Krize středního věku v Microsoftu

13. 4. 2004

Nebezpečí číhá na všech stranách

Investovali byste těžce vydělané peníze do takové firmy? Po celá devadesátá léta její tržby rostly průměrně o 36 procent, ale nyní směřuje k bídnému růstu v řádu jednotek. Dlouhou dobu fungovala jako silný motor poháněný zásadními aktualizacemi produktů, nicméně další novou verzi softwaru, jejíž vývoj potrvá nebývalých pět let, zřejmě představí až v roce 2006. Společnost se příliš neprosadila na novějších slibných trzích, cena jejích akcií navíc uvázla přesně na úrovni z poloviny roku 1998. Asi je nekoupíte, že? Smůla, pravděpodobně už kus téhle fosilie stejně vlastníte.
Jde samozřejmě o Microsoft, oplývající jedněmi z nejrozšířenějších akcií na této planetě. Nikdo nepochybuje o tom, že přes všechna úskalí tato modla amerického kapitalismu ještě může leccos nabídnout. S tržní kapitalizací 279 miliard dolarů tvoří druhou nejhodnotnější firmu na světě hned po General Electric a v technologickém průmyslu, jehož celkový obrat činí bilion dolarů, zůstává nejziskovější společností, která měsíčně generuje miliardu dolarů v hotovosti.
Nicméně Microsoft už není tím fenoménem, jakým býval. Po 29 letech začíná softwarový gigant vypadat jako špičkový atlet za zenitem. Roste jen zvolna, neexpanduje. Existují problémy s byrokracií. A společnost, jež se chovala tak agresivně, že si vysloužila antimonopolní řízení ve dvou světadílech, vypadá – ano – zranitelně.
Nebezpečí, kterým Microsoft čelí, patří mezi nejvážnější v celé jeho historii. Tak třeba Linux, software nazývaný „otevřený zdroj”, protože jeho kód svobodně užívají programátoři po celém světě. Díky svému rozšíření mezi běžnými uživateli a podpoře vlád od Finska až po Čínu se Linux stal tak populární, že ohrožuje samotné jádro podnikání Microsoftu více než kdy jindy kterýkoli z jeho ostatních konkurentů. Antimonopolní úředníci Evropské unie také dávají Microsoftu pořádně zabrat. Dne 24. března uštědřili firmě ránu svým rozhodnutím, jež jí má zabránit v získávání pozic na nových trzích pomocí Windows. Soudní jednání by mohla Gatesův gigant zdržet na celá léta.

Long Wait.

