Kristýna v režii ČT

Nekvalitní nahrávku rozhovoru poslankyně Kočí zřejmě upravovali zaměstnanci studia České televize v Ostravě

Jde o jednu z nejkontroverznějších tajně pořízených nahrávek, která zásadním způsobem ovlivnila politické dění v Česku. Slova bývalé šéfky poslanců Věcí veřejných (VV) Kristýny Kočí z dubna letošního roku nad „kapučínkem“ o chystaném puči v ODS a tom, že „VV musejí do hajzlu z celý tý vlády“, jinak se premiér Petr Nečas v ODS od kliky okolo Petra Tluchoře dozví, „běž do hajzlu, jsi mrtvej“, či o tom, s kým Kočí „píchá, či nepíchá“, už zlidověla. Dokonce na jejich základě vzniklo představení Kristýna – blonďatá bestie. Dosud se ale nevědělo, že v celém zveřejnění nahrávky sehrála zřejmě klíčovou roli veřejnoprávní Česká televize, konkrétně zaměstnanci jejího studia v Ostravě. Právě to přitom vyplývá ze zjištění, která se povedlo nashromáždit týdeníku Euro.

Setkali se na Malé Straně

Připomeňme si tehdejší politické reálie. Koaliční vláda Petra Nečase byla na počátku dubna na pokraji krachu kvůli obvinění poslance VV Jaroslava Škarky, že ho výměnou za loajalitu uplácel Vít Bárta, které bez poslancova vědomí nahrál Respekt. Začaly se potvrzovat informace o sledování politiků ODS v Praze ze strany detektivní agentury ABL, patřící dříve Vítu Bártovi. O pár dní později přišla s obviněním, že ji chtěl Bárta uplatit půlmilionem korun, také Kristýna Kočí. Zároveň s tím MF Dnes zveřejnila dokumenty popisující Bártův plán z roku 2008 na ovládnutí veřejné moci za pomoci uplácení a kompromitování. ODS včetně Nečase hřímala o „deABLizaci“ vlády. Část občanských demokratů, reprezentovaná hlavně tehdejším šéfem poslanců Petrem Tluchořem, se nehodlala spokojit s Bártovou demisí na post ministra dopravy a volala po radikálním řešení: vyhazovu véčkařů z kabinetu.
Za této situace se v sobotu 9. dubna Kočí schází se svým kamarádem z Frýdku-Místku Lukášem Víchem a Markétou Dobešovou, tajemnicí moravskoslezských véčkařů a asistentkou Kočí. Setkání proběhlo v kavárně Segafredo na pražské Malé Straně. Vích sedící vedle Kočí má v kapse zapnuté nahrávání na mobilním telefonu a z nahrávky je patrné, že především on Kočí kladenými otázkami provokuje k dalším vulgárním popisům politické reality v ODS i ve vládě (mimochodem „slavné“ slovo „píchat“ používá v souvislosti s Pavlem Drobilem a Petrem Tluchořem v otázce poprvé právě Vích).
Nahrávka se poprvé objevuje ve středu na serveru Týden.cz, kam ji donesl Vích osobně. Její zveřejnění potvrzuje o den starší informace Lidových novin, že Kočí spolu s Tluchořem postupovali několik týdnů koordinovaně s cílem odloudit minimálně sedmičku véčkařských poslanců tak, aby se vláda obešla bez Věcí veřejných. A že Tluchoř byl tím, kdo v rámci ODS prosazoval tu nejradikálnější variantu oproti umírněnějším představám premiéra Nečase i šéfa TOP 09 Karla Schwarzenberga. Situace se středečním zveřejněním nahrávky, kterou po Týdnu odvysílá ve večerním zpravodajství i Česká televize (ČT), rázem mění. Z Kočí je celonárodní vulgární slepice a z Tluchoře zákeřný pučista. Po několika dalších dnech zmatků se rozruch uklidňuje a koaliční vláda pokračuje v nezměněném složení.

