Krize je v posledních letech poměrně hodně skloňované slovo. Bohužel se bude skloňovat i nadále. Například v Řecku...
Foto: Profimedia.cz
Tady se kvůli krizi rozmohl zcela nový trend. Rodiče často nemají peníze na své děti, a tak se jich zbavují. Některé nechávají se vzkazem, že už si pro ně nepřijdou, ve školce, jiné posílají do pečovatelských ústavů nebo nechávají na ulici u nemocnic.
Jako matka si neumím představit, že bych se do podobné situace dostala. Nedokážu si ani v nejčernějších myšlenkách připustit, že bych to, co je mi nejdražší a nejmilejší, musela někam odkládat, někam posílat nebo prodávat. Co si ale budeme povídat, krize, ta ošklivá sestra blahobytu, vládne po celém světě. Někteří se za ni schovávají a jiní na ni pořádně doplácejí.
Ale pryč s černými myšlenkami! My se přece bát nemusíme! Vždyť o tom, že nám nic podobného nehrozí, že se máme báječně a není si na co stěžovat, nás ujišťují naši politici dnes a denně. Náš sociální systém perfektně funguje, je co jíst, je za co jíst a práce je dostatek. Jak kdysi zpíval Jan Werich: A všichni všechno máme! A kdyby přece jen krize svá chapadla natáhla až k nám, mám v tom, jak postupovat, jasno. První jde manžel!
