Kritický bod

3. 6. 2008

Pro mnoho Američanů jsou nebetyčné ceny ropy poslední kapkou

Benzín v ceně téměř čtyř dolarů za galon (3,8 litru – pozn. překl.) ruinuje v Charlotte v Severní Karolíně „ty, kteří přežili“, jak je nazývá úvěrový poradce Bruce G. Hamlett. Jsou to lidé, kteří dodržovali pravidla hry a vytrvale spláceli své hypotéky a platili za služby, i když jejich sousedé rezignovali a odstěhovali se, takže po nich zbyly prázdné domy. Současné šílené ceny u čerpadel vyvádějí z konceptu i tyto přeživší. „Ptají se: 'Mám natankovat benzin, nebo zaplatit tenhle účet za služby, či zaplatit hypotéku?'“ říká Hamlett, ředitel pro ekonomickou nezávislost v charlottské neziskové organizaci United Family Services, „dospívá to do bodu, kde je to nemožná volba.“
Dvojité otřesy z ropy a bydlení se pro americkou ekonomiku staly vzájemně posilujícími faktory, potenciálně proměňujícími to, co může být mírnou recesí, v cosi hrozivějšího. Obavy mají dokonce i ti ekonomové, kteří se domnívají, že by se USA mohly recesi vyhnout. Jak se zdá, ceny bydlení zažívají na většině území USA volný pád. Dne 27. května agentura Standard & Poor's oznámila, že S&P/Case-Schillerův index cen nemovitostí se v prvním čtvrtletí propadl o rekordních 14,1 procenta proti úrovni o rok dříve. A teď ropa. Po téměř třicetiprocentním vzestupu během dvou měsíců na 131 dolarů za barel na Newyorské obchodní burze 28. května je dvakrát dražší než před rokem. „Dosud bylo závažnější otázkou bydlení. Teď bych přisoudil energii potenciálně stejný rozměr,“ prohlašuje James D. Hamilton, ekonom z Kalifornské univerzity v San Diegu. Stačí to k tomu, aby to spoustu lidí naprosto sklíčilo. Podle průzkumu spotřebitelské důvěry provedeného organizací Conference Board, který byl zveřejněn 27. května, očekávání Američanů týkající se ekonomiky v příštích šesti měsících dosáhlo nejnižšího bodu od ponurých dnů prosince 1973 za dlouhé recese způsobené arabským ropným embargem. Ani podniky nejsou bujaře naladěné. Nové objednávky zboží dlouhodobé spotřeby se v dubnu snížily o půl procenta, což je třetí pokles během čtyř měsíců. Michael S. Hanson, vedoucí americký ekonom banky Lehman Brothers, očekává, že americká ekonomika vzroste v roce 2008 o mírné 1,2 procenta a v roce 2009 o ještě slabších 0,6 procenta, protože bude pokračovat protivítr způsobený ropou, bydlením a sníženou úvěrovou schopností. Historie ukazuje, že když se jim poskytne čas, Američané se dovedou přizpůsobit téměř všemu, počínaje zánikem rodinné farmy a konče úbytkem pracovních míst v továrnách. V dlouhodobém výhledu se mohou přizpůsobit vysokým cenám ropy tak, že si budou kupovat palivově účinnější vozidla nebo hledat zaměstnání blíže u svého bydliště. Stejně tak, když budou mít dost času, nebudou-li si moci dovolit stávající bydlení, budou se moci nakonec dohodnout se svými věřiteli nebo se v klidu přestěhovat do levnějšího domu či do pronájmu. Potíž je v tom, že teď nejde o dlouhodobý výhled. Dva údery rostoucích cen energie a klesajících cen bydlení dopadly tak rychle za sebou, že mnoho amerických rodin a podniků spíše přichází na mizinu, než aby se přizpůsobovalo. Důkazem toho je rychlý nárůst zabavování majetku kvůli nezaplaceným hypotečním dluhům, bankrotům a ztrátám zaměstnání. Město Charlotte je na tom vlastně lépe než většina míst. V metropolitní oblasti byly ceny bydlení v březnu jen nepatrně vyšší než před rokem. Daleko horší situace je v takových městech jako Miami (o 25 procent nižší než loni), Detroit (o osmnáct procent nižší), Phoenix (o 23 procent nižší) a Las Vegas (o 26 procent nižší). Potíže s ropou a bydlením pociťují nejsilněji střední a nižší střední vrstvy. Nemajetní lidé jsou postiženi méně, protože nevlastní automobily ani domy, kdežto zámožní lidé mají polštář v podobě úspor a náhradních příjmů, které jim pomáhají přečkat svízelné období bez úhony. Ti uprostřed takový štít nemají. Pokud jde o podniky, nejvíce postiženy jsou ty sektory ekonomiky, jež jsou vydány napospas stoupajícím cenám ropy i klesajícím cenám bydlení. Vezměme si takový Detroit. Výrobci automobilů jsou likvidováni kvůli klesajícím prodejům SUV a pickupů, které mají velkou spotřebu benzinu a dosud měly lví podíl na jejich ziscích. Propad trhu s bydlením zároveň zpřísnil úvěrové podmínky, což ztížilo dostupnost půjček na automobily a zastavilo proud spotřebitelských úvěrů se zajištěním nemovitostí v soukromém vlastnictví, které hodně lidí využívá k nákupu vozidel. Odbyt motorových vozidel v USA se v dubnu snížil na roční tempo 14,4 milionu z celkových 16,6 milionu kusů v loňském roce. Autovýrobci nemohou moc dělat s omezenou tvorbou úvěrů, takže se zaměřují na výrobu vozidel s nižší spotřebou paliva. „Jde o strukturální, nikoli cyklickou změnu,“ přiznal nedávno reportérům generální ředitel společnosti Ford Motor Alan R. Mulally.

