Banky chtějí v příštím roce vyplatit na dobročinnost větší balík peněz než letos
Šetřit? Škrtat? Pokud ano, určitě ne v rozpočtech určených na charitativní účely pro rok 2009. Takto stručně lze shrnout počínání tuzemských bank, některých pojišťoven nebo dalších finančních institucí. Na zmiňované účely dosud bankovní domy posílaly desítky milionů korun ročně. V důsledku finanční krize by se dalo očekávat, že tento peněžní tok přiškrtí. Omyl. Některé banky naopak plánují rozpočty na dobročinné účely zvýšit.
„V loňském roce jsme na charitativní účely věnovali dvacet milionů korun, v letošním roce počítáme s investicí o několik milionů vyšší. Můžeme potvrdit, že investice za Skupinu ČSOB do neziskového sektoru jsou a budou v řádech desítek milionů korun,“ řekla týdeníku EURO Irena Zatloukalová z ČSOB. O něco štědřejší je konkurenční Česká spořitelna (ČS), která letos utratila za podporu obecně prospěšných projektů šedesát milionů korun. „Příští rok chceme pokračovat v projektech zhruba ve stejném objemu,“ upřesnila za ČS Simona Můčková. Kromě bank nezůstávají pozadu ani ostatní finanční instituce. Z účtu pojišťovny AXA odešlo v letošním roce na charitu 3,6 milionu korun. Příští rok by to měl být podle vyjádření zástupců společnosti stejný balík.
Je to stále málo
Ve finančním světě hraje pověst důležitou roli, říkají ekonomové. „Aktivita v oblasti charity zde má historicky obrovský význam, můžeme říci že větší než u běžné firmy. Omezení příspěvků na charitu je tedy ve finančním světě vnímáno jako přiznání problémů a k takovému opatření se sahá, až když není jiného východiska,“ domnívá se analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.
Přestože však objem prostředků, které banky posílají na dobročinné účely, v posledních letech roste a bude zřejmě bobtnat i v budoucnu, vzhledem k jejich ziskům jde stále o malou část. Zatímco totiž v České republice se výše těchto investic pohybuje zhruba kolem 0,1 procenta hrubého domácího produktu, v západoevropských zemích je to obvykle mezi jedním až dvěma procenty. „Pokud to převedeme na banky a jejich zisky, v Česku je obvyklé, že banky dají ročně na charitu částku nepřesahující půl procenta jejich ročního zisku a západoevropské banky v průměru dávají více než jedno procento zisku,“ upozorňuje Hatlapatka.
Stejné nebo vyšší rozpočty pro charitu navíc podle analytiků svědčí o tom, že domácí banky jsou relativně zdravé a že česká ekonomika poroste, i když pomaleji než dřív. „Jestliže ekonomika poroste, je logické, aby banky dosahovaly zisků. A pokud mají zisky, nemají důvod končit s charitou, která je jen jiným kanálem PR. Samozřejmě lze namítnout, že to moc nekoresponduje s mnohými výrobními podniky, které již avizují masivní propouštění. Jenomže výrobní podniky, a ještě k tomu vyvážející, jsou mnohem ohroženějším druhem než banky,“ poznamenala šéfka analytické společnosti Next Finance Markéta Šichtařová.
Klienti na charitu slyší
Banky investují většinou do nadací, ale některé rozjíždějí i vlastní projekty. Především menší banky nechtějí celkové rozpočty zveřejnit a mluví spíše o jednotlivých aktivitách. I z těchto vyjádření ale vyplývá, že nijak zásadní změny ve výši rozpočtu neplánují. „Sdružení Apla podporujeme již druhým rokem, a to ve výši tři sta tisíc korun. Naše podpora směřuje i do roku 2009,“ uvedla Martina Lambert za LBBW Bank. Statisícové injekce pro neziskový sektor plánuje prostřednictvím organizace Modrý klíč stavební spořitelna Modrá Pyramida. Šéf představenstva André Léger týdeníku EURO potvrdil, že pro příští rok se žádné změny nechystají a v naplánované podpoře bude Modrá Pyramida pokračovat ve stejné výši jako letos.
Banky ale podporují charitu i tím, že angažují své zaměstnance. Garantují jim volno navíc, pokud ho stráví formou dobrovolnických aktivit. To je příklad České spořitelny. Loni i letos se na tuto akci přihlásily stovky zaměstnanců této banky.