Jak se čistí nahrávka

Příběh slavné nahrávky ale začal o několik dní dříve, než Vích ve středu nahrávku donesl do redakce Týdne. Již od neděle ji měl k dispozici redaktor ČT Ostrava Jiří Loučka. Spolu se svým dlouholetým kamarádem Víchem ji již v neděli v prostorách redakce ČT poslouchali, tamtéž byla původně špatně poslouchatelná nahrávka s největší pravděpodobností zvukově vyčištěna. Loučka navíc nejednal na vlastní pěst. Na rozdíl od vedení ČT a ředitele zpravodajství Karla Nováka měl o nahrávce podle Loučkových slov informace i editor Dalibor Bártek (jehož reportáž s tajnou nahrávkou Marka Dalíka pro pořad Reportéři ČT kdysi zahájila pád vlády Mirka Topolánka). A zasvěcena zjevně byla šéfka ČT Ostrava Šárka Bednářová, pověstná například nadstandardními vztahy se socialistou Lubomírem Zaorálkem.
Podnikatel Lukáš Vích s nahrávkou Kočí ve svém mobilním telefonu ujížděl zpět do Frýdku-Místku. Podle dostupných informací ji nejprve nabízel poslanci ODS za Moravskoslezský kraj Igoru Svojákovi. „Lukáš mi telefonoval při cestě do Frýdku-Místku v sobotu odpoledne, že se mnou potřebuje mluvit, že pro mě má něco velmi důležitého. Přijel zhruba hodinu před půlnocí, zazvonil před domem, já jsem vyšel ven a on mi začal pouštět nahrávku, kde nebylo téměř nic rozumět, nebo velmi špatně rozumět. A zkoušel mi svými slovy sdělit, co se v té nahrávce nachází,“ popisuje Svoják. „ Já jsem na to řekl: ,Lukáši, promiň, ale to je velmi silně za hranou mého vnímání a toho, co jsem schopen vstřebat.‘ Slušně řečeno jsme se rozloučili,“ dodal.
Den poté – v neděli – se Vích sešel s redaktorem Loučkou. Ten se to sice zpočátku týdeníku Euro snažil popírat, pak ale setkání i fakt, že nahrávku dostal už v neděli, přiznal, stejně jako ostatní zaměstnanci ČT Ostrava. Informaci, že jednu „vyčištěnou“ kopii si lidé z televize ponechali a druhou si Vích odvezl s sebou, nicméně nepotvrdil. „Já jsem to dostal ten den, kdy to vydal Týden.cz. Tak jsem to v práci ukázal, tam jsme se nad tím zamysleli a v podstatě jsme to poté, co jsme ověřili pravost/nepravost, poslali kolegům do Prahy. V ČT máme nějaký etický kodex, a tím jsem také vázán. Čili musím chránit své zdroje,“ přesvědčoval zprvu Loučka. Až po několika doplňujících dotazech, včetně toho, že podle informací týdeníku Euro byla nahrávka už v neděli v ostravské redakci ČT, a tamní technik ji měl dokonce zvukově vyčistit, Loučka připustil: „No jasně, tak dobře. Ano, bylo to tak. Vy, když máte, pane kolego, nějaké své zdroje, také je nebudete hned odkrývat. Ano, měl jsem to, slyšel jsem to. Protože Lukáš Vích mě oslovil. On ví, že jsem novinář, my se známe odmala. Jsme z jednoho města, z Frýdku-Místku. Pro vaši ilustraci, je to město se 60 tisíci obyvateli. Tady se všichni znají. Jsme stejně staří. Ale čistit to? To určitě ne, čistit ne. To ani nejde vyčistit. Nebo vyčistit… Jak se to nazve.“
Na otázku, proč takového sólokapra neodvysílali hned, Loučka uvedl, že se na odložení reportáže dohodl se svým nadřízeným Bártkem. „No, my jsme se prostě v práci poradili a prostě jsme takzvaně počkali. Mluvil jsem o tom s Daliborem Bártkem jako se svým přímým nadřízeným. A zvolili jsme takový postup, jaký jsme zvolili. Vy říkáte, že byste to zveřejnil hned, ale víte, jak je to všechno… Tím nechci nic naznačovat, proboha. Prostě jsme počkali. Zvolili jsme tento postup,“ doplnil Loučka.
Zvukový technik ostravské ČT Jan Hrdý nepřímo naznačuje, že tehdy podobnou nahrávku v rukou měl. „Já jsem měl něco v rukou a nevím, co to bylo. Já jsem to upravoval pouze, řekněme, akusticky. A vůbec nevím, co to bylo. Jestli to bylo ono, nevím. Je to možné, to zcela nevylučuji. Ale taky… Prostě si nejsem jist, že to bylo ono,“ říká Hrdý. „Už si to nepamatuji. To je dlouho. Nevím, jestli to bylo ono. Tady se dělá spousta všelijakých věcí. Já s tím nemám nic společného a nechci mít nic společného,“ dodal na adresu nahrávky Kočí.