Největší obavy ovšem panují z opožďování příchodu nového operačního systému, samotného srdce podnikatelské říše Microsoftu. Příští verze Windows s kódovým názvem Longhorn představuje ambiciózní pokus od základu změnit způsob, jakým lidé využívají počítače. Kritici ji však s oblibou nazývají Long Wait neboli dlouhé čekání. Vrcholoví manažeři firmy již přiznávají, že verzi neuvedou na trh dříve než v roce 2006 čili o tři roky později, než původně očekávala firma Gartner zabývající se průzkumem trhu. To znamená, že Longhorn se objeví pět let po předchozí verzi operačního systému, což je dosud nejdelší prodleva mezi dvěma hlavními aktualizacemi Windows. Časopis BusinessWeek navíc získal informace, že za účelem dosažení alespoň tohoto cíle Microsoft ořezává produktové plány a omezuje některé klíčové funkce, jako je nový způsob ukládání a vyhledávání informací na počítači. „Časový harmonogram této verze stojí na prvním místě,” napsal 19. března viceprezident Microsoftu Joe Peterson v e-mailu zaměstnancům k projektu a připojil, „Očekáváme, že týmy zredukují některé funkce, abychom dodrželi stanovené termíny.“
Všechny tyto faktory se na Wall Street promítají do odhadů vývoje Microsoftu, z nichž i ty nejpříznivější by ještě před několika lety doslova urážely. Zapomeňte na třicetiprocentní, nebo dokonce jen dvacetiprocentní růst tržeb. Optimistická předpověď předpokládá jedenáctiprocentní růst během příštích několika let a je přitom tím nejlepším ze scénářů, které zde v grafech uvádíme. Thomson First Call uvádí, že na Wall Street panuje jednotný názor, že do roku 2006 porostou tržby firmy o osm procent ročně. To přesně odpovídá tempu růstu, který společnost Gartner předpokládá pro celý softwarový průmysl. Jinými slovy, po téměř třech desetiletích, kdy Microsoft šlapal rychleji než konkurence, nyní zřejmě pojede uprostřed pelotonu. „Microsoft dělá to, co velké firmy dělají – investuje do nových segmentů a zároveň udržuje jádro svého podnikání,” říká David B. Yoffie, profesor na Harvardově obchodní vysoké škole. „Zatím se mu to však příliš nedaří.“
To vše zdaleka nemá význam jen pro samotné tempo růstu Microsoftu. Téměř dvě desetiletí udával Gates a jeho tým tón technologickému průmyslu, který tvoří nejdynamičtější odvětví americké ekonomiky. Kam namířil, tam jej následovali všichni partneři i konkurenti. Otázkou nyní zůstává, zda jeho firma neztrácí dynamiku potřebnou pro udržení vedoucího postavení. Stává se mocný Microsoft něčím jako IBM v osmdesátých letech – ziskovým podnikem, ale plným harampádí? Velkým, ale nevýznamným? Obrem, ale bezzubým? „Už teď má menší význam než před deseti lety,” říká Michael A. Cusamano, profesor ze Sloanovy manažerské fakulty na Massachusettském technologickém institutu a spoluautor knihy Microsoft's Secrets o úspěších softwarového gigantu.
Zeptejte se generálního ředitele Stevena A. Ballmera, zda už má Microsoft svá nejlepší léta za sebou, a uvidíte, jak se naježí. „Ne, v žádném případě nemám pocit, že jsme za zenitem,” tvrdí při rozhovoru v zasedací místnosti bez oken. „Myslím, že lze spravedlivě říci, že už máme za sebou věk dospívání. Není právě puberta dobou, kdy rostete opravdu rychle a občas trochu chraptíte? A poté, když vplujete do nejlepších let, jedete na plný plyn, máte skvělý život, zakládáte rodinu a dozráváte pro nové úkoly. Nacházíme se teď v nejlepších letech. Máme za sebou dospívání. Jsme v nejlepším věku.” Zároveň vytahuje barevné grafy s potvrzením, že Microsoft dosahuje vyššího tempa růstu než celá řada uznávaných firem: Intel, GE i SAP. „Tady je Dell, o jehož růstu v našem odvětví kolují legendy,” ukazuje. „roste pomaleji než Microsoft.“
Ballmer má pravdu. Microsoft zvýšil tržby za poslední tři roky o třináct procent, což je v době největšího temna technologického průmyslu hvězdný výkon. Analytici však předpovídají pouze pomalý další růst a Ballmer odmítá diskusi o tom, zda se mýlí. „Nebudu nabízet žádné odvážné odhady, co je dobré tempo růstu, nebo naopak špatné. Chci jen zajistit, abychom si vedli dobře vzhledem k celému našemu odvětví.”
Předseda správní rady – a Ballmerův šéf po více než dvacet let – William H. Gates III. nesouhlasí s celým hodnocením růstu. Tvrdí, že je naivní porovnávat dvaatřicetimiliardový Microsoft s menšími konkurenty. „Pokud poměřujete růstem, tak jste na špatné adrese,” zlobí se a vyskakuje ze židle. Gates, jenž před čtyřmi lety opustil funkci generálního ředitele a stal se hlavním architektem softwarových produktů, prohlašuje, že se firma místo toho soustřeďuje na inovace. „Vytváříme více nových věcí než kterákoli jiná společnost.“

Redmondský seznam.

