Další díl postřehů bankéře k dění na finančních trzích
Středa 22. října Banka Wachovia oznámila rekordní kvartální ztrátu téměř 24 miliard dolarů. Na Wall Streetu se říká, že kdo se dotkne Wachovie, dopadne špatně. Bývalý šéf Merrill Lynch musel krátce po své zmínce, že uvažuje o spojení s Wachovií, opustit funkci (samozřejmě to nebyl ten úplně hlavní důvod). Morgan Stanley o podobné transakci uvažoval koncem září a jeho akcie se následně zřítily. Citigroup se pustila do stejné transakce o chvíli později a nakonec musela se skřípěním zubů vycouvat před Wells Fargo. Akcie Wells Fargo se při oznámení ztráty propadly o pouhá čtyři procenta, takže i trh nakonec rozhodl, že o nic nejde. Ve zprávách se mezitím objevuje informace, že ve Švýcarsku se demonstruje před sídlem UBS s transparenty „vraťte bonusy“. Asi to bude první případ, kdy se zaměstnanci banky rozhodli veřejně bojovat za své odměny… Moment, to nezní moc pravděpodobně, to se přece vždycky řešilo individuálně za vydatné pomoci právníků. Nakonec se situace vyjasňuje – protest je namířen proti vedoucím představitelům banky, kteří byli z titulu svých funkcí zodpovědni za hospodaření banky.
Čtvrtek 23. října Téma snižování počtu zaměstnanců není vyhrazeno pouze bankám na západ od Prahy. Ruský gigant Sběrbank oznámil možnou redukci až o 20 procent, a to jde čistě o komerční banku. Sousední VTB zase pořádně zchladila své zaměstnance ambiciózně budované divize investičního bankovnictví (ti si ale uměli vybrat načasování!), že s bonusem by moc počítat neměli. Samozřejmě pouze ti, kteří jej nemají na nějakou dobu smluvně zajištěný. A těch asi příliš nebude, do VTB přecházely budovat armádu zatím především poměrně vysoce postavené šarže. Naskýtá se zajímavá otázka, zdali zaměstnanci s garantovaným bonusem v bankách, které již nejsou mezi námi, teď můžou přihlásit svoji pohledávku v konkurzu, a jaká bude procentní výtěžnost.
Pátek 24. října Dnes máme zase stop den. Ruská burza je krátkodobě pozastavená, Ukrajina a Rumunsko následují. To vše se odehrává na pozadí dalšího světového rekordu! Volatilita krátkodobě na hodnotě 90. Už to jistě bylo všude zmiňováno, ale jen pro pořádek uvedu, že ani asijská a ruská krize, prasknutí dot-com bubliny, 11. září 2001 či pád Enronu a Worldcomu nedostaly tržní volatilitu nad hodnotu 50. Nebyly snad už bezprecedentní hodnoty dosaženy a nenastane teď už slibovaná korekce směrem k normálu? V obdobných situacích se nechají někteří roztomile unést, jako když před několika měsíci viděl analytik jedné významné banky cenu ropy na 200 dolarech za barel. I když je pravda, že když ji nějaký ten měsíc předtím viděl na 100 dolarech, všichni se mu tehdy smáli – ale ne moc dlouho.
Víkend 25.–26. října Je zajímavé, jak ještě zjara byla velkým tématem ve světové ekonomice inflace. Obratem o 180 stupňů teď začínáme diskutovat o možných rizicích deflace. Jestli je inflace strašidlo, pak deflace musí být lucifer sám. Po pročtení pár studií zůstává nálada pochmurná, a tak přišel čas trochu podpořit soukromou spotřebu domácností. Jeden kolega přišel s teorií, že recesí je třeba se prokonzumovat – pokud si všichni dáme zásadu utrácet víc a nebudeme odkládat nákupy statků dlouhodobé spotřeby až na lepší časy, recesi společně ubijeme. Soudě podle toho, že mi nedávno v jedné restauraci při rezervaci s týdenním předstihem nabídli na neděli večer stůl pouze od 22 hodin, asi má tato teorie množství zastánců. Tak teď už snad jen aby bylo pořád z čeho utrácet.
Pondělí 27. října Maďarský záchranný plán byl podle očekávání úspěšně představen pod taktovkou Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské centrální banky. MMF se musí zase cítit ve své kůži. Po deseti letech relativní stability, kdy nebylo příliš čím se zabývat kromě teoretického výzkumu a případného poradenství, je teď práce až nad hlavu. Vzdáleně mi to připomíná jednu nedávnou diskusi s kolegou z právnické branže. Když jsme rozebírali aktuální dění, prohlásil, že teď se pomalu (zase) stává odborníkem na restrukturalizace, fúze a akvizice, zatímco ještě na jaře byl vyhlášeným specialistou na kapitálové trhy. Rozdíl je snad ten, že on má práce vždycky dost, aspoň to tvrdí. Ne všichni mají to štěstí fungovat jako chameleon-profesionál. Po návratu z kapučína si trhy mezitím sáhly na nové dno.
