Zprávy o ekonomických problémech vyznívají pozitivně
Sněžilo. Ulice Pekingu zasypaly minulý týden bílé vločky. Událost, která překvapila třináctimilionovou metropoli, se dostala mezi hlavní zprávy, jež vysílala čínská státní televize CCTV. Vždyť Peking trpěl suchem od konce října. Tehdy totiž naposledy zapršelo. Vedle počasí se média také detailně zajímala o cestu prezidenta Chu Ťin-tchaa po Africe. Na rozdíl od všech zahraničních televizních stanic, v nichž první minuty zpravodajství vyplňuje globální finanční krize, si CCTV všímá ekonomických turbulencí zhruba stejně jako opravě Potaly ve Lhase, rozvoji kultury a umění menšin nebo organizované cestě zahraničních novinářů do Tibetu. Reportáže o krizi v Číně vyznívají víceméně pozitivně. Televize sice připouští, že i Čína má problémy, ale díky vládním stimulačním balíčkům zemi žádné tragické otřesy nečekají. Uklidňující hlas médií se pochopitelně odráží ve veřejném mínění.
Africké turné a Tibet
Ve zprávách televize CCTV jednoznačně převládají informace, které s finanční krizí nesouvisejí. Dlouhé reportáže byly minulý týden věnovány cestě čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa po Africe. Pro Čínu je Afrika důležitým zdrojem nerostných surovin a již několik let si investicemi snaží naklonit místní vlády. Čínský prezident proto zdůrazňoval, že chce pokračovat ve sbližování Číny a Afriky. Nezapomněl také zdůraznit, že navzdory finanční krizi Čína nesníží přislíbenou pomoc africkým zemím.
Za africkým turné následovalo trochu překvapivě zpravodajství z Tibetu. Čínská vláda uspořádala pro zahraniční reportéry čtyřdenní program – návštěvu klášterů, tibetských rodin i podnikatelů. Prý aby novináři „získali obrázek o životě mnichů a situaci ve Lhase“. Šlo o první organizovanou cestu zpravodajů do Tibetu od loňského roku, kdy do Lhasy doputovala olympijská pochodeň. Státní televize také přinesla reportáž o pokračování opravy bývalého sídla dalajlámy ve Lhase, Potaly. Vláda na rekonstrukci dá 34 milionů dolarů. Stavební práce by měly skončit v září letošního roku.
Nelze říci, že čínská televize krizi zcela ignoruje. CCTV sice připouští, že i Čínu negativně postihly globální finanční turbulence, ale reportéři zdůrazňují, že vláda má situaci pod kontrolou. Čínští ekonomové, alespoň ti, kteří vystupují ve státní televizi, důvěřují vládě a jsou přesvědčení, že díky stimulačním opatřením země problémy zvládne. Premiér Wen Ťia-pao dokonce tvrdí, že Čína bude první zemí na světě, které se podaří dopady krize zažehnat. Argumentuje tím, že hospodářské problémy jsou v Číně spojené s reálnou ekonomikou, nikoli s finančním sférou. A že finanční rezervy umožňují vládě podporovat ekonomiku masivními vládními výdaji. Schválené podpůrné balíčky považují čínští ekonomové za správně načasované a adekvátní situaci. Hlavními slabinami proto zůstávají export a realitní oblast.
Zvládneme to
CCTV odvysílala reportáž na základě údajů China Economic Monitoring and Analysis Center, instituce, která spadá pod statistický úřad. Ta oslovila 73 ekonomů, z nichž 92 procent konstatovalo, že se Číně podaří zažehnat dopady finanční krize už letos. A to díky vládnímu stimulačnímu programu. Dotázaní také věří, že se Čína zotaví z komplikací dříve než zbytek světa. Největší optimisté odhadují, že se nejlidnatější zemi světa letos podaří dosáhnout devítiprocentního růstu. Přesto však půjde o nejhorší výsledek od roku 2001. Pozitivní vyznění reportáže umocňují vybrané názory renomovaných zahraničních firem. Hongkongská pobočka Morgan Stanley očekává oživení ekonomiky ve druhém pololetí letošního roku. Předpovídá růst HDP okolo 7,5 procenta. Pokud se vyplní optimistický scénář, může si čínská ekonomika polepšit až o devět procent, v opačném případě jen o pět.
