Voliči hlasovali v eurovolbách i pro osmnáct „virtuálních“ poslanců
Volby do Evropského parlamentu (EP) skončily, problémy kolem počtu poslanců ale teprve začínají. Má jich být 736, jak stanoví platná smlouva z Nice, nebo raději rovnou 754, jak vyžaduje smlouva z Lisabonu? Co se stane, až bude druhý uvedený dokument konečně schválen? Kde vzít oněch osmnáct „virtuálních europoslanců“? Vypsat mimořádné volby? Nebo prostě vzít další v pořadí z kandidátek z posledních voleb? To zatím nikdo v Evropě netuší a jasno nemají ani čeští europoslanci.
Kdo tu legraci zaplatí?
Jisté je, že na první červencovou schůzi právě zvoleného europarlamentu přijde 736 nových (nebo staronových) poslanců. Tato schůze totiž zcela jistě poběží podle pravidel schválených vládami členských zemí EU z francouzské Nice. Lisabonská smlouva stále neplatí, čeká se na opakované referendum v Irsku, verdikt Ústavního soudu v Německu a na podpisy dvou poněkud svéhlavých prezidentů, Čecha Václava Klause a Poláka Lecha Kaczyńského. Očekává se, že „cirkus“ kolem Lisabonu by mohl skončit letos na podzim, pravděpodobně schválením smlouvy.
Posvěcení Lisabonské smlouvy ale způsobí řadu komplikací. Nejen při jednáních Rady EU a Evropské komise zcela jistě způsobí značný neklid i v řadách poslanců Evropského parlamentu. Ve smlouvě je totiž uvedeno, že evropský zákonodárný orgán má mít 754 členů. Co s tím, když v parlamentních lavicích bude o 18 lidí méně?
Stávající europoslanci se na svém posledním plenárním zasedání shodli na tom, že oněch 18 „virtuálních“ zákonodárců (v Bruselu se o nich mluví jako o poslancích-fantomech) dostane prozatím statut „pozorovatelů“. Ale kdo je bude platit? Budou mít nárok na letenky, diety a asistenty?
Praktické záležitosti se už vždycky nějak vyřeší, horší to bude s tím, jak „poslance-pozorovatele“ vlastně vybrat. Dvanáct států, kterých se bude navyšování počtu případně týkat, se totiž musí dohodnout, jaký systém volby vlastně vybrat. Prostě vzít dalšího kandidáta v pořadí? To může být v některých státech problém, pokud mají nárok jen na jedno místo a volí se podle regionů. Nebo bude přece jen třeba vypsat ve dvanácti členských zemích doplňovací volby? Nebo nedělat nic a počkat na další řádné volby?
Nabude-li, nenabude-li?
Na uváděné otázky zatím neexistuje jednoznačná odpověď. Tápou i stávající čeští europoslanci. Někteří z nich odpověděli na otázky týdeníku EURO. Každý má naprosto odlišný názor, žádná koordinace viditelně neexistuje. Ale je to možná pochopitelné: Česka se totiž změny počtu nijak nedotknou, budeme mít 22 poslanců jak podle Nice, tak podle Lisabonu.
„Nedovedu dát odpověď s absolutní jistotou,“ přiznal například europoslanec Richard Falbr a dodal: „Domnívám se však, že podle navýšeného počtu by se volilo až v příštích volbách do EP. Nyní by byl zvolen počet podle smlouvy z Nice a zůstal by zachován až do voleb v roce 2013.“
„V současné době není zcela jasné, jak se dodatečných 18 poslanců zapojí do práce EP v případě, že Lisabonská smlouva vstoupí v platnost,“ míní poslanec Libor Rouček. „Jednou z alternativ, kterou předjímá například změna jednacího řádu europarlamentu, je, že nejprve budou mít statut pozorovatelů. V tom případě by se pravděpodobně rozhodovalo v zemích, jichž se to týká, podle výsledků červnových voleb.“
Europoslanec Jan Březina tvrdí poměrně jednoznačně, že „počet poslanců se bude odvíjet od právního stavu ke dni voleb. Nabude-li Lisabonská smlouva platnosti později, bude se podle ní postupovat až v následujících volbách,“ myslí si. „Takže problém virtuálních poslanců zůstane jen virtuální,“ uzavírá Březina.
Poslanec Petr Duchoň sází na vypsání mimořádných eurovoleb. Jeho parlamentní kolegyně Jana Bobošíková věří ve zcela jiný scénář: „Po případné ratifikaci Lisabonské smlouvy je možné uspořádat v jednotlivých zemích, kterých se problém týká, dovolbu v rámci například voleb do obecních samospráv.
Oněch 18 poslanců bude pravděpodobně zvoleno již nyní, ale budou svým členským státem delegováni do EP jako pozorovatelé s možností poradního hlasu do doby, než Lisabonská smlouva vstoupí v platnost,“ domnívá se europoslankyně Jana Hybášková. „Bude záležet na dohodě mezi EP a členskými státy, nejspíš se to bude projednávat na červnovém zasedání Rady EU,“ dodává.