Vědí, nevědí

Dalibor Bártek a Šárka Bednářová v rozporu s tvrzením redaktora Loučky shodně říkají, že ČT nahrávku k dispozici neměla. Připouštějí ovšem, že ji Loučka s Víchem v neděli přímo v redakci poslouchali. „Absolutně nesouhlasím s tím, že se to u nás zpracovávalo. Pokud vím, tak se pan Vích, který tu nahrávku pořídil, obrátil na našeho redaktora Jiřího Loučku, protože se znají od dětství. Věděl, že pracuje v ČT, tak se na něj obrátil s tím, že by mohla být zajímavá pro Českou televizi. Bylo to v neděli, Jiří s ním zajel do televize, jenom si tu nahrávku poslechli a Vích si tu nahrávku odvezl. My jsme tu nahrávku neměli. Já jsem se to dozvěděla až třetí den a zuřila jsem,“ popisuje Bednářová.
„Jiří to řekl jen editorovi Daliboru (Bártkovi), že něco takového by mohl mít. Ani Dalibor to nebral vážně, protože to mohlo být, nemohlo být. Neměli jsme to v rukou, navíc to bylo špatně slyšitelné, jen něco málo, útržkovitě. Pak jak mi to Jiří vyprávěl, tak jsme de facto čekali. Vích mu slíbil exkluzivitu, že nám ji dá. A on nám ji nedal, odvezl si nahrávku, nevím, kam s ní jel. V ČT se nic neupravovalo a ani by to nebylo možné, máme nějaký etický kodex, kontrolu. To je nepřijatelný postup a Jiří Loučka by takhle nepostupoval,“ dodala šéfka ostravské ČT.
Zároveň ale Bednářová de facto připustila, že bez techniky ČT nebyla nahrávka poslouchatelná. To když odpovídala na dotaz, proč tedy Loučka s Víchem nahrávku vůbec poslouchali v prostorách České televize. „Protože (Loučka) nevěděl, co (Vích) má, on (Vích) něco blábolil. (Loučka) netušil, že má nějakou nahrávku, která by mohla potvrzovat nějaké záludnosti, které by se mohly dít ve straně Věci veřejné. Jiří Loučka tvrdil, že na tom chrchlátku, které doma má, nebo na tom mobilu to nebylo slyšet. V podstatě si to šli k nám poslechnout na nějaké zařízení, jestli je to slyšitelné, ale nic se neupravovalo,“ konstatuje Bednářová.
Ještě trochu odlišnou verzi nabízí editor Bártek, o kterém sám Loučka tvrdil, že se dohodli odvysílání nahrávky společně odložit. „Jako editor jsem se o existenci nahrávky dozvěděl v pondělí dopoledne od kolegy Jiřího Loučky. Sdělil mi, že jej v této souvislosti o víkendu kontaktoval člověk, kterého zná z Frýdku-Místku, který jej nejprve pouze slovně informoval o tom, co měla K. Kočí uvést na jejich soukromé schůzce. Aby si to kolega ověřil, jel s dotyčným do ČT, kde si nahrávku společně pustili na zařízení, které umožnilo nastavit zvukový výstup tak, aby byl srozumitelný. Podle J. Loučky dotyčný posléze nahrávku vzal s tím, že se jede poradit do Prahy, jak s ní dále naložit. Přičemž J. Loučkovi přislíbil, že pakliže se rozhodne nahrávku zveřejnit, učiní tak exkluzivně prostřednictvím ČT. Takto jsem byl v kostce informován, a proto jsem Jiřího Loučku požádal, aby byl s dotyčným v kontaktu a udělal vše pro to, abychom nahrávku získali a mohli s ní veřejně pracovat. Bohužel až do středy toho týdne dotyčný pouze sliboval, že zachová exkluzivitu směrem k ČT, avšak nakonec se rozhodl uvolnit nahrávku nejdříve časopisu Týden. Teprve poté jsme se k ní dostali my,“ líčí Bártek. „Osobně jsem nebyl u toho, když kolega Loučka s autorem nahrávky přišli záznam přehrát do ČT, avšak podle informací, které jsem obdržel jak od kolegy Loučky, tak zprostředkovaně od technika ze zvukárny, nikdo s nahrávkou nemanipuloval ani ji nijak jinak neupravoval. Redaktor si nahrávku, nebo její část, to opravdu nevím, pouze poslechl, aby si ověřil pravdivost tvrzení autora nahrávky,“ dodal. Podle Bártka nemohli „rozhodnout o pozastavení vysílání, když jsme nahrávku neměli. Myslím, že každý ví, že kdybychom nahrávku měli, z pozice editora bych udělal vše pro to, abychom ji mohli zveřejnit“.