Úterý 28. října V posledních měsících se vedla spousta debat o nejrůznějších indikátorech recese. Máme tu například vytíženost firemního fitness centra (v recesi roste), koeficient návštěvnosti kantýny (v recesi roste, i když hodně z nás zatím tvrdě vzdoruje), ukazatel počtu přijatých a odeslaných e-mailů za hodinu (v recesi klesá) nebo počet zaměstnanců investičních bank, kteří mají čas po večerech psát deníček (vyskytuje se vzácně, a to pouze v recesi). Místní investigativní novináři přišli se zajímavým pohledem na to, jak vypadá „recesní“ oblékání. „Křiklavé“ košile a kravaty jsou na ústupu (aspoň u těch, kteří je vůbec kdy nosili), a někteří prodejci dokonce otevřeli ve svých obchodech sekce nazvané Bílá zóna. Aspoň nás přestanou bolet oči z kontraproduktivní kreativity některých kolegů. V Saville Row (ulice plná zakázkových krejčovství) se také připravují na hubenější časy a produkce se přesouvá do základních modelů a upravované strojové produkce. To samé se týká i spousty dalších služeb a výrobních podniků – bez podpory spotřeby ze City se jim bude dýchat velice těžko.
Středa 29. října Krátkodobé oživení na trzích zatím pokračuje, volatilita klesá… že by ten vymodlený „rebound“ zrovna teď nastával. Někdo tu spočítal, že oživení trhů přichází několik měsíců před obratem v makroekonomickém vývoji. To by bylo perfektní.
Čtvrtek 30. října Objevují se další a další zprávy o zpomalení americké ekonomiky. Poslední údaje o prodejích motorových vozidel jsou srovnatelné s obdobím druhého ropného šoku na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Ti, co ale auto mají, se snad můžou konečně těšit na levný benzin. Objevili jsme ale jeden úplně nový jev, o kterém nás informoval kolega. V jejich kantýně visí čerstvé oznámení, že z důvodu prudkého nárůstu cen „některých“ komodit budou muset zdražit croissanty a kapučíno. „Některé“ komodity se nepodařilo zatím identifikovat, asi jde o sluneční svit a pěkné počasí – toho je v Londýně na podzim opravdu nedostatek. Trh si z dražších croissantů a zpomalení světové ekonomiky nic nedělá a akciový index rozvíjejících se ekonomik vykazuje nejvyšší denní nárůst v historii. Bilancování 31. října až 3. listopadu Přišel říjnový účet. Na 5 800 000 000 000 dolarů. Přesně na tolik někdo vyčíslil globální ztráty investorů za právě ukončený měsíc. A to je po zázračném oživení posledních dní. Ti šťastní, co se zmítají na vlnách, ale nepotápějí se (jak praví latinské pořekadlo), se snaží na krvavý říjen co nejrychleji zapomenout.
Úterý 4. listopadu Sága amerických prezidentských voleb je u konce. Americké trhy poměrně výrazně rostou, i když otázka je, proč vlastně. Vtipní komentátoři tomuto jevu hned dali nálepku „Obama faktor“. Něco tu nesedí – demokratický kandidát se netají podporou větší regulace a že by trhy letěly vzhůru radostí, že budou regulovány? Jde samozřejmě o mnohem komplexnější politicko-ekonomicko-filozoficko-sociologickou otázku, kterou radši nechme na jindy.
Středa 5. listopadu Tak to vypadá, že se žádný Obama faktor nekoná. Jak letěly zejména americké trhy v úterý nahoru, dnes se sunou stejnou rychlostí dolů – na obrázku to vypadá jako pěkná špičatá čepice. Že by povolební kocovina? Spekuluje se, že novým ministrem financí se může stát Jamie Dimon, současný šéf JPMorgan. Pokud by řídil americkou ekonomiku stejně jako doposud banku, recese by právě skončila. A také by založil tradici, že do budoucna je kvalifikačním předpokladem pro tento post pozice generálního ředitele velké banky. Odcházející ministr Hank Paulson měl za sebou působení ve stejné funkci v Goldman Sachs.
Autor, který si přeje zůstat v anonymitě, je londýnským manažerem americké investiční banky