Zatímco Ballmer řídí každodenní provoz, osmačtyřicetiletý zakladatel přebírá osobní dohled nad technologickým bojem. Vypracoval něco, čemu se nyní v areálu Microsoftu v Redmondu ve státě Washington říká „Seznam”. Jde o hodnocení důležitosti asi padesáti iniciativ, které jdou napříč jednotlivými skupinami výrobků a tvoří nezbytný předpoklad úspěchu nové generace produktů – všeho od bezpečnostního softwaru přes uživatelské rozhraní až po prohledávání webu a telefonování po internetu. Gates seznamu přisoudil takovou důležitost, že každou položku přidělil jednomu vrcholovému manažerovi, který zodpovídá za její prosazování v rámci firmy. „Věnujeme těmto věcem obrovský inteligenční potenciál,” dodává Gates.
Položky seznamu nabízejí fascinující vhled do inovační koncepce Microsoftu. Společnost vynakládá asi šest miliard dolarů ročně na výzkum a vývoj a převážná většina těchto prostředků jde na zdokonalování jejích monopolních výrobků, Windows a Office. V minulosti Microsoft vyvinul technologii ClearType, zajišťující zobrazení textu ve vysokém rozlišení a také kontrolu gramatiky, která najde chyby při psaní dokumentu v textovém editoru. Gatesova aktuální práce na zabezpečení a vyhledávání se rovněž stane součástí nejznámějšího softwaru Microsoftu. Díky tomuto přístupu, jemuž říká „integrovaná inovace”, zákazníci neustále kupují nové verze Windows. „Nevím, jestli mě lidé chápou, nebo si jen myslí, že dělám chytrého, když říkám, že naším největším konkurentem jsou instalované programy naší vlastní výroby,” uvádí Gates a pokračuje, „Můžete se spokojit s tím, co už máte – to je zcela legitimní volba. Tohle není limonáda, abyste dostali žízeň a řekli: Vypil jsem svůj textový editor, tak si dám další.”
Úspěšnost Microsoftu při stimulaci poptávky po nových produktech rozhodovala o vývoji celého odvětví osobních počítačů. Téměř všichni, od největších výrobců až po nejmenší softwarové firmy, vybudovali své společnosti na výtvorech Microsoftu. Kritici mohou naříkat, ale pokaždé, když Microsoft poskytne uživatelům další důvod k nákupu Windows nebo Office, dává zároveň svým partnerům novou příležitost, aby prodali své zboží. Proto se Ballmer ošívá při kritice, že Microsoft nerazí cestu na nové trhy. Důležitá inovace prý nevznikne jen tím, že si vysníte novou myšlenku, ale že ji také dostatečně zdokonalíte, aby ji lidé chtěli. „Nejdůležitější je umět přijít s inovacemi, jež způsobí explozi celé kategorie výrobků,” říká Ballmer, „A právě takovým podněcovatelem chci být.” Možná více než kterákoli jiná společnost se Microsoft zasloužil o explozivní růst trhu s osobními počítači a kancelářskými programy, jako jsou textové editory a tabulkové procesory z kancelářské sady Office.
Nyní se však zdá, že firma svůj dynamit položila na špatné místo. Trh s osobními počítači ve Spojených státech se z velké míry nasytil, a proto Microsoft přešel k novým podnikatelským aktivitám. Ale těmto kategoriím, například on-line službám a konzolím s videohrami, už vládne silná konkurence a ta zná taktiku Microsoftu. A tak místo otevírání nových oblastí se redmondský obr utápí ve sveřepých bitvách o současné teritorium. „Microsoft je jedinou firmou na světě, která si může dovolit útočit na opevněné výšiny – a to je téměř nevýhoda,“ říká Richard E. Belluzzo, bývalý prezident Microsoftu a nyní generální ředitel firmy Quantum, vyrábějící systémy pro ukládání dat. „Má příliš mnoho peněz, příliš mnoho dobrých lidí, příliš mnoho času – to vše mu může určitým způsobem škodit.”
Aby se společnost dostala z vyjetých kolejí, bude se možná muset více snažit o vytvoření něčeho zcela nového. Od roku 1990 vynaložila 32,6 miliardy dolarů na výzkum a vývoj, což je více než dalších pět největších softwarových firem dohromady. Přesto se pozorovatelé technologického průmyslu diví, že Microsoft vyvinul tak málo skutečně převratných věcí. Koneckonců to byla firma Apple Computer a její elegantní iPod, kdo mu vypálil rybník v oblasti digitální hudby. A dva absolventi Stanfordovy univerzity zase přišli s technologií vyhledávání, na níž je založen skvělý Google. „Hrnout miliony dolarů do technologií, s nimiž již dávno přišel někdo jiný, jen kvůli předpokladu, že máte šanci vydělat nějaké nepřímé peníze prostřednictvím Windows a Office, je čiré bláznovství,” dodává Cusamano.

Ždímání manažerů.

Někteří analytici se ptají, zda Steven Ballmer dělá dost pro podporu inovací. Předloni v dubnu šéf rozdělil společnost na sedm obchodních jednotek a každému z jejích ředitelů přidělil odpovědnost za zisky i ztráty. Nicméně jim neposkytl naprostou nezávislost. Jsou totiž součástí integrovaného systému inovací a musí své aktivity koordinovat a podřídit klíčové strategii Windows. „Nemohou stoprocentně rozhodovat o svém osudu,” říká Jean-Francois Heitz, bývalý hlavní ekonom a zástupce finančního ředitele, který nedávno odešel do důchodu. Samostatnost není jediný problém. Ballmer se natolik soustředil na podrobné finanční aspekty, že nutí manažery, aby trávili nekonečné hodiny zvládáním sebemenších detailů svých oblastí. Po jejich stížnostech trochu ustoupil, ale někteří bývalí manažeři tvrdí, že plánovací proces stále přehání. „Dříve byl systém optimalizován pro lidi, kteří něco mohli dělat,” říká bývalý manažer. Dnes „se všichni pořád připravují na nějaké jednání”.
Microsoft tvrdí, že tato frustrace je jen součástí problémů dospívající společnosti. Ballmer nový systém managementu ocenil známkou A-. „Vím, že je to přesně to pravé pro dlouhodobou prosperitu společnosti,” dodává.
Gates s Ballmerem už dřív Microsoft velkými úskalími provedli. V devadesátých letech Gates zajistil využití možností, které přinášel internet, zatímco Ballmer vybudoval prodejní systém, který umožnil odbyt ve firmách po celém světě a ukončil přílišnou závislost společnosti na osobních počítačích. Dnes společnost bojuje na několika frontách. Jsou jimi aplikace pro malé a střední podniky, herní konzole Xbox, mobilní telefony s možností surfování na síti, software pro náramkové hodinky, jenž umožňuje příjem novinek ze světa, a nejnověji také systémy rozpoznávání řeči. Ve všech případech jsou vyhlídky na významný růst příjmů skromné – alespoň pro příští čtyři roky, pro něž analytici vytvářejí odhady.

Vrátit peníze?