Vích Ostravu umí

Sám Vích se už k okolnostem pořízení, čištění a následného dalšího osudu nahrávky Kristýny Kočí vyjadřovat nechce. „Víte, co já nechápu? Že má po takové době někdo ještě zájem to rozpatlávat. Já si myslím, že ta nahrávka pořízená do mobilního telefonu byla i tak poslouchatelná, akorát ten mobilní telefon má možná problém to přehrát tak, aby tomu bylo rozumět,“ odpovídal Vích stručně. „Pro mě ta kauza celá skončila. Já nejsem žádným ústavním činitelem, nebo nějakým způsobem… Já už se prostě na to téma odmítám bavit. Já vám nic potvrzovat ani vyvracet nebudu,“ řekl.
Faktem je, že byť spolu v prostorách ostravské ČT Vích s Loučkou skandální nahrávku Kristýny Kočí minimálně poslouchali a Loučkovi nadřízení o ní zcela určitě věděli od pondělí, jak tvrdí Bártek, ve zpravodajství ČT v Praze neměli až do středy o ničem ani potuchy. „Ostravské studio je autonomní část ČT. O tom, že vůbec nějaká nahrávka existuje, jsem se dozvěděl až ve středu poté, co to zveřejnil Týden.cz. Nahrávku poslala ve středu večer elektronicky ostravská redakce. První informaci o tom, že ČT nahrávku vlastní, jsem získal právě v té době – tedy ve středu večer,“ sděluje ředitel zpravodajství ČT Karel Novák. O rolích ostravských kolegů podle svého tvrzení nic neví. Na otázku, zda je pro něj přípustné, aby veřejnoprávní televize pomáhala s úpravou kompromitujících materiálů, si Novák vymínil odpověď jen v obecné rovině: „Pokud by k tomu mělo dojít, tak je to samozřejmě nepřípustné.“ Nováka o nahrávce informovala až zástupkyně šéfredaktora pro nová média a speciální projekty ČT Pavlína Kvapilová, které ve středu s nabídkou nahrávky volala přímo Bednářová.
Hlavní aktérka celé kauzy Kristýna Kočí je bytostně přesvědčena, že k úpravám nahrávky v ČT muselo dojít. „Vích tvrdil, že si to nahrál na mobilní telefon. Kdyby se s tím nemanipulovalo, nemohla být takhle dobře slyšitelná. On ten telefon ani neměl na stole, ale seděl vedle mě a telefon měl ještě v kapse na druhé straně, ne v té u mě. To podle mě znamená, že bez nějakého odborného zásahu by to nemohlo být v takové kvalitě,“ míní Kočí. „Že má Lukáš Vích exkluzivní vztahy s redaktorem Loučkou, jsem věděla. Vích se dokonce vždy chlubil, že Českou televizi v Ostravě velmi dobře umí. Jestli je pravda, že se na tom nějak podílela Česká televize jako celek, a ne jeden redaktor Loučka, je to pro mě šokující, protože jsem přesvědčená, že by veřejnoprávní televize měla fungovat jinak,“ podotýká Kočí.