Poslední dobou se však tuzemské bankovní domy snaží nalákat na charitu také klienty. A zdá se, že se jim to vyplácí. Loni v listopadu začala UniCredit Bank nabízet speciální kreditní kartu s názvem Charita. Při její aktivaci banka pošle za klienta vybrané nadaci sto korun a při každé další transakci touto kartou slibuje přispět jednou korunou. Společnost následně oznámila nečekaně velký zájem. Majitelé těchto kreditek stihli od letošního června rozdělit mezi tři nadační organizace 150 tisíc korun. „Tyto peníze pomohou podpořit aktivity občanů zejména v těch oblastech, kterým nevěnuje dostatek pozornosti stát, samospráva ani jiné nestátní zdroje,“ uvedl Miroslav Kundrata, šéf Nadace Partnerství, která spolu s Nadací Terezy Maxové a společností Konto Bariéry tvoří trojici organizací, kam mohou majitelé kreditních karet Charita přispívat.
Raiffeisenbank zase letos nově nabízí možnost, že se zákazník může zříci měsíčního desetikorunového příspěvku, který po splnění podmínek dává banka majiteli eKonta. Tuto částku pak banka nebude posílat na účet klienta, ale jedné z vybraných organizací: Konta Bariéry, Českého červeného kříže anebo sdružení Pomozte dětem. „Tuto možnost nabízíme teprve několik týdnů, zatím tedy neumíme vyhodnotit, jaká bude celková částka poskytnutá na charitu. I kdyby tuto možnost zvolila jen část klientů, může výsledná částka dosáhnout několika milionů ročně,“ řekl mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň. Společnost je mateřskou bankou Konta Bariéry. Z vyjádření této nadace vyplývá, že banka jí letos poskytla více než milion korun.
Velké rezervy
Expert na reklamu má o orientaci bank na charitu jasno. „Když je krize, je to příležitost, aby se silní stali ještě silnějšími. Budují si tím dobré jméno v očích veřejnosti, a získávají tedy i potenciální klienty,“ konstatoval bývalý šéf Asociace českých reklamních agentur a vysokoškolský pedagog Jiří Mikeš. Jeho slova potvrzuje i průzkum společnosti Factum Invenio o přístupu Čechů k firmám, které přispívají na charitativní účely. Ten nedávno zjistil, že většina lidí pozitivně změní svůj postoj k firmě, o níž se dozvědí, že podporuje veřejně prospěšné projekty.
Nadace si spolupráci s bankovními domy nemohou vynachválit. Jednou z nejčastěji podporovaných je Nadace Terezy Maxové. Ta loni od bank získala více než osm set tisíc korun, většinu věnovala ING Bank. Letos se pak této organizaci podařilo od bankovních institucí získat téměř dva miliony korun. „Spíše než odliv dárců z bankovního sektoru vnímáme, že se letos změnilo jejich složení. V letošním roce se nám podařilo nově navázat spolupráci s ČSOB a GE Money Bank,“ řekla za Nadaci Terezy Maxové Petra Zapletalová.
Banky většinou o svých charitativních aktivitách rády mluví. Kromě dobrého obrazu v očích veřejnosti je pro ně výhodné přispívat i z toho důvodu, že si mohou dar odečíst ze základu daně, a tedy snížit celkovou daň. Pravdou ale je, že částky, které banky posílají na dobročinné účely, nemají podstatný význam pro jejich hospodaření. Důraz na charitu spíše převzaly od svých mateřských společností ze zahraničí, kde je přispívání velkou tradicí. Pokud jde o objem věnovaných prostředků, mají banky v Česku ještě velké rezervy.
TABULKA
Kdo je nejštědřejší
Kolik letos banky a pojišťovny poslaly na charitu (v milionech korun)
Česká spořitelna 60
Česká pojišťovna 56*
Komerční banka 30
ČSOB 20
AXA 3,5
*údaj je za rok 2007, letošní čísla pojišťovna zatím nemá
Pramen: Banky, Top Firemní Filantrop 2008
TABULKA 2
Oblíbenci
Nejčastěji podporované nadace
Nadace Terezy Maxové
Konto Bariéry
Nadace Olgy Havlové
Charita Česká republika
Pramen: Banky