SKUTEČNÁ ENERGETICKÁ KRIZE Dvojitý úder v odvětví bydlení a ropy působí bolení hlavy ve Federálním rezervním systému (Fed). Jeho političtí činitelé si umějí poradit s jedním otřesem v určitou dobu, ale je těžké vymyslet taktiku pro řešení obou najednou. Propad cen bydlení je deflační, protože způsobuje, že se lidé cítí chudší. To je argumentem pro mírnější měnovou politiku. Vzestup cen ropy rovněž lidi ochuzuje, ale má i inflační dopad. Dne 28. května ohlásila společnost Dow Chemical zvýšení cen až o 20 procent, vyvolané tím, co prezident a výkonný ředitel Andrew Liveris nazval „skutečnou energetickou krizí“. V ideálním případě by Fed rád snížil úrokové sazby, aby postavil bydlení znovu na nohy a kompenzoval deflační účinky vyšších výdajů za pohonné látky, aniž by se investoři a veřejnost museli obávat, že nezasahuje rázně proti inflaci. Jak poznamenává Mark Gertler, ekonom z Newyorské univerzity: „Hodně diskuse vycházející z Fedu má za cíl podepřít důvěryhodnost.“
Nebezpečím pro Fed je, že ekonomika zůstane ve zpomaleném chodu, ale rostoucí inflační očekávání zabrání centrální bance, aby poskytla peněžní pomoc. To by mohla být špatná zpráva, zvláště když vysoké ceny paliv polykají čistý příjem právě v době, kdy se Američané rozhodují, že budou více šetřit, aby kompenzovali prudkou ztrátu hodnoty svého majetku v podobě bytů a domů. Vyšší míra úspor je dobrá pro dlouhodobé zdraví americké ekonomiky, ačkoli by byla vražedná pro krátkodobý ekonomický růst, kdyby stoupla příliš náhle. Zdá se divné, že ceny ropy prudce stoupají v době, kdy propad trhu s bydlením tlumí ekonomický růst. Jedním z vysvětlení je přirozeně to, že hlad po ropě je pořád ještě velký v Číně a dalších částech světa, kde je mohutnější růst. Avšak dokonce ani v USA vysoké ceny ropy zatím moc nezapůsobily na snížení poptávky. Je to proto, že není připravená náhražka. Lidé teď spotřebovávají téměř tolik benzinu jako v době, kdy stál polovinu, protože nemají moc jiných možností, chtějí-li nakupovat potraviny a jezdit do zaměstnání. Na druhé straně se o moc nezvýšila ani těžba ropy, protože společnosti už ze stávajících polí těží naplno. Výsledkem je to, že prudce stoupající cena nezpůsobila přebytek, jak by se dalo očekávat, kdyby ropa byla předražená. A to povzbudilo spekulanty, aby dál tlačili ceny nahoru, a tím zkoušeli, co trh vydrží (viz strana 89). Americká ekonomika však pozvolna jeví známky, že se chová tak, jak předpovídají učebnice, totiž přizpůsobuje se vyšším cenám ropy. Aerolinie začínají rušit linky a zvyšovat ceny letenek, což patrně omezí používání paliva prostě tím, že bude zákazníky odrazovat od cestování letadlem. Vzhledem k tomu, že nafta je ještě dražší než benzin, někteří provozovatelé kamionové dopravy nechávají své soupravy zaparkované. Dan Little, prezident firmy Little & Little Trucking v missourském Carrolltonu, nevyjel od března a uvádí, že čas tráví tím, že se pokouší organizovat protesty proti vysoké ceně nafty. A spotřeba benzinu se konečně začíná snižovat, i když jen nepatrně. Tento trend by měl pokračovat, dokud ceny ropy zůstanou vysoké. „Při poslední palivové krizi v sedmdesátých letech jsme byli svědky obrovské schopnosti se přizpůsobit,“ připomíná Edward Glaeser, ekonom z Harvardovy univerzity. V dlouhodobém výhledu podle Glaesera „je automobilový park prostě velmi tvárný“.
Některé sektory mohou očekávat, že z vyšších cen ropy budou mít dokonce užitek. Například ocel vyráběná v USA se stává cenově konkurenceschopnější z důvodu vysokých energetických nákladů na přepravu oceli například z Číny, upozorňuje Jeff Rubin, hlavní ekonom společnosti CIBC World Markets. Rubin konstatuje: „Vzdálenost teď stojí peníze.“ Nakonec by se tedy drahá ropa mohla stát jen dalším životním faktem. Pokud jde o bydlení, pokles cen způsobí, že byty a domy budou dostupné nové generaci kupujících. Ovšem právě teď je těžké zapomenout na bolest.

