DRAŽBY Dražební sektor už delší dobu prochází krizí. Jeho účastníci netrpělivě očekávají nový zákon o veřejných dražbách. Ten by měl jejich potíže alespoň částečně zmírnit. Na jeho platnost si ale musejí počkat do roku 2009. Počet dražeb v Česku v posledních pěti letech neustále klesá.
DRAŽBY Dražební sektor už delší dobu prochází krizí. Jeho účastníci netrpělivě očekávají nový zákon o veřejných dražbách. Ten by měl jejich potíže alespoň částečně zmírnit. Na jeho platnost si ale musejí počkat do roku 2009.
Počet dražeb v Česku v posledních pěti letech neustále klesá. Velký podíl na tom má nižší počet konkurzů.
Podle předsedy České asociace dražebníků (ČAD) Jiřího Bureše je v pozadí ještě jeden důvod: nedůvěra veřejnosti. „Pojem dražba má skutečně pachuť vynuceného prodeje. Proto možná i dražby uměleckých předmětů probíhají pod názvem aukce,“ říká Bureš. Realita je ale jiná. Nedobrovolné dražby se letos na jejich celkovém počtu podílely jen dvěma procenty. „Věřitelé se svých práv domohou efektivněji prostřednictvím exekutora,“ vysvětluje předseda ČAD.
V minulosti to ale bylo právě zpeněžování konkurzních podstat prostřednictvím dražeb, které vyvolávalo pochybnosti, mediální kauzy a policejní vyšetřování. Ministerstvo pro místní rozvoj, jež má veřejné dražby v kompetenci (historicky to je důsledek malé privatizace), na to loni reagovalo celkovým zpřísněním podmínek dražeb. To ovšem krizi oboru ještě dále prohloubilo. Další změny by měla přinést kompletní novelizace ve formě nového zákona, který navíc doplní vyhláška.
ZMĚNY VÍTANÉ I NEVÍTANÉ
Nejdůležitější změnou je elektronická dražba. Licitace včetně příhozů účastníků se uskuteční na internetu. To má jednak dražbu urychlit, ale také ji zpřístupnit více veřejnosti a především zamezit různým pletichám. Ty v minulosti představovaly například domluvy účastníků o cenách, utajování místa dražeb a podobně. „Je to skutečně vážný problém, který se objeví vždy, když se organizují dražby nebo jiná výběrová řízení. Pletichám jednoznačně zabrání provádění dražeb na internetu,“ tvrdí Jiří Bureš, podle kterého ČAD tento záměr navrhovatele vítá.
Už méně to platí pro některé další změny. Jako další podstatnou změnu uvádí Jiří Vačkář, náměstek ministra pro místní rozvoj, zpřísnění režimu dobrovolných dražeb na návrh správce konkurzní podstaty. Organizátoři se budou řídit zvláštním předpisem a ponesou částečně odpovědnost za jejich průběh. S tím ČAD nesouhlasí. „Dražebník musí vždy garantovat procesní správnost dražeb. Není ale spravedlivé přenášet na něj odpovědnost navrhovatelů -správců konkurzních podstat,“ vysvětluje Bureš.
Novela počítá také s posílením státního dozoru či zavedením jednotného systému vzdělávání. Naproti tomu - přes občasné úvahy na toto téma - se nepočítá s direktivním zaváděním dražeb ve zvláštních případech, třeba při prodeji státního či obecního majetku. „Ministerstvo zastává názor, že veřejná dražba je nejtransparentnější forma zpeněžení majetku. I nadále ale bude na uvážení státu a obcí, jaký způsob zpeněžení svého majetku zvolí,“ říká Jiří Vačkář.
S direktivním rozšířením prodeje prostřednictvím dražeb tedy zákon nepočítá. Dražebníkům ovšem vadí spíše omezování předmětů dražeb. „Navrhujeme, aby se dražila nejen vlastnická práva, ale i jiná převoditelná práva, tedy například pohledávky,“ vysvětluje Bureš.
DLOUHÉ ČEKÁNÍ
Konečnou podobu zákona lze dnes jen těžko předvídat. V současnosti probíhá takzvané vnější připomínkové řízení, kdy se k navrhované podobě zákona vyjadřují nestátní a nevládní instituce. Vládě má být připomínkovaná verze předložena ke schválení do konce října. Další úpravy a především schválení zákona parlamentem se má uskutečnit příští rok. „Předpokládáme, že nový zákon o veřejných dražbách nabude účinnosti v červnu roku 2009,“ předvídá Jiří Vačkář.
Pokud sektoru skutečně pomůže překonat současné problémy, budou z toho mít užitek nejen kupující, ale i prodejci. „V případě atraktivních nemovitostí je dražba nejlepší způsob jak dosáhnout maximální ceny,“ říká Jaroslav Novotný z realitní kanceláře RAK. *