S 53 miliardami dolarů v bance by si Microsoft mohl koupit cestu k rychlejšímu růstu. Ve skutečnosti se tímto směrem už vydal, když za poslední tři roky investoval 2,5 miliardy dolarů, aby pronikl na trh obchodních aplikací pro malé a střední podniky. Mohl by pokračovat akvizicemi firem v řadě slibných oblastí, jako jsou zabezpečení, spolupráce uživatelů a herní software.
Přesto mnoho analytiků očekává, že upustí od větších obchodů a rozdělí více peněz mezi akcionáře – stejně jako jiné dospělé společnosti. V loňském roce začal dodavatel Windows vyplácet dividendy a nyní na ně vydává 1,73 miliardy dolarů ročně. Ačkoli akcionáři žádají víc, společnost prohlásila, že peníze potřebuje jako rezervu vzhledem k antimonopolnímu vyšetřování Evropské komise a antimonopolní žalobě podané společností Sun Microsystems. Druhého dubna Microsoft urovnal případ se Sunem a zaplatil svému dlouholetému pronásledovateli téměř dvě miliardy dolarů. Analytici očekávají, že redmondský gigant začne rozdávat akcionářům více peněz ve formě vyšších dividend nebo rozsáhlých zpětných odkupů akcií. „Microsoft dospívá,” říká John Linehan, manažer portfolia fondu T. Rowe Price Value Fund, který se nedávno stal jedním z deseti největších akcionářů společnosti, „jde o velice atraktivní investici.”
Ovšem bez akvizic Microsoft na nových trzích zaboduje jen stěží – vzhledem ke slabinám své strategie angažování všude a za každou cenu. Například přístup k webu. Analytik Charles DiBona ze společnosti Sanford C. Bernstein & Co. odhaduje, že za posledních osm let investoval Microsoft do svého portálu MSN více než deset miliard dolarů, když se většinou snažil jen dostihnout firmu America Online (AOL) a přilákat klienty s připojením přes telefon. Zatímco se Microsoft úspěšně stal nejdravějším rivalem AOL, trh pomalu mizí a zákazníci přecházejí na širokopásmové připojení. Ztrátový podnik stahuje pod hladinu i další součásti MSN. „Některé z investic do MSN nepatřily mezi nejlepší využití peněz,” komentuje DiBona.
Zvyk Microsoftu tu a tam promrhat zisky vyvolává opatrnost u potenciálních partnerů. K tomu právě dochází na trhu nadupaných mobilních telefonů, které umožňují přístup na internet, e-mail a posílání fotografií. Po čtyřleté námaze přesvědčil Microsoft několik výrobců, aby používali jeho software – včetně společnosti Motorola. Světová jednička Nokia i další hlavní hráči jsou ovšem rozhodnuti nedovolit Microsoftu ovládnout jejich odvětví tak, jak se mu to podařilo v oblasti počítačů. Nokia a Sony Ericsson Mobile Communications používají konkurenční software od Symbianu, a dokonce mají v této londýnské společnosti kapitálovou účast. „Tomu se v odvětví říká ABM – anybody but Microsoft (kdokoli, jen ne Microsoft),” usmívá se David Nagel, generální ředitel společnosti PalmSource, dalšího vývojáře softwaru pro mobilní telefony.
Microsoftu se daří lépe na trzích příbuzných s jeho hlavním polem působnosti. Příkladem je jeho nájezd na trh aplikací pro malé a střední podniky, které obvykle vlastní produkty Windows a Office. Microsoft se do toho pustil před třemi lety, když koupil dvě společnosti vyvíjející účetní software, Great Plains Software a Navision. Tržby rostou o příjemných dvacet procent ročně a v loňském fiskálním roce dosáhly 567 milionů dolarů.
Uvedená částka dnes pro Microsoft představuje jen o trochu víc než chybu při zaokrouhlování. Přesto plánuje, že bude malým podnikům dále nabízet stále výkonnější software. Loni firma uvedla první vlastní aplikaci CRM, softwaru pro řízení vztahů se zákazníky, pomáhající prodejcům a zaměstnancům služeb zákazníkům. „Všechno jsou to nové oblasti,” říká Douglas J. Burgum, hlavní viceprezident skupiny BSG (Business Solutions Group). Pro zvýšení poptávky Microsoft nabízí speciální cenu až do června. Prodává svůj rok starý balíček CRM za 99 dolarů – tedy sleva téměř 300 dolarů na uživatele, pokud si zákazník současně koupí i serverový produkt za 1500 dolarů. Jde o klasický Microsoft a také o přístup, jenž jeho konkurenti nemohou napodobit, neboť neprodávají serverový software.

Bariéra.

