Velká část současných problémů souvisí s lidskou psychikou
Poslední prognózy vývoje ukazují, že domácí ekonomika zpomaluje výrazně rychleji, než se očekávalo. Přitom se objevují názory, že za rychlým přelitím hospodářských obtíží do Česka nestojí jen objektivní důvody. „Zůstává otázkou, nakolik přispěla k této situaci média. V posledních měsících byl totiž často jakýkoli negativní projev vysvětlován jako důsledek krize bez ohledu na skutečné příčiny. V mnoha případech se přitom jednalo o situaci vyvolanou panickým chováním některého z hráčů na trhu, které spustilo nekontrolovanou lavinu. Jakákoli krize totiž vždy odráží lidskou psychiku a negativní očekávání budoucího vývoje,“ říká šéf týmu poradců společnosti Centire pro Českou republiku Martin Ohlídal.
EURO: Proč se domníváte, že se na vyvolání ekonomické krize podílela média? OHLÍDAL: Dobrým příkladem je automobilový průmysl. O přebytku jeho výrobních kapacit se ví již řadu let. Informace o zavírání a přesouvání továren společností jako Ford nebo General Motors rozhodně nejsou novinkou. Problémy v sektoru by bývaly přišly tak jako tak, ale nyní se o to víc mediálně ukrývají za krizi. V takové atmosféře pak stačí, když pár firem zpanikaří, a lavina se utrhne. Ty pak začnou šetřit více, než kolik by reálná situace vyžadovala, a jejich dodavatele to uvrhne do problémů. A ti se pak již musejí začít chovat, jako by krize skutečně byla.
EURO: Projevuje se současná ekonomická situace na poptávce po ekonomickém poradenství? OHLÍDAL: V zásadě vznikly dvě skupiny organizací. Zástupci té první nyní vnímají poradenství jako luxus a racionalizační projekty se snaží provádět vlastními silami. Ve druhé skupině jsou společnosti, jež se usilovně snaží o optimalizaci a svá rozhodnutí raději konzultují s nezávislými odborníky. Každopádně lze očekávat, že projekty budou mít nyní mnohem vyšší přidanou hodnotu než dříve. Klienti totiž budou mnohem více připraveni uvádět do života navrhované změny. V dobách růstu naopak řada manažerů nad doporučeními poradenských firem mnohdy mávla rukou a k jejich uskutečnění nedošlo.
EURO: Jaká je vhodná reakce na probíhající turbulentní vývoj? OHLÍDAL: Rozhodně odmítám paušální a dogmatické propouštění. Takové kroky mají devastující vliv na vnitrofiremní morálku lidí, hlavně těch, které si ponecháte. Navíc masové snižování počtu zaměstnanců může vyvolat odchody i u těch pracovníků, které si chcete zachovat. Naopak krizová situace dává příležitost utužit týmy a dostat z lidí to nejlepší, co v nich je. Pokles poptávky není signál k demolici, ale k inovaci a ke zvýšení úsilí směrem k získání nových zákazníků. Domnívám se, že mnoho českých firem je na probíhající ekonomické turbulence dost dobře připraveno.
EURO: Centire pracuje i v oblasti veřejné správy, jak vnímáte úroveň procesního řízení v této oblasti? OHLÍDAL: V Česku se slovo úředník bohužel někdy používá jako nadávka. Já jsem se ale přesvědčil, že ve veřejné správě pracuje hodně chytrých lidí s chutí něco dokázat. Realizují se zde často mnohem rozsáhlejší projekty než v soukromém sektoru. Výraznějšímu zlepšení úrovně procesního řízení veřejné správy paradoxně brání několik faktorů: připravenost politiků připustit nezávislost veřejné správy na aktuální politické orientaci, častá neochota poradenských firem předat celé know-how klientovi a také přirozená obava některých úředníků ze změn. Občas totiž dochází k dezinformaci, kdy se místo o procesním řízení mluví o personálních auditech, jejichž jediným výsledkem má být propouštění. To je však omyl – hlavním cílem procesního řízení je především efektivní fungování veřejné správy. Účelové vyhazování lidí, do nichž bylo formou vzdělávání investováno hodně peněz, je hloupost. Naopak nejdříve musíme systematicky uvažovat o jejich lepším využití.
