PRAHA (zdf) – Svoboda slova, a tím pádem i demokracie v Česku jsou ohroženy a vláda by měla zasáhnout! Je to úplný nesmysl, jediné, co by státní úředníci měli udělat, je nemíchat se do sporu. Takové je spektrum argumentů k posouzení vážnosti sporu, který se rozhořel na tiskovém trhu poté, co s firmou Mediaprint & Kapa Pressegrosso vypovědělo distribuční smlouvy několik nejvýznamnějších vydavatelů, kteří jsou zároveň majoritními vlastníky konkurenční První novinové společnosti - PNS (EURO 44/2002).
Vedení společnosti Mediaprint delší dobu varuje před vytvořením nebezpečného monopolu na šíření informací v zemi, protože konkurenční PNS by tak měla hrát dominantní roli v distribuci tisku. Poslanec Michal Doktor (ODS) už ve věci dokonce interpeloval ministra kultury Pavla Dostála. Jeho postoj je zatím zdrženlivý. „Nenechám se dohnat k tomu, že bych na základě vágních obvinění novelizoval tiskový zákon,“ řekl nedávno pro EURO OnLine Dostál. Ministr si nechal vypracovat právní analýzu situace, zatím ale kauzu považuje za běžný obchodní spor.
„V České republice právě vzniká monopol na šíření informací a názorů. Taková situace by v členských zemích buď nemohla vůbec nastat, nebo by majitelé, vydavatelé a distributoři tisku byli stíháni jako obyčejní kriminálníci,“ prohlásila minulý týden výkonná ředitelka české kanceláře Media Observatory Irena Válová na základě analýzy evropské mediální legislativy. Media Observatory přitom v Česku s podporou Evropské komise založila Mezinárodní federace novinářů. Závěry své analýzy předala Válová vládě a Poslanecké sněmovně.
Normy Evropské unie považují tisk za zboží strategického a zvláštního významu stejně jako obranu a bezpečnost země. V sousedním Německu, odkud pocházejí vlastníci většiny vydavatelství, jež jsou nyní ve sporu s Mediaprintem, reguluje trh s tiskem zvláštní zákonné ustanovení, podle kterého je fúze vydavatelských a distribučních podniků – ať už formou holdingového uspořádání, nebo kontrolou akciového podílu – posuzována dvacetkrát přísněji než slučování běžných firem. Základem německé regulace je podnikový obrat, v případě vydavatelů a distributorů přitom dvacetkrát nižší než u ostatních firem. Česká PNS je přitom vydavateli ovládána právě kontrolou akciových balíků. Britský zákon o konkurenci považuje tiskový podnik za firmu zvláštního významu. Před speciální komisi musí v případě fúze předstoupit jakýkoliv vydavatel s nákladem vyšším než padesát tisíc výtisků. Ve Francii zase nesmí mít v tiskových a distribučních firmách zahraniční kapitál větší než dvacetiprocentní podíl a nerespektování tohoto ustanovení je považováno za trestný čin.
Generální ředitel vydavatelství Ringier Tomáš Böhm, který je zároveň šéfem Unie vydavatelů, tvrdí, že Válová evropskými zákony argumentuje mimo kontext. „My se opravdu nesnažíme o žádný monopol. To, že distribuční firmy jsou vlastněny vydavateli, není v Evropě výjimkou,“ vysvětluje Böhm. Jeho slova potvrzují také informace agentury ČTK, podle níž například na Slovensku a v Belgii fakticky existuje monopol na distribuci tisku a například v sousedním Rakousku většina vydavatelů rovněž kontroluje šíření svých periodik. To nijak neohrožuje svobodu slova ani demokracii, uvedl ředitel vydavatelství Economia Michal Klíma, který je současně členem výkonného výboru Světové asociace novin se sídlem v Paříži. „Jediný problém pro svobodu slova je možnost intervence vlády do způsobu distribuce tisku,“ uvedla světová asociace vydavatelů ve svém oficiálním prohlášení.
Ať už se kabinet rozhodne do sporu zasáhnout, či nikoliv, v uplynulých dnech daly již dva krajské soudy svým verdiktem za pravdu Mediaprintu. Vydavatelství Vltava-Labe-Press (VLP) prý vypovědělo distribuční smlouvy neplatně, justice proto uložila VLP okamžitě umožnit odběr novin k distribuci v síti Mediaprintu. Prokurista firmy Václav Čihák ale potvrdil, že vydavatel se soudnímu nařízení vzpírá a noviny nadále odmítá vydat. Šéf VLP Vladimír Poříz tvrdí, že firma rozsudek dosud oficiálně neobdržela.