Ani tam však Microsoft zřejmě nedokáže výrazně přispět k celkovému růstu. Gartner předpokládá, že trh s CRM vzroste do roku 2007 v průměru o 5,5 procenta ročně na 966 milionů dolarů. Další ranou je pro Burguma zpoždění plánované hlavní verze jeho produktů, pracovně nazývané PG (Project Green), jež spojuje výrobky Great Plains a Navision. Nebude totiž uvedena na trh před debutem Longhornu.
Longhorn skutečně začíná být překážkou. Jeho zpoždění zdržuje další produkty, které Microsoft obvykle uvádí spolu s novým operačním systémem. Často se zhruba ve stejnou dobu objeví nová verze Office včetně aplikací, využívajících funkce nového systému. Šéf Windows James E. Allchin stáhl inženýry z Longhornu, aby se věnovali zabezpečení současných produktů. Tím se práce na dosud nejsložitějším operačním systému z dílny Microsoftu zpozdí. Redmondský gigant zavádí nové uživatelské rozhraní, přepracovává způsob, jakým se ukládají a vyhledávají soubory, a přidává technologii, jež tradičním aplikacím umožňuje spolupracovat s novou generací programů nazvanou Webové služby. „Longhorn je nesmírně ambiciózní projekt,” vysvětluje Gates.
Nejdůležitější změna tkví v systému souborů – ve způsobu, jakým jsou informace na počítači ukládány. Microsoft vytváří nový design nejen pro Windows, ale pro všechny své produkty, který usnadní vyhledávání fotografií, dokumentů, hudby a e-mailů. To je důležité, protože uživatelé na svých počítačích uchovávají čím dál více souborů. Pokud se to Microsoftu podaří, bude pro uživatele například jednoduché proletět tisíci obrázků a seřadit je podle data nebo podle osob na nich přítomných.
Avšak Longhorn nedokáže všechno to, co si Gates zprvu představoval. Časopis BusinessWeek získal kopie dvou interních e-mailů, z nichž vyplývá, že Microsoft opouští některé ambicióznější technologie, jen aby produkt dostal na trh. Nyní například bude Longhorn dodávat s redukovanou verzí systému souborů. Současný plán v podstatě znamená, že lidé budou moci vyhledávat na svých počítačích navzájem související dokumenty a informace, ale nedostanou se k podobným souborům na firemních serverech.
Navíc Microsoft ustupuje od záměru ještě více propojit své dva monopoly. Časopis BusinessWeek zjistil, že firma hodlala vytvořit další verzi Office tak, aby fungovala pouze pod Longhornem,a ne pod staršími verzemi Windows. Nicméně jeden ze šéfů společnosti Joe Peterson 1. dubna při videokonferenci se zaměstnanci prohlásil, že těsné propojení nebude kvůli změnám v Longhornu možné. „Ona skvělá verze Office, která skutečně využije novou platformu, se odsouvá dál do budoucnosti,” sdělil jim. „Jde o velký kompromis, na němž jsme se již shodli.”
Zatímco Microsoft časové termíny příliš nezveřejňuje, Peterson se tomu nebrání. V jednom e-mailu sdělil, že Microsoft dodá první beta verze softwaru v únoru příštího roku a představení Longhornu plánuje na první pololetí roku 2006. Microsoft sice potvrdil obsah e-mailu i videokonference, ale další informace nesdělil.
Dokončení Longhornu představuje kritický úkol, protože zpoždění už začíná vybírat svou daň. Zákazníci, kteří plánovali upgrade softwaru podle rozvrhu Microsoftu, musí své plány přepracovat. Ti, kdo nemohou na zlepšené zabezpečení a spolehlivost čekat, se obracejí k jiným možnostem, jak prohlašuje Tony Yustein, bývalý zaměstnanec Microsoftu, jenž nyní řídí torontskou společnost SoftCom Technology Consulting zabývající se webovým hostingem. Yustein přechází na systém Linux, protože je se svým bývalým zaměstnavatelem nespokojen. „Microsoft už ztratil perspektivy, koncentraci i vizi v operačních systémech,” říká Yustein.

Schůdné řešení.