Zatímco média v západní Evropě a v USA náladu diváků příliš nezlepšují, situace v Číně je zcela opačná. Na otázku zveřejněnou na internetových stránkách CCTV, zda lidé věří, že se letos Číně podaří udržet tempo růstu alespoň na osmi procentech, což si vláda dala za cíl, odpověděla v minulém týdnu více než polovina účastníků ankety kladně. Zhruba 32 procent neví, pouze sedmnáct procent odpovědělo záporně. O takové důvěře mohou západní vlády jen snít.
Žádný protekcionismus
Čínská televize věnuje velký prostor protekcionismu. Krize učinila z Číňanů nejhlasitější zastánce volného obchodu. Čínští představitelé zdůrazňují, že na rozdíl od Američanů, kteří uvažovali, že do svého stimulačního balíčku zahrnou i opatření Buy American, považují takový krok za chybný a nic neřešící. Čínské ministerstvo obchodu tvrdí, že přistupuje stejně k domácím i k zahraničních producentům. „Žádný národ není schopen vyhovět veškeré poptávce pouze z vlastních zdrojů,“ upozorňují představitelé ministerstva obchodu.
Dle čínských statistik pětinu domácí poptávky uspokojuje dovoz. Země prý musí dovážet ohromné množství obilnin a sojových bobů ze Spojených států amerických, Kanady a Austrálie. „Každá země by měla podporovat mezinárodní obchod. Je to nejlepší cesta, jak vyhovět poptávce spotřebitelů. Nemyslím si, že by Čína provedla opatření Buy China,“ říká Ťiang Ceng-wej, náměstek ministra obchodu. Pro Čínu, která je závislá na exportu svých produktů do zahraničí, jsou zmínky o ochranářských opatřeních nepříjemné. Výpadky vývozu se vláda snaží nahradit podporou domácí spotřeby. Loni v listopadu proto odsouhlasila první balíček ve výši 586 miliard dolarů. Většina z těchto peněz je určena na investice do infrastruktury.
Bez práce, ale odpočinutí
Zprávy z Číny na zahraničních televizních kanálech nejčastěji líčí příběh milionů lidí, kteří přišli ve městech o práci a přesouvají se zpět na venkov. Růst nezaměstnanosti připouštějí i oficiální čínské zdroje. Tamní odbory považují udržení pracovních míst za hlavní prioritu, kterou by vláda měla řešit. CCTV přinesla reportáž o třicetiletém Cchaj Chaj-chua, který pochází z vesnice na východě Číny. Kvůli práci se odstěhoval do rozvíjející se provincie Če-ťiang. Kvůli nedostatku zakázek však podnik omezuje výrobu. Aby nemuselo vedení propouštět, zkrátilo pracovní dobu. Cchaj si proto místo 250 vydělá měsíčně jen 88 dolarů. Původně plánoval, že si najde jinou práci poblíž rodné vesnice. To se mu však nepodařilo. Stejný nezdar zažívají miliony dalších lidí. Čínská média zdůrazňují, že neexistuje oficiální statistika, kolik obyvatel se musí kvůli krizi vrátit domů. Nicméně přiznávají, že za prvních šest měsíců loňského roku skončilo na 67 tisíc malých a středních podniků. Vláda odhaduje, že v roce 1992 se za prací do měst vydalo zhruba 60 milionů vesničanů, v roce 2003 okolo 120 milionů lidí a loni to bylo zhruba 210 milionů. Těm, kteří jsou nucení se z ekonomických důvodů vrátit, vyplácí místní vláda příspěvek, aby mohli začít vlastní byznys. Mohou se přihlásit také do rekvalifikačního programu. Ani zprávy o růstu nezaměstnanosti nekončí zcela pesimisticky. Na internetových stránkách CCTV jeden z pisatelů sice přiznává, že přišel o práci, ale teď prý bude mít aspoň víc volného času.
