Co fungovalo za oceánem, nemusí jinde „klapat“
Mobil s názvem iPhone a nakousnutým jablíčkem ve znaku si od loňského 29. června, kdy vtrhl na trh, podmanil svět. Kolem tenounké iModly, na niž si chtěl v USA každý sáhnout, aniž by věděl, co umí, se tančí mediální rej. Časopis Time označil smartphone z dílny Steva Jobse za „zlepšovák roku”, firma Goldstriker nachystala platinovou edici v ceně 40 tisíc korun a firemní tandem, který se spojil k dobytí Ameriky, se dme pýchou - Apple zvýšil čtvrtletní zisk o 60 procent na 1,58 miliardy dolarů a čistý zisk operátora AT&T vyskočil na 3,1 miliardy.
Jenže. Už se objevily zprávy, které duo netěší. V USA si totiž iPhone aktivovalo asi dva miliony uživatelů, nicméně zbylých 1,7 milionu prodaných - a většinou odblokovaných - jablíček se rozkutálelo po celém světě… Některá padla i do Evropy. A co fungovalo za oceánem, nemusí jinde „klapat“.
Už v září 2007, tedy měsíc a půl před vstupem iPhonů do Německa a Velké Británie, uvedla analytická společnost Gartner, že evropský trh je pro Apple větší výzvou než USA, neboť distribuční kanály tu fungují komplexněji, zákazníci jsou zvyklejší na špičková zařízení a „chytrým“ mobilům již patří desetina prodejů. Jako možné konkurenty studie zmínila několik nových modelů z dílen Nokie a Sony Ericssonu. Narazil jablíčkový fešák?
Zeptejme se někoho, kdo jej „legálně“ vlastní. Nikola Paillereau-Maurová, jež žije v Paříži a minulý čtvrtek obdržela zbrusu nový iPhone, týdeníku EURO sdělila: „Koupili jsme jej na Phoneandphone.com, kde je nabízejí odblokované. A za zajímavou cenu 300 eur, což je méně, než stojí běžně. Na rok jsme se upsali operátorovi Bouygtel.” Francie je jednou ze čtyř zemí, kam iPhone oficiálně pronikl. Země pod Eiffelovkou je ale též jedinou z nich, kde platí nejen regule o převoditelnosti telefonního čísla, ale i zákon o možnosti odblokování každého mobilu. Tudíž i Jobsova dítka. Proto lze od exkluzivního operátora Orange přejít k jinému. V USA musíte zůstat v síti AT&T, v Německu u T-Mobilu (v prosinci se s ním soudil Vodafone) a v Británii pod křídly O2. To se ale nepozdává úředníkům. V lednu přispěchala eurokomisařka pro ochranu spotřebitele Meglena Kunevová s vyjádřením, že kontrakty nesmějí omezovat svobodu zákazníka a odblokování by nemělo být vnímané jako porušení práv.
Proč lidé touží právě po něm? Pařížanka naznačuje: „Kromě opravdového prohlížeče, Wi-Fi, přehrávání hudby s dotykovým interfacem a SMS fungujícími jako messanger je iPhone velmi à la mode.“ A módní, to bude klíčové slovo. Neuškodí se začíst do klasiků. Už před sto lety vyzdvihl sociolog Georg Simmel, jenž napsal esej o módě, značnou roli závisti - bažíme po tom, co mají jiní, zejména když to má punc něčeho výjimečného. Postmoderní filozof Gilles Lipovetsky zase v knize Říše pomíjivosti uvažuje přímo o produktech: „Přes veškerou současnou zálibu v kvalitě a spolehlivosti pramení úspěch výrobku do značné míry z jeho designu, prezentace a obalu.“
To vše zvládli hoši (a holky) od Applu dokonale. Vedle fascinujícího designu, revolučního ovládání a marketingového dávkování přidali geniální prodejní model. Vše postavili na hlavu. Nikoli operátoři, ale my si budeme diktovat podmínky, řekli. I stalo se. A naštvaná Nokia koumá, jak koncept okopírovat. Na jediném kusu totiž Apple profituje třikrát. Z prodeje věci, z provozu, neboť operátoři odvádějí procenta z měsíční platby, a peníze ještě přináší služba iTunes. Z předražené hračky, která se prodávala i v rakouském Penny Marketu (sic!) za horentních 799 eur, byl vytvořen mytický, smlouvami omezený fetiš, k němuž mají přístup pouze „vyvolení“. Apple si ale neví rady, jak naložit s crackery, kteří přehrávají firmware. Na jedné straně ohrožují prodeje na „dobytém“ území, ale tam, kam ještě nepronikl, vytvářejí povědomí o značce.
Nelehké to bude mít Jobsova parta, zdá se, v Asii, vždy tolik lačné IT trendů, statusových symbolů a ikon Západu. Odemčené iPhony jsou prý v takovém Šanghaji lehce k mání, přitom nedávno krachla jednání o partnerství firem Apple a China Mobile, jež má 370 milionů zákazníků. Důvod? Dominantní operátor nesouhlasil s odváděným podílem ze služeb. Svého času stál Jobs na půdě Stanfordovy univerzity a vyprávěl studentům: „Musíte si najít, co máte rádi.“ A svět si to, byť odblokované, našel.