Linux pro Microsoft představuje největší hrozbu od chvíle, kdy se v polovině devadesátých let prudce rozšířil internet. Třináctiletý operační systém přitahuje technologické firmy, protože jim nabízí životaschopnou alternativu k výrobkům Microsoftu, kterou si mohou podle potřeby upravit. Navíc vzhledem k tomu, že linuxové počítače běží na stejných procesorech jako Windows a jejich software je volně k dispozici, poprvé za svou existenci čelí Microsoft konkurenci, jejíž produkty jsou levnější. Ještě nedávno se Linux rozmáhal hlavně na úkor softwaru Unix na serverových počítačích.
Podniky však čím dál víc přijímají Linux jako alternativu k Windows. Robert W. Egan, viceprezident pro informační technologie společnosti Boise Cascade, používá Linux při provozování interních webových stránek a programů pro údržbu sítě – dříve na to měl Windows. Další společnosti mohou následovat. Nedávný průzkum firemních nákupů technologií, který provedla společnost Merrill Lynch & Co., 48 procent firem prohlásilo, že v letošním roce hodlají více využívat software s otevřeným zdrojovým kódem, a 34 procent z nich chce na této platformě dokonce zavést aplikace, které dříve provozovaly pod Windows.
Linux zřejmě nejvíce ovlivní rozvojové země. Technologické společnosti hladově hledí na Čínu a Indii jako na další příležitosti k růstu. Avšak Microsoft je zřejmě neovládne tak jako USA. V listopadu minulého roku společnost China Standard Software, konsorcium firem financovaných vládou, souhlasila pro příští rok s nasazením milionu počítačů, které budou na desktopech používat Linux a konkurenční výrobek MS Office jménem StarOffice, vyvíjený společností Sun. „Existují určitá místa, zejména ve vládách, kde dochází k politickým rozhodnutím namísto správných,” říká Ballmer.
Vzhledem k této hrozbě se Microsoft zaměřil na Linux jako na nepřítele číslo jedna. Za poslední dva roky se redmondský gigant snažil získat přízeň Číny a přislíbil vydat více než 750 milionů dolarů na společný výzkum, technologie pro školy a další investice.
Kromě Linuxu v Číně a systému Longhorn v nedohlednu má Microsoft čím dál větší problémy i při vyhledávání nových příležitostí. Staré produkty totiž na přečkání krize nestačí. „Nejtěžší je udržet si fenomenální úspěchy z minulosti. Je to prokletí,” říká Hasso Plattner, předseda představenstva německého softwarového gigantu SAP. Mnoho generálních ředitelů by nejspíš prokletí Microsoftu uvítalo a nazvalo jej požehnáním. Gatesovi a Ballmerovi to ale nestačí. „Někteří lidé nám dokonce říkají: „Nemůžete už přijít s ničím novým,” uvádí Gates. „Já ale vím, že přinejmenším pro příští desetiletí to není pravda. Prostě to není pravda a už se těším, jak budou překvapeni.” Nelze popřít, že Gates disponuje silnou vůlí. Teď ho ale čeká realizace. Potíže na obzoru? Zpomalování prodeje PC Agentura pro průzkum trhu IDC očekává, že celosvětové tržby z prodeje osobních počítačů letos vzrostou o jedenáct procent, ale v roce 2008 tento růst klesne na pouhých osm procent. Jelikož Microsoft dominuje mezi dodavateli softwaru pro stolní počítače, zbrzdí to jeho růst.
Po více než dvě desetiletí Microsoft dosahoval rychlého tempa růstu a tučných zisků. Nyní se objevují vážné problémy. Bezpečnostní problémy Množství virů a červů donutilo firemní zákazníky, kteří se beztak potýkají s nedostatkem peněz, k pořízení bezpečnostního softwaru, což se projevilo zpomalením růstu tržeb z prodeje Windows. Microsoft stáhl pracovníky z vývoje Longhornu, nové verze Windows, aby se zaměřil na zlepšení bezpečnosti. Linux Svobodný operační systém se rychle šíří na firemních serverech, a tím zpomaluje růst Microsoftu v tomto klíčovém odvětví trhu. Průzkumná firma Gartner tvrdí, že podíl Linuxu se v roce 2007 zvýší na 21 procent, zatímco podíl Windows klesne na 68. Linux se čím dál více používá na stolních počítačích i mimo USA. Rozhodnutí Evropské unie Pokud rozhodnutí EU zabrání Microsoftu začlenit do Windows nové aplikace, například zajišťující pro prohledávání webu a internetové telefonování, mohlo by dojít ke snížení poptávky po nových verzích a také k zablokování snah Microsoftu o proniknutí na nové trhy.

Billův seznam Prohledávání webu
Google by si měl dát pozor. Microsoft plánuje začlenit do operačního systému vyhledávací technologii. Umožní tak uživatelům prohledávat web i vlastní počítač zároveň.
Gates si vede přehled padesáti nejdůležitějších technologických iniciativ, které musí ve firmě prosadit. Zde je šest položek z toho, čemu se v Microsoftu říká prostě jen Seznam. Bezpečnost Spam, viry a červi! Windows je terčem tolika útoků jako žádný jiný systém a firma čelí palbě kritiky, že se příliš nesnaží díry v zabezpečení zalepit. Gates slibuje, že se polepší. Telefonie Zapomeňte na staromódní telefonní hovory. Gates chce do telekomunikací zavést počítačové inovace. Představte si hlasovou poštu s videem. Nebo předávání zpráv v reálném čase, ne však textových, ale hlasových. Rozpoznávání řeči Komu by se chtělo psát na klávesnici? Microsoft vyvíjí systém rozpoznávání řeči, takže už to nebude nutné. Programuje také systém, který přečte vaši elektronickou poštu nebo dokumenty ve Wordu. Souborový systém Vyhledávání věcí v počítači každého příliš zatěžuje. Nový software umožní najít nejen digitální snímky, ale například i e-maily od lidí, kteří jsou na nich zachyceni. Správa autorských práv Fotografie, hudba i video se digitalizuje. Microsoft vyvíjí software, který umožní tento obsah využívat bez porušování práv k duševnímu vlastnictví.

BusinessWeek on-line. Chcete-li nahlédnout do strategického plánu Microsoftu na další vývoj Windows, navštivte adresu www.businessweek.com/magazine/extra.htm.