Nezaměstnanost stále roste a sociální rozdíly se prohlubují. Za takového stavu se podle odborníků nemohou účinky sociálních opatření, která přinesla Lisabonská smlouva, dostavit záhy. Říkají ale, že ekonomická krize by mohla fungovat jako „spouštěč“ sociální inovace a reformy tržní ekonomiky.
Autor: Profit
„Krom drobných vylepšení v sociální oblasti toho smlouva mnoho nezmění, pokud se sociální opatření nebudou interpretovat dynamicky,“ prohlásil Philippe Pochet, ředitel Evropského odborového institutu.
Listina základních práv: jde o interpretaci
Lisabon nepřináší Unii v sociální oblasti nové kompetence, ale posiluje ty současné. Odborníci zdůrazňují, že ani Listina základních práv, která má nyní stejný právní status jako Evropské smlouvy, automaticky neposiluje sociální spravedlnost. „Záleží na interpretaci Soudního dvora,“ řekl Pochet.
„Fakt, že smlouva s sebou nese závaznou Listinu základních práv, může mít velký význam,“ podotkl Vladimír Špidla, bývalý komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti. „Sociální práva mohou v budoucnu hrát větší roli v precedenčním právu u Evropského soudního dvora a při fungování Unie obecně,“ dodal.
Příležitost rozvíjet „sociální Evropu“ zde na základě smlouvy jistě existuje, ale rozhodující je, aby se zapojili i političtí aktéři. „Občané vymáhající si svá práva stačit nebudou,“ řekl Pochet. Červnové volby do Parlamentu však posílily středopravicové subjekty, což může podle Pocheta rozvoj v oblasti sociálních práv omezit.
Lisabonská smlouva přináší kromě Listiny základních práv i další záruky pro občany: Milion občanů EU má nově možnost požádat Komisi o konkrétní legislativní úpravu. Smlouva také posiluje pravomoci Evropského parlamentu i národních parlamentů.
Směrem k sociálnímu jednotnému trhu
Ekonomická krize by mohla znamenat ten správný impuls pro rozvoj sociální dimenze fungování Unie. V říjnu pověřil předseda Komise José Manuel Barroso bývalého komisaře Maria Montiho, aby připravil zprávu o doporučeních a východiscích pro budoucnost jednotného trhu.
„Je potřeba nový pohled - jednotný trh a sociální dimenze integrované Evropy se mohou vzájemně doplňovat a posilovat,“ vyjádřil se k pověření Monti.
Podle Itala je způsob, jak se členské země vyrovnají se sílícími sociálními nerovnostmi, které spustila globalizace a ještě prohloubila ekonomická krize, zásadní zkouškou pro tržní ekonomiku a i demokracii.
Montiho vize má dva rozměry: vybrat si to nejlepší ze dvou protichůdných ekonomických přístupů – anglosaského modelu a modelu sociální tržní ekonomiky – a koordinovat daňovou politiky.
Podle expertů je jádrem jednotného trhu v Evropě právě sociální model trhu. Ten spočívá především na rovnosti, solidaritě a rovnoměrném přerozdělování bohatství, stejně jako na bezplatném či alespoň dostupném vzdělání, zdravotnictví a jiných veřejných službách.
Více na EurActiv.cz.
