějí se do léčby, výsledkem,
které by byla horší kvalita života než před jejím zahájením. Než se lékař pouští
do léčby, zvažuje zisky a ztráty. Lékař neléčí pro svou popularitu, ale pro
snahu pomoci. Může si tak dovolit luxus racionálního uvažování.
Myslím zcela upřímně, že extrémní opatření, která jsme v
Česku zvolili, je léčba, kde ztráty převyšují zisky. Tedy léčba neetická.
Obávám se, že přehnaná neproporční opatření zcela zdevastují celé obory a
hluboce poškodí třetinu firem. Mnoho lidí skončí v exekucích, které budou roky
splácet. Lidé, kteří jsou dnes v produktivní části života ztratí velkou část
produktivních let sanováním ztrát, které jsme teď za několik dní vytvořili.
Zhoršený výsledek produktivních let u těchto lidí zhorší i podmínky jejich roků
důchodových. Tedy několika dny změníme mnoha lidem celý život.
Co je nejhorší, až tato opatření skončí, vir zde stále bude.
Ničemu jsme neutekli. Vrátíme se do bodu nula, v jakém jsme byli před devastací
ekonomiky. Jen stát bude o dvě stě miliard chudší a firmy slabé. Jak si před
velkou bitvou pustit žilou, abychom do této doby přicházeli oslabeni.
Závidím státům, které dokáží se stejným virem a pandemií
bojovat inteligentně. Severské státy, Jižní Korea, ale i Německo si vede vcelku
dobře. Úspěšné státy nezavřely zemi do karantény. Zvolily mnohem více proporční
systém. Každého s podezřením hned testují, (v Česku na testy mnozí čekali 8
dní), výsledky provedených testů mají v řádu hodin (v Česku na výsledky testů
čekáme 5 dní), pokud objeví pozitivní test, okamžitě detailně zmapují, s kým se
dotyčný potkal. Obvykle to bývá do 30 lidí. Těchto 30 lidí hned zavírá do
karantény na 10 dní, provádí rychlé testy každého z nich a případné další
trasování, pokud by test byl pozitivní.
V Česku průměrně přibývá 150 nakažených denně. Pokud by se
každý potkal se 30 lidmi, uzavřeme na deset dní do karantény 4 500 lidí každý
den. Za deset dní budeme tak mít v karanténě 45 000 lidí. Od jedenáctého dne
přestane tento počet růst, když prvé z karantény pustíme. Inteligentním
přístupem bychom omezili život 45 000 lidem a nedotkli bychom se ekonomiky.
Místo inteligentního přístupu jsme v Česku zvolili silná gesta a karanténou
postihli deset milionů lidí.
Děsím se světa, který řídí politici místo státníků. Děsím se
světa, kde politici surfují na nízkých pudech občanů místo, aby je povznášeli
výše. Děsím se světa, kde si z malého problému dokážeme svým nerozumem vytvořit
velký. Děsím se křehkosti našeho světa řízeného politiky.
Přeji vám přátelé pevné zdraví, optimismus. Přeji vám ať nám budoucnost přináší také nějaké státníky vedle mnoha těch politiků.
David Mencl, ředitel společnosti Ekonomické stavby
