Daniel Křetínský, většinový vlastník Energetického a průmyslového holdingu (EPH), hovořil pro britský deník The Financial Times o tom, proč sázka na tepelné elektrárny má stále smysl i v době, kdy se žádá přechod na obnovitelné zdroje energie.
V době, kdy je trendem orientace velkých energetických společností na obnovitelné zdroje, se zdá být postup Energetického a průmyslového holdingu (EPH) Daniela Křetínského, který skupuje stárnoucí uhelné a plynové elektrárny, jako anachronismus.
Křetínský ale takto vybudoval sedmou největší energetickou firmu Evropy, jež produkuje ročně 100 terawatthodin elektřiny. Kromě uhelných elektráren a dolů v německém Sasku vlastní i elektrárny v Itálii či britskou firmu Centrica, provozující poslední velké paroplynové elektrárny ve Velké Británii, napsal prestižní ekonomický deník. Poslední jmenovaný nákup v Británii má přijít v přepočtu na 9,5 miliardy korun.
„Jsme připraveni dále růst,“ vysvětlil Křetínský v britském listu. EPH podle něj vytváří 700 milionů eur čistého zisku ročně (18 miliard korun). Podle výroční zprávy EPH za rok 2016 to bylo 800 milionů eur, o rok dříve 838 milionů eur. Na další expanzi má k dispozici téměř 2 miliardy eur.
Konsolidace evropského trhu
EPH se od nákupů infrastrukturních energetických projektů přesouvá k nákupu producentů energie, tedy elektráren. Tepelné elektrárny loni v rámci EU produkovaly stále 49 procent elektřiny. Podle analytiků se evropský energetický trh bude dále konsolidovat s tím, jak se některé energetické firmy zbavují elektráren na fosilní paliva. Trh se tak bude dělit na hráče zaměřující se na zelenou energie a na ostatní.
Finská skupina Fortum nabídla nedávno 8 miliard eur za německou firmu Uniper, která nabídku v listopadu odmítla. Uniper se oddělila od německé energetické firmy E.ON v roce 2016 a spravuje zejména fosilní aktiva.
Fortum má zájem hlavně o hydroelektrárny ve Švédsku a uhelné elektrárny v Rusku, napsala agentura Reuters.
Naopak by mohla prodat některé uhelné a plynové elektrárny v Německu. Kroky firmy Fortum nechtěl Křetínský komentovat, nicméně zájem o další elektrárny v Německu, pokud budou k prodeji, má i on.
Evropská expanze EPH:
Křetínský znovu vyrazil na nákup. EPH usiluje o maďarskou elektrárnu
Český miliardář je přesvědčen, že uhelné a plynové elektrárny budou hrát ve střednědobém horizontu klíčovou roli v Evropě a budou zajišťovat stabilní dodávky elektřiny v době přechodu k obnovitelným zdrojům elektřiny. V některých zemích počítá dokonce s dalšími 30 lety.
Podle něj sice tradiční elektrárny už nebudou generovat vysoké zisky jako v minulosti, ale budou stále důležité jako zdroj záložní energie při výpadcích „zelených“ elektráren. V tomto sektoru i nadále počítá s přiměřenou návratností investic a tepelné elektrárny považuje za realistickou možnost výroby elektřiny i do dalších let.
Rovněž v Německu, které nechce dále spoléhat na jaderné a uhelné elektrárny, stále tvoří 40 procent energetického mixu hnědé a černé uhlí. I když se rozvíjí technologie baterií pro ukládání energie z obnovitelných zdrojů, zatím nemají podle Křetínského dostatečné kapacity, aby dokázaly výpadky dodávek pokrýt.
Často se to řeší importem elektřiny z okolních zemí, zejména z Francie, která produkuje tři čtvrtiny elektřiny z jádra. „Pokud počítáte pouze s importem elektřiny z Francie, tak dojdete k závěru, že to nemůže stačit,“ dodává Křetínský.
Dále čtěte:
