Propad tržeb donutil některé velké oční optiky začít s velkými slevovými akcemi. Moc užitku jim to ale nepřineslo. Malé optiky navíc v cenové válce uspět nemohou, míní Beno Blachut a Vilém Rudolf z vedení Společenstva českých optiků a optometristů.
Foto: Profimedia
Jak optiky v Česku zasáhla nedávná recese?
Vilém Rudolf: Zhruba stejně jako jiné obory. Tržby šly dolů, lišilo se to v různých regionech. Nejhorší je ale za námi. Když lidi přišli o práci, tak se rozhodovali, jestli si nové brýle koupí teď, nebo až za dva roky. Tržby se už začínají zvedat ode dna.
Čekáte, že kvůli odkládaným nákupům budete mít naopak teď více práce?
VR: Doufáme. Průměrná doba výměny brýlí jsou zhruba tři roky. Takže jestli lidé výměnu odkládali, tak by teď logicky mělo být víc těch, kteří si brýle půjdou koupit. Krize ale postihla hlavně ty, kteří přišli o práci. U zbytku to byla spíš psychologická reakce na to, jak se o krizi všude mluvilo.
Je kvůli krizi cena brýlí pro zákazníky důležitější než dřív?
VR: Nemyslím. Lidé jsou obecně rozděleni na slevaře, kteří vyhledávají slevy vždy a všude, a na ty, kteří k nám chodí roky nebo hledají kvalitní službu a nenechají se zlákat slevou.
Beno Blachut: Krize se projevila v tom, jak najednou slevové akce v optikách vybujely. Určitý odliv zákazníků byl vidět a některé firmy na to nedokázaly reagovat ničím jiným než masivní slevovou kampaní. Ale příliš velký přínos jim to nejspíš nepřineslo.
Jak s podnikáním malých optik zahýbal nástup optických řetězců?
VR: Záleží na tom, jak se daný majitel malé optiky k tomu postavil. Pokud se rozhodl s řetězcem bojovat cenou, tak nemá šanci. Řetězec má za sebou kapitál, manažery, kteří jsou školeni v tom, co na zákazníky funguje a jak na ně působit. Pokud se malý optik soustředí na to, že bude mít stejné ceny jako řetězce, tak nemůže vyhrát. Musí nabídnout něco jiného, lepší kvalitu.
V čem by měli být kvalitnější, když obruby prodávají stejné?
BB: Třeba v takovém detailu, že vám opraví brýle, že vám přišroubují straničku. Kolik lidí do naší optiky přichází, že si koupili brýle od optiky XY a když potřebovali servis, třeba brýle správně posadit na nos, tak jejich pracovnice to neuměly, protože často nejsou z oboru. Navíc tam ani neměly dílnu, v níž by brýle mohly spravit. I když to vypadá jednoduše, tak napasovat brýle na hlavu není jednoduché. Na školách jsou z toho zkoušky. Takže třeba servis je cesta, jak se zákazník k malému optikovi vrátí, i když nenabízí třeba pět tisíc modelů.
VR: Obruby jsou stejné. Ale stejné už nejsou čočky a práce, která se s nimi udělá. Musíte kulatou čočku vybrousit přesně tak, aby v obrubě byl její střed na středu vaší zornice. Ještě složitější je to u multifokálních skel na dálku a na čtení. To dokáže jen kvalifikovaný optik, který absolvoval mnoho let studia.
Vilém Rudolf
Asi se ale nedá paušálně říct, že velké optiky řetězců jsou špatné.
VR: Nedá. Pracují tam i lidé, kteří jsou dobří optici. Ale většinou jako manažeři, kteří do obchodu moc nepřijdou. Mají na starosti třeba pět obchodů a dělají jim garanta. Ale službu zákazníkovi neposkytnou, tomu ji dá prodavačka. Jako soudní znalec mám týdně několik reklamací, které jsou z valné většiny z velkých řetězců.
Liší se podnikání v oblasti optiky v Česku a v zahraničí?
BB: Modelovou situací, kam bychom se chtěli dopracovat, je Německo. Tam, když ráno otevřete obchod, tak po celý den musí být přítomen fyzicky mistr oční optiky, to je nejvyšší standard tamního vzdělání optiků. Když jede na dovolenou, musí za sebe najít zástupce. On je garantem toho, že optika poskytuje kvalitní služby. Optika je tam synonymem přesnosti. Naopak třeba v Nizozemsku, kdo chce mít optiku, může si jít otevřít. Ale pokud tam chce měřit zrak nebo aplikovat kontaktní čočky, bez vysokoškolského vzdělání to neudělá.
Dělají Češi chyby při výběru brýlí?
BB: Nedělají. Jsou takoví, kteří vědí, co chtějí, a jsou takoví, kteří si nechají poradit od optika. Problém je spíš v tom, že si na výběr brýlí někteří zákazníci neudělají čas. Místo, aby si v klidu sedli a nechali si od optika vysvětlit, co všechno je třeba udělat.
Jakou službu by měl zákazník od optika čekat?
VR: Optik by měl klientovi vysvětlit, jak by měl přes brýle vidět, jaké by si do nich měl dát čočky, jak by si měl nechat změřit oči, jaké by měl použít filtry třeba ve slunečních brýlích pro různé sporty.
Beno Blachut
Na co by se měl zákazník optika ptát?
VR: Třeba jestli je daná čočka vhodná pro jeho potřeby. Jestli budete potřebovat jiné brýle na sport, do práce, do auta. Jestli jsou nabízené čočky standard, nebo jsou už v něčem nadstandardní. Optik by vám měl nabídnout různé čočky v různých cenových relacích a vysvětlit, v čem je jejich rozdíl. Jestli déle vydrží, protože mají úpravu proti poškrábání. Jestli je tam antireflexní vrstva, jestli je tam vrstva, která odpuzuje vodu.
Jak se na prodeji brýlí podepsal rozmach kontaktních čoček?
BB: Počet nositelů kontaktních čoček prodej brýlí neovlivnil. Protože čočka je vždy doplněk k brýlím. Je jen minimum vad, které lze řešit jen pomocí kontaktních čoček. Ale rostoucí počet lidí, kteří absolvují laserové operace, které vadu zraku napravují, ovlivňuje prodej kontaktních čoček. Na počet nositelů brýlí nemají operace významný vliv. V dohledném horizontu to ani nebude tak masový jev, aby operace výrazně snížily počet uživatelů brýlí.
Proč by neměly být laserové operace v budoucnu dominantní?
BB: Pořád ty zákroky mohou mít nepředvídatelné komplikace. V některých zemích už počet těchto operací nestoupá. Jsou navíc použitelné jen pro určité skupiny lidí. V budoucnu spíše poroste potřeba péče o starší lidi, kteří mají specifické zrakové vady, které jsou dány stárnutím oka. Právě pomůcky pro slabozraké budou velkou částí práce optiků a optometristů. Bude to trvat nějakých deset let, než počet těchto pacientů výrazně vzroste.