/text boxu s grafy na s. 22 dole; shora dolů a zleva doprava; čísla na svislých osách stejná jako v originále/
DVĚ POHROMY NARÁZ

Ropa letí vzhůru…

DOLARY ZA BAREL
CENA ROPY*

31. 1. ’00 28. 5. ’08

* KRÁTKODOBÉ FUTURES KONTRAKTY NA ROPU OBCHODOVANÉ NA NEWYORSKÉ OBCHODNÍ BURZE

Pramen: Bloomberg Financial Markets

…kdežto bydlení se potápí

31. 1. 2000 = 100

S&P/CASE-SCHILLERŮV INDEX CEN NEMOVITOSTÍ VE 20 AMERICKÝCH MĚSTECH

31. 1. ’00 31. 3. ’08

Pramen: Standard & Poor’s

/text v červeném obdélníku na s. 23 dole/
Zákazníci a podniky v USA se dovedou přizpůsobit všemu – když se jim poskytne čas. Momentálně mohou spotřebitelé utrpět šok

/popisek v pravém dolním rohu foto na s. 24/
Závratné ceny benzinu právě začínají brzdit spotřebu v USA

/text v červeném obdélníku na s. 24/
Propad cen bydlení je deflační, kdežto vzestup cen ropy je inflační, což staví Fed mezi mlýnské kameny

/text pod čarou na s. 24 dole uprostřed/
BUSINESSWEEK TV Američané snížili počet kilometrů, které najezdili v březnu, což je první pokles zaznamenaný v tomto měsíci za bezmála 30 let. A nyní prudce stoupá prodej úsporných skútrů. Další informace v angličtině se můžete dozvědět tento víkend.