Je to už více než rok, co týdeník Euro objíždí větší i menší regionální pivovary a týden co týden představuje jeden z nich. A že by si sládci nebo majitelé stěžovali, že jim přestávají chodit hosté nebo klesá spotřeba jejich piva? Kdeže. Řada podniků pravidelně rozšiřuje kapacitu ležáckých sklepů, aby zvládla odbavit všechny zákazníky, jiné zase volnou kapacitu poskytují spřáteleným létajícím pivovarům.
Od velkých výrobců zase často slyšíte, že už jsou na hraně svých možností a tlačí se na strop – jako například Budějovický Budvar –, popřípadě že výrazný růst spotřeby v rámci českého trhu není reálný. Do této situace vydá Český svaz pivovarů a sladoven zajímavé statistiky. Z nich vyplývá, že v roce 2017 činil výstav piva vyrobeného v Česku 20,322 milionu hektolitrů, což je o 155 tisíc hektolitrů méně než předloni. Zároveň se tím narušila rostoucí křivka stoupající od roku 2011. „Za loňské špatné výsledky mohou ve velké míře regulace a přílišná byrokracie. Přestože se trh relativně dokázal vyrovnat s EET, u protikuřáckého zákona je tomu naopak,“ myslí si František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven.
Jeho slova je ovšem nutné vztáhnout především na velké výrobce. Minipivovary, jejichž počet sice stoupá, ale podíl na trhu mají pouze kolem dvou procent, o špatném roce rozhodně mluvit nemohou. „Minipivovarů se zatím tato situace příliš nedotýká a nadále rostou, i když již ne takovým tempem jako v minulých letech. Tento pokles postihl především restaurace, a tím pádem velké pivovary. Minipivovary si své odběratele stačí osobně obsloužit, takže jim neutíkají,“ reaguje Jan Šuráň, šéf Českomoravského svazu minipivovarů. Což je možná další důvod k tomu, aby se velcí nadnárodní hráči začali víc dívat pod nohy a zjistili, čím malí výrobci dokážou upoutat pozornost a rozšiřují klientelu.
Atraktivní ležáky
Že se s průměrným českým pijákem dá pracovat, ukazuje i jiná loňská statistika. V roce 2017, poprvé po několika dekádách, předčila spotřeba ležáků v Česku výčepní piva. Silnější (a dražší) jedenáctky a dvanáctky jsou tak opět atraktivnější než jednoduché desítky (či dokonce ještě slabší odvary), jejichž pověst v minulosti utrpěla především kvůli velkým pivovarům a nevzdělaným výčepním.
I když tedy někteří experti mluví o špatném roce, české pivovarnictví se loni dostalo do velmi dobré pozice. Stále zřetelněji se ukazuje, že pijáci už nejsou tolik konzervativní a začínají být ve svých hospodách nároční. Kdyby i ten celkový výstav dál klesal, ale zvětšoval se objem speciálů vyráběných z dražších surovin, pivovary možná litovat nebudou.
Pivem vycpaná veverka, ležák ze sudu po whisky. Nejdražší piva světa
Dále čtěte:
