Menu Zavřít

Krize posílá na podporu i státy, ze hry není ani Česko

11. 12. 2009
Autor: profit

Je to čím dál jasnější. Po bankách a fabrikách si tahle hospodářská krize v poslední kapitole svého životopisu vyhlíží oběti už i mezi státy.

Autor: Jakub Stadler

Seznam těch, kterým jde tvrdě po krku, se rozrůstá. Island, Lotyšsko, Irsko, Ukrajina, Maďarsko a naposledy Dubaj a Řecko se Španělskem.

A v hledáčku má další. Třeba Bulharsko se z něj snaží utéct tvrdými škrty a chystanými reformami. Dlouho bezproblémové Česko jako by se ale naopak do pomyslného zaměřovače řítilo s klapkami na očích.

„Snažíme se předefinovat do role vyspělé země. Pokud ale ukážeme slabinu, investoři nás zařadí mezi ty horší,“ vysvětluje ekonom Michal Mejstřík, někdejší člen protikrizového týmu NERV, jehož výtky českému národohospodářství jsou známé - neudržitelné zadlužování země vysokými výdaji na příliš štědrý sociální stát.

Slabin přitom letos Česko ukázalo světu až příliš mnoho.

Evropa nad námi láme hůl

Od prasknutí dubajské bubliny se komentátoři začínají ptát, kdy investorům dojde trpělivost s těmi nevyzpytatelnými „novými“ ekonomikami a přestanou jim půjčovat na dluh. Testem, po kterém by mohli přestat kupovat jejich vládní dluhopisy, nebo za ně naopak začít chtít nekřesťanské peníze, by podle Economistu mohlo být Řecko.

„Investoři se zatím tváří optimisticky,“ komentuje týdeník nízký, ani ne pětiprocentní výnos z desetiletých řeckých dluhopisů. „Do toho se ale zřejmě promítl předpoklad, že kdyby se Řecko dostalo do potíží, jeho partneři v eurozóně ho podrží. Ty ale tak pobuřuje ustavičná řecká laxnost, že se na takovou záchranu nelze spolehnout,“ upozorňuje list na vlastnost, s kterou už Unii dochází trpělivost.

Pokud by se tak stalo, byl by to pro investory jasný signál dávat napříště velký pozor, do kterých dluhopisů své peníze vloží. Anebo nad „těmi z východu“ rovnou zlomit hůl. Je přitom nemožné předpovědět, do kterého koše nás investoři v takové chvíli hodí - jestli do zemí s budoucností, nebo bez.

I když totiž česká ekonomika přestála krizi jako lepší evropský průměr, správci země ji za letošní rok přivedli na dno její novodobé mezinárodní pověsti: bezprecedentní svržení vlády uprostřed předsednictví EU, zrušení předčasných voleb, prezidentovy obstrukce Lisabonu.

Za mlhou stimulací číhá další úvěrová krize

Konzervativní Financial Times to v úterý shrnuly v rozsáhlé speciální analýze věnované České republice do závěru, že Česko opustilo svou pozici Švýcarska střední Evropy. Tyhle narůžovělé noviny přitom bankéři a investoři „snídají“ po celém světě ke kávě.

Stačí si pak vzpomenout, jak velkou práci dalo v únoru České národní bance přesvědčit právě Financial Times, že Česko nepatří do jednoho pytle s trpícími ekonomikami evropského východu. A na to, že tato krize je především krizí důvěry.

Jak navíc nedávno připomněl v rozhovoru pro Aktuálně.cz dosluhující eurokomisař Vladimír Špidla, polistopadový kredit jsme prohospodařili i podle mínění mnohem méně konzervativních bruselských kuloárů.

Investoři už ostatně o problému mluví otevřeně.

„Vykročili jsme právě z fáze, do které bylo napumpováno tolik likvidity, že to zastřelo mnoho fundamentálních problémů,“ naznačil prozření trhů v pondělním komentáři časopisu Newsweek Mohamed El-Erian, výkonný ředitel mamutího globálního obchodníka s vládními dluhopisy Pimco.

Vlády podle něj postihne stejná úvěrová krize, jaká před rokem a něco zasáhla banky. A udeří právě ve střední a východní Evropě.

Kdo dá úvěr státu „na podpoře“?

Že nejde o abstraktní strašení, dokládá třeba pokus lotyšské centrální banky prodat na počátku října dluhopisy za 17 milionů dolarů. Zemi, která snižuje platy učitelům, policistům i hasičům a která zavírá školy a nemocnice, protože na jejich provoz v rozpočtu prostě nemá dost peněz, se nepřihlásil jeden jediný zájemce.

FIN25

Lotyšsko nakonec minulý týden navzdory demonstracím schválilo drakonický rozpočet s dalšími drastickými škrty a splnilo tak podmínky mezinárodní půjčky ve výši 7,5 miliardy euro. Podobně jako propuštěný dělník se tak vlastně ocitlo na podpoře. Jestli mu vystačí do doby, než si „najde práci“, není jisté. Co se stane, pokud to nevyjde, už vůbec.

Více na Aktuálně.cz..

  • Našli jste v článku chybu